Návštěvníci hradu Kost a dalších devíti památek neuslyší od začátku května suchopárný výklad průvodců, ale hřmotný hlas kata Heřmana. Teatrální prohlídky jsou dnes jedním ze způsobů, jak přitáhnout pozornost
Chceme vyhnat nudu z hradů a zámků. Tak zní slogan nového projektu „Otevřete 13. komnatu“, v jehož rámci se na vybraných českých a moravských památkách od května návštěvníci mohou setkat s netradičními průvodci v převlecích za bytosti z pověstí a legend. Na zámku v Děčíně, Chlumci nad Cidlinou, na Slezkoostravském hradě či v klášteře Broumov se místo běžných průvodců objeví Černý rytíř, Bílá paní, Svatá Barbora nebo Lotrando.
Jednou z těchto památek je hrad Kost, který společně se zámkem Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou spravuje společnost Kinský dal Borgo. Ta patří současným majitelům, bratrům Giovannimu a Piovi Kinským. „Do projektu jsme se zapojili s cílem zvýšit návštěvnost. Hrad Kost patřil po dlouhá léta k nejnavštěvovanějším kulturním památkám. Bohužel samotný fakt historické hodnoty dnes už nestačí. Doprovodné programy, kostýmy – tedy určitá teatrálnost – je ,nutností‘ ke zvýšení návštěvnosti,“ tvrdí ředitelka kulturních památek ve společnosti Kinský dal Borgo Martina Kubešová.
Kost pro Hannibala
Správa hradu Kost se snaží vymyslet různé služby, které by lidi do jejích památek přitáhli. Počínaje pořádáním soukromých rytířských turnajů a středověkých oslav přes pronájem luxusního stanu na nádvoří a konče pronájmem lokace pro natáčení reklam. „Nejžádanější je využívání prostor pro firemní akce. Pro mnohé společnosti je atraktivní pronájem celého komplexu, vyvěšení vlajky s logem firmy a možnost spojit své jméno se symbolem nedobytného hradu,“ upřesňuje Martina Kubešová. Kost už zažila slaňování z Velké věže, středověkou „žranici“ na posledním nádvoří hradu, ukázku útrpného práva v mučírně, bílou paní na ochozu, lazebnu i chytání živé slepice.
Přitažlivost Kosti zvyšuje dobré jméno, které si hrad vydobyl mezi filmaři. Natáčely se tam pohádky pro děti, jako S čerty nejsou žerty, O ztracené lásce, Kouzla králů či O uloupené divožence. V prostorách nebo bezprostředním okolí hradu vznikaly rovněž zahraniční snímky jako Mlhy nad Avalonem, americká Sněhurka se Sigourney Weaverovou, Mladý Ivanhoe, Dobytí Bastily či pokračování slavného snímku Mlčení jehňátek pod názvem Hannibal s Anthonym Hopkinsem.
Účinkování na plátně může na hrad upozornit. Přišlo by však vniveč, pokud by správa hradu nenabídla veřejnosti atraktivní program. „Jednoznačně vedou akce zaměřené na děti, a to hlavně na ty nejmenší. Stálé místo na Kosti má i úspěšná esoterická akce Čarodějnický kongres či divadelní představení,“ vyjmenovává ředitelka kulturních památek ve společnosti Kinský dal Borgo. Pro letošní rok firma rodu Kinských přichystala navíc několik novinek. Nově se otevřela restaurace ,U Draka‘, pod hradem návštěvníci najdou nové kolbiště s pravidelnými rytířskými turnaji. „Připravili jsme také Pohádkovou cestu zámeckým parkem nebo cyklistické prohlídky po stavbách rodu Kinských,“ dodává Kubešová.
Za Boha, čest i vlast
Bůh, čest, vlast! Tato tři slova tvoří rodové motto rodu Kinských, které vystihuje „politiku“ současných rodových příslušníků. Oba bratři Kinští sice trvale bydlí v Itálii, ale na své panství v Čechách přijíždějí pravidelně, jednou či dvakrát do měsíce. (Mimochodem jsou bratranci současného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, neboť jejich otec Norbert Kinský měl stejnou matku jako Karel ze Schwarzenbergu starší.) Historie rodu má stále dobrý zvuk a těší se náklonnosti mnoha lidí žijících v okolí jejich panství.
