Podnikatel rovná se zloděj. S tímhle hloupým stereotypem, který má kořeny dílem v několika donekonečna převařovaných mediálních kauzách, dílem v prachobyčejné české závisti, se i týdeník PROFIT snaží programově bojovat už roky.
Foto: Profimedia.cz
Byť se podle průzkumů to, jak ostatní veřejnost vnímá podnikatele, přece jen v poslední době trošku zlepšuje, pořád kraluje ta závist. Nikdo nevidí, že 99 procent podnikatelů má především tvrdou pracovní řeholi, že pracují od nevidím do nevidím, že neznají dovolenou, že táhnou ekonomiku země a stát je za to ještě trestá daněmi a byrokracií. Zato běda, když si podnikatel dovolí koupit nové auto, nebo dokonce dům. No jo, určitě si nakrad, tuneloval, šidil, řeknou si honem sousedi místo toho, aby sami začali něco tvořit.
Jak osvěžující bylo v téhle zatuchlé atmosféře slyšet na nedávném semináři začínající podnikatele, kteří se vrátili ze Spojených států, kde byli na půlroční zkušené v rámci projektu CzechAccelerator. Stát vybral pár mladých lidí s chytrými nápady a poslal je do Silicon Valley v Kalifornii a do Bostonu, který je hlavním městem amerických univerzit a výzkumu. Český podnikatelský dorost se vrátil jak politý živou vodou.
Z inspirativních postřehů zde chci vyzdvihnout jeden. V zámořské společnosti je prý úplně obrácený pohled na podnikatele. Kdo buduje vlastní firmu, je hrdina. Chceš se postavit na vlastní nohy, něco vytvořit, nenechat se jen vézt na káře, kterou táhne někdo jiný? Zasloužíš si respekt. Tahle mentalita je prý vštěpována i americkým studentům na kvalitních univerzitách. Na některých je považováno vyloženě za neúspěch, pokud se člověk stane jen zaměstnancem a nezačne sám podnikat.
Nejsem přívržencem bezmyšlenkovitého kopírování amerických vzorů. Ovšem v případě respektu k podnikání by bylo pro jednou fajn, kdyby inspirace Amerikou zafungovala.
