BANKOVNÍ POPLATKY Poplatky za vedení účtu a související služby se v ČR za poslední rok zvýšily o desítky procent. Půlmiliardová pokuta, kterou nedávno Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil tuzemským stavebním spořitelnám, opět oživila otázku poplatků v celém bankovním sektoru - podle řady údajů jsou u nás vyšší než v jiných zemích, byť domácí banky zatím nikdo z kartelových dohod neobvinil.
**BANKOVNÍ POPLATKY
Poplatky za vedení účtu a související služby se v ČR za poslední rok zvýšily o desítky procent.
Půlmiliardová pokuta, kterou nedávno Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil tuzemským stavebním spořitelnám, opět oživila otázku poplatků v celém bankovním sektoru - podle řady údajů jsou u nás vyšší než v jiných zemích, byť domácí banky zatím nikdo z kartelových dohod neobvinil. Podle nedávného výzkumu společnosti Scott & Rