Skutečnost zůstala daleko za představami
Revitalizace českého průmyslu byla heslem, s nímž šel do své funkce ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Poté, co má více než půl roku revitalizační agendu pod svou kontrolou, můžeme s klidem prohlásit celý projekt za zesnulý.
Jediným skutečně dotaženým případem je zatím ZPS Zlín, který prošel konkursem a jehož výrobní a obchodní potenciál dokázal konkursní správce Milan Rais prodat během osmi měsíců ve standardním výběrovém řízení italské společnosti Tajmac. Druhou kauzou blížící se happy endu je kopřivnická Tatra, kterou nejprve Revitalizační agentura, a poté z ní vzniklá společnost Odien revitalizovaly sice hodně dlouho, ale nakonec s úspěchem. Kupní smlouva s SDC je schválena vládou a nový majitel se může ujmout podniku, který stál na pokraji smrti. Zbytek portfolia určeného k záchraně státní cestou je obestřen mlhou a budoucnost zdaleka není jasná.
V Zetoru Brno bylo soudem i věřiteli schváleno vyrovnání, v jehož rámci by měl výrobní kapacity získat strategický investor. Zda se to podaří, je ve hvězdách. Odien na svou poradenskou funkci rezignoval, protože nebyl schopen dosáhnout elementární úrovně spolupráce s Českou konsolidační agenturou (ČKA). Učinil tak po faktickém ukončení due dilligence a uvrhl investory do zmatku. Ti nyní čekají na rozhodnutí ČKA, co jim vlastně hodlá prodat. Pak možná podají konkrétní nabídky. Když nepodají, bude to nejspíše konec výroby traktorů v Čechách a na Moravě.
Škoda Škody.
Mnohem závažnější a také složitější případ je Škoda Plzeň. Ta prošla první fází finanční restrukturalizace a větší částí restrukturalizace věcné. Výrobní podniky ze společenství Škoda byly již loni vyčleněny do nově vzniklé společnosti Škoda Holding, jejímiž vlastníky se kapitalizacemi staly Konsolidační banka, letos přeměněná na Českou konsolidační agenturu, a původní akciová společnost Škoda. Uskutečnit se měla ještě druhá fáze finanční restrutkuralizace, při níž se počítalo s posílením kapitálu holdingu a dcer. Výměnou měly připlynout peníze do Škody a. s. Tohle kapitálové posílení bylo a je nezbytné, protože podkapitalizovaná firma nemůže čerpat dostatečné zdroje z bank, což je v případě většiny oborů, v nichž Škodovka podniká, zcela klíčové. První projekt druhé fáze finanční restrukturalizace byl připraven počátkem loňského léta. Ani o rok později se neuskutečnil a navíc Škoda a. s. oproti původním předpokladům zůstala majoritním akcionářem holdingu. To se letos 12. září ukázalo osudovým. V ten den byl totiž na původní akciovou společnost vyhlášen konkurs. Dnes je z tohoto důvodu situace zcela zablokována. Holdingu chybí kapitál a jeho majoritní akcionář je v konkursu. Důsledkem jsou rostoucí problémy s financováním. Některé zdroje uvádějí, že se financující banky pokoušejí snížit svou úvěrovou angažovanost, protože nevědí, co bude dál. Vlajková loď českého strojírenství, která začala po dlouhých letech dosahovat slušných zisků a získávala nové atraktivní zakázky, je nyní - diplomaticky řečeno - ve složité situaci. Pokud se řešení nedostaví velmi brzy, půjde přímo o existenční ohrožení. Pravděpodobnost, že se něco rychle stane, je však minimální. Jedinou schůdnou variantou je momentálně společná nabídka konkursního správce akciové společnosti a České konsolidační agentury na prodej celého holdingu. Zájem by patrně projevilo několik finančních investorů schopných rozprodat dceřiné společnosti a dosáhnout přitom slušného zisku. Výsledkem by bylo zachování tisíců pracovních míst a značky Škoda. Jenže konkursní řízení postupuje pomalu. Schůze věřitelů se sejde teprve čtyři měsíce po vyhlášení konkursu. Na ní bude zvolen věřitelský výbor a teprve ten může rozhodnout o tom, co bude moci správce akciovky dělat s majoritním podílem v holdingu. Jenže složitý schvalovací proces proběhne i na straně státu, souhlas musí vyslovit dozorčí rada ČKA složená z poslanců, jejichž zájmy nemusí být v souladu s ekonomickou vyhodností navržených řešení. Dalším schvalovacím stupněm je vláda, jejíž členové budou mít v té době plné ruce s volební kampaní. Zda se do přijetí racionálního rozhodnutí výrobní podniky nezhroutí vinou nedostatku provozního kapitálu, není vůbec jasné.