Norbertovi Kinskému na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou neřeknou lidé dodnes prý jinak než „pane hrabě“. Lidé si na něm vážili velikosti jeho intelektu i smyslu pro humor. O prvním svědčí jeho výrok: „Necítím se být majitelem, ale jen správcem rodového majetku. Majetek rodu je něco, co neslouží výhradně nám. Je to majetek, který svěřil národ naší rodině, aby s ním nakládala ne pouze ke svému prospěchu, ale k prospěchu celého národa.“ O druhém vypovídá průpovídka v obrazové galerii jeho předků. „To snad není možné, že jsme měli v rodině takové ,opičáky‘!“ prohlásil prý kdysi Norbert Kinský.
Ani ostatní členové tohoto šlechtického rodu nedělali svému jménu ostudu. Oldřich Kinský se činil při třetí pražské defenestraci, když z oken pomáhal vyhazovat císařovy úředníky. Oktavián Kinský stál zase při vzniku Velké pardubické. O někdejším lesku a slávě rodu však asi nejvíc svědčí Karlova Koruna v Chlumci. Zámek, který byl po staletí domovem rodiny, je pojmenován podle císaře Karla VI., jenž se obtěžoval poctít jej svou návštěvou. Po komunistickém převratu nabídl Zdenko Radslav Kinský dobrovolně svůj majetek státu pod podmínkou, že bude moci s rodinou nadále bydlet v Oboře. Hned nato však byli Kinští zařazeni mezi třídní nepřátele, a když se Zdenko Radslav vydal do Itálie na svatbu svého syna Norberta, zabrali jim komunisté veškeré jmění.
Ve výsadním postavení
Na vrácení majetku si museli Kinští počkat přes čtyřicet let a restituentem se stal nejstarší syn Norbert Kinský. Na rozdíl od mnoha památek, které za socialismu kvůli necitlivému zacházení státu zcela zpustly nebo byly zplundrovány, se však Kost těšila výsadní pozici. „Kinští měli to štěstí, že oba objekty stát obhospodařoval dobře. Na Kosti byla umístěna sbírka gotického umění z Národní galerie, na zámku v Chlumci nad Cidlinou zase expozice s názvem Barok v Čechách. Hlavním problémem byly prázdné místnosti, které tu po vystěhování státního majetku zbyly, protože majetek Kinských se pracně hledal a navracel,“ říká Martina Kubešová. Dobrou volbou bylo podle ní zahájení spolupráce s okresním muzeem v Mladé Boleslavi, s oblastním muzeem a galerií v Jičíně a Vojenským historickým ústavem v Praze. Zmíněné instituce totiž Kinským dlouhodobě zapůjčily zbraně a další předměty.
Na hrad Kost se kromě toho dostal unikátní středověký jeřáb, jenž byl předtím umístěn na Pražském hradě a který měl stylově napomoci opravě kostecké Velké věže. Středověká stavba byla následně ošetřena proti biotickým škůdcům a do pořádku byla dána i konstrukce krovu. Opravy se přitom vyšplhaly zhruba na tři miliony korun i proto, že při stavebních úpravách dělníci postupovali tradičními způsoby. „Jeřáb byl pro hrad vynikajícím zpestřením. Návštěvníci se v rámci prohlídek seznámili s fungováním jeřábu nejen teoreticky, ale měli možnost jej vidět i v provozu. Hlavním důvodem, proč navštívit hrad Kost, ale nebyl,“ podotýká Kubešová.
Hrad Kost se vyhnul nákladným investicím, které byly v mnoha jiných případech nezbytné pro opětovné zpřístupnění památek veřejnosti. Zámek Karlova Koruna se dokonce podařilo vybavit restituovaným původním či dovezeným majetkem rodiny. Oba objekty tak dnes návštěvníky seznamují s historií starého šlechtického rodu Kinských, doplněnou prezentací trestního práva na Kosti a obrazovou expozicí chovu koní – chlumeckých plaváků na zámku. „K vrácenému majetku se rodina Kinských chová zodpovědně. Její členové byli vychováváni v úctě k historii svého rodu a od začátku se o svůj majetek starají svědomitě, s velkou dávkou šlechetnosti. Všechny příjmy z hospodářství víceméně dávají na opravy střech a statiky zámku či hradu,“ prohlašuje ředitelka kulturních památek ve společnosti Kinský dal Borgo.
