Karanténa se dá trávit mnoha různými způsoby. Češi její značnou část strávili brouzdáním po internetu a nakupováním na e-shopech. Jejich provozovatelé pak díky tomu zažili během loňského roku hotové žně. S rostoucím množstvím prodaných produktů se ale ruku v ruce zvyšovaly i nároky tuzemských zákazníků. Budou-li chtít navázat na rekordní čísla z loňského roku i letos, mají majitelé zdejších internetových obchodů co vylepšovat.
Na druhou stranu, řadu jejich funkcí bude potřeba zachovat. Třeba oblíbené políčko „vyhledat“. To totiž stále průměrně využívá zhruba pětina všech nakupujících, jak odhalil rozsáhlý průzkum slovenského startupu Luigi´s Box. Nejčastěji, konkrétně ve 43,3 % případů, s „vyhledávačem“ pracují ti zákazníci, kteří na daný e-shop zavítali za účelem nákupu her a knih. Naopak nejméně zmíněnou funkci používají lidé pídící se po módě (8,3 procenta dotázaných).
„Rozdíl je daný tím, že u knih, zdraví a kosmetiky, kde je největší podíl vyhledávání, zákazníci přesně vědí, co chtějí koupit, a rovnou proto zadávají konkrétní název,“ vysvětluje šéf společnosti Gejza Nagy. V případě módy ale podle něj dávají spíš na emoce, respektive na to, jak se jim konkrétní produkt líbí. „Obrázek je stěžejní rozhodovací faktor, název nehraje tak důležitou roli,“ dodává s tím, že velkou roli hraje rovněž možnost pohodlného porovnávání sortimentu v rámci jedné stránky i potenciální inspirace.
Analýza mapující chování tuzemských spotřebitelů na tisícovce různých webů v rámci 14 odlišných segmentů zároveň odhalila, že hned 90 procent zákazníků se při zobrazení vyhledávaných výsledků nedostane přes první stránku. Výjimkou jsou právě lidé nakupující oblečení, kteří z výše uvedených důvodů „proklikávají“ i dál.
Specifičnost této skupiny dokládá i jiný faktor. Čtyři pětiny z lidí pořizujících oděvy totiž při vyhledávání používají též funkci filtrů, což je zdaleka nejvíce ze všech porovnávaných segmentů. O něco méně na možnost filtrování spoléhají zájemci o hobby produkty a papírnické zboží. Zbytek spotřebitelů se obejde zpravidla bez ní.
„Důvodů, proč se filtrování obecně moc nepoužívá, je hned několik. Buď není na stránce lehce k dohledání, nebo je příliš složité, případně je zákazník přesvědčen, že není potřeba hledaný výraz upřesňovat,“ podotýká Nagy.
Kdo hledá, najde. Nebo snad ne?
Řada internetových prodejců se snaží funkci vyhledávaní na svých stránkách optimalizovat. Je to v jejich zájmu, neboť míra neúspěšného hledání v důsledku překlepů či nevhodně zadaných slov je poměrně vysoká. Pohybuje se mezi 20 až 40 procenty.
„Zákazníci třeba místo slova ‚reproduktor‘ zadají výraz ‚reprák‘ nebo ‚bedna‘, případně název produktu hledají v množném čísle. Mnoho vyhledávačů si ale neumí poradit ani s cizojazyčnými výrazy. Databáze by proto měla počítat i s takovými alternativami,“ objasňuje Nagy.
V případě internetových obchodů s optimalizací je míra bezvýsledných hledání značně nižší, data ukazují, že se jedná o jedno až pět procent.