V půli cesty.
Revitalizace se týkala také Vítkovic. Razantní management Václava Nováka, dosazený do podniku Revitalizační agenturou, dokázal skoro nemožné. Finančně mrtvá společnost dnes dosahuje provozního zisku a hutní výroba je soustředěna do nově vzniklé společnosti Vítkovice Steel. Ta je považována za nejzdravější hutní podnik v České republice. Novák se toho však v šéfovské pozici nedožil. Po odchodu Pavla Mertlíka z křesla ministra financí dosáhla výměna kádrů až na jeho post. Zdálo by se však, že Vítkovicím dnes již vážné nebezpečí nehrozí. Jenže i zde revitalizace probíhá v režimu vyrovnání. Konkurs tedy není ještě zcela vyloučen. Nyní nadešel klíčový okamžik, a tím je prodej hutní části Vítkovic. Ten musí na základě schváleného vyrovnání vynést alespoň 2,6 miliardy korun. S odkupem za tuto cenu počítá vládní projekt restrukturalizace hutnictví. Vítkovice se mají stát spolu s Novou hutí a Vysokými pecemi Ostrava součástí Českého ocelářského podniku. Zda k tomu skutečně dojde, je ve hvězdách. Statutární orgány Vítkovic musejí prodávat majetek na nejlepší nabídku. A několik dalších už je na stole. Vyrovnací řízení totiž dosud nenabylo právní moci, protože je napadeno několika žalobami. Je otázkou, jak by dopadlo soudní projednání těchto žalob, pokud by představenstvo neprodalo za nejvyšší cenu. Jenže představenstvo i dozorčí rada jsou dnes jednoznačně pod kontrolou Fondu národního majetku a ministerstva průmyslu a obchodu, které mají o restrukturalizaci hutnictví své představy.
Ocelová mlha.
Restrukturalizace hutí je patrně největším současným projektem v České republice. Doprovázejí ho značné komplikace. Nejprve letos na jaře zpracovala za peníze Phare svou studii společnost Eurostrategy. Ta navrhla obě státem kontrolované firmy, tedy Vítkovice i Novou huť, s obrovskými náklady ozdravit a prodat Třineckým železárnám za jednu korunu. Tato nerealistická představa narazila na tvrdý odpor. Byl vypracován nový projekt pod dozorem Miroslava Grégra a za vydatného využití návrhů společnosti Shiran. Ten byl ale opět nerealistický, po četných kritikách domácích odborníků ho jednoznačně odmítla Evropská komise. Grégr je nicméně dodnes přesvědčen, že hutím by stačila navrhovaná finanční injekce pouhé 1,4 miliardy korun. V těchto dnech se rodí nový projekt Českého ocelářského podniku. Státní pomoc má činit osm miliard korun a existuje předpoklad, že vedle konsorcia Shiran a U. S. Steel se do něj zapojí i Třinecké železárny se svými zahraničními partnery. Vše je však zatím v plenkách a nevyjasněnost ozdravných opatření v hutnictví brání v uzavření kapitoly Hospodářská soutěž při vstupních rozhovorech s Evropskou unií.
Hozené vidle.
Je zjevné, že slibovaná státní pomoc při restrukturalizaci příliš nefunguje. Lze říci, že na vině jsou často nekvalifikované postoje ministerstva průmyslu a obchodu. To po odchodu ministra financí Pavla Mertlíka zásadním způsobem ovlivňuje vládní politiku v této oblasti. Pod tlakem ministra Grégra byly dosazeny nové osoby do vedení Konsolidační banky a Fondu národního majetku.
Kromě toho se odehrála zásadní změna, když se Konsolidační banka přeměnila v Českou konsolidační agenturu. Pozitivní efekt, kdy se této instituci uvolnily ruce (například jako banka nemohla držet majoritní podíl v nebankovních společnostech), byl brzy negován. ČKA má totiž ze zákona dozorčí radu složenou z poslanců. Ti se souhlasem nového ministra financí Jiřího Rusnoka prosadili nové znění stanov, které jim umožňuje zasahovat do operativního řízení agentury a ovlivňovat odborná řešení jednotlivých problémových případů. To činnost ČKA patrně výrazným způsobem brzdí. Naděje na lepší revitalizační zítřky jsou tedy liché. Úspěchem bude, pokud v příštím roce bude zachráněna Škoda a začne realistická restrukturalizace hutí. Fantazie ministra průmyslu koncentrované do takzvaných programů Exit a Rozvaha, které mají zachraňovat desítky podniků před bankrotem, pouhými fantaziemi zůstanou.