Největší atrakce
Na rozdíl od Karlovy Koruny se na Kosti mnoho původního vybavení nedochovalo. Při vstupu na první nádvoří pozornost zaujme velká dřevěná kopie katapultu, který se používal ve středověku při dobývání hradů. V mučírně narazí návštěvníci na repliku gilotiny, na jejímž originále vystaveném v Pankráci se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Nicméně jak prozrazují současní správci: „Kostecká gilotina sice nikdy nepřeťala krk hříšníka, zato si zahrála ve filmu. V roce 2005 ji využil americký štáb, který přijel na Kost natáčet Hannibala,“ vypráví Martina Kubešová.
Více akcí pro veřejnost znamená větší nároky na zaměstnance hradu. „Samotný kastelán, na kterého jsme byli zvyklí, na vše nestačí. Na jednu národní kulturní památku (Kost) a jednu kulturní památku (Karlova Koruna) máme tým pěti lidí. Ti se starají o provoz, zařizují personální agendu i marketing,“ popisuje ředitelka kulturních památek ve společnosti Kinský dal Borgo. Tým připravuje každý rok plán péče o památky, mnoho času zabere i vyřizování dotací a zajišťování oprav. „Nápady na nové kulturní programy a služby jsou na nás. V zimě musíme vše vymyslet a připravit, v létě pak doufáme v dobrou reakci návštěvníků,“ dodává Kubešová.
Hrad se nedávno dostal do výběru World’s Greatest Attractions, který do Česka láká cizince. „Investujeme především do tuzemské reklamy. Podle hrubého odhadu tvoří devadesát procent návštěvnosti čeští turisté, deset procent zbývá na zahraniční klientelu. V tomto poměru jsou i investice do reklamy,“ říká Martina Kubešová. Pomalu však dochází ke změně. „Rok co rok se zájem ze zahraničí zvyšuje. Zkušenost s inzercí máme v Německu, Polsku, Rusku, Americe. A z praxe mohu tvrdit, že ,Američanovi‘ stačí jediný pohled, aby ho hrad uchvátil a okamžitě Kost zařadil mezi své vlastní Greatest Attractions.“
Historie Kosti V bezpečném údolí
Kost je jedním z mála zbývajících středověkých hradů v České republice a je považován za druhý nejvýznamnější. Charakteristickým unikátem je věž s lichoběžníkovým půdorysem. Ten měl podle současného názoru odborníků chránit před salvami z děl – po stěně, která není k nepříteli natočena kolmo, koule sklouzne a nenadělá škodu. Traduje se také, že hrad zaujímal přední místo mezi objekty, které chtěli vyplenit husité. Nicméně díky netypické poloze nebyl husity objeven. Kost se totiž nenachází na kopci, nýbrž v údolí.
Historik Josef Pekař vytvořil podrobnou dvoudílnou monografii Kniha o Kosti zachycující ekonomické a historické dějiny místního panství. Legenda praví, že hrad dostal jméno Kost, protože nebyl dobyt více než jednou, jelikož byl stejně tvrdý jako kost. Původ hradu se datuje do třináctého století. Po řadě vlastníků různých rodových jmen a přízvisek koupil hrad v sedmnáctém století vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Hodlal jej přestavět na své venkovské sídlo, ale jeho plány v roce 1634 zhatila smrt.
Středověké hradní sídlo poté připadlo rodu Černínů, bylo však zchátralé, a dokonce se používalo jako sýpka. Dalším významným letopočtem pro Kost je rok 1879, kdy Ital Flaminien Cavaliere dal Borgo zdědil hrad Kost po svém strýci Eugenu Vratislavovi Netolickém z Mitrovic a přidal si příjmení Netolický s hraběcím titulem ke svému vlastnímu jménu. Flamino dal Borgo se naučil česky a vydal se na cestu do cizí země, aby si prohlédl svůj nový majetek. Jeho vnučka Anna Maria dal Borgo Netolická se stala brzy výhradním vlastníkem hradu. Cestovala mezi Itálií a Československem až do doby, kdy Kost v roce 1950 zabral stát. Během té doby žila Anna Maria dal Borgo Netolická v Itálii, kde se provdala za Norberta Kinského, otce současných majitelů hradu, Giovanniho a Pia Kinských dal Borgo.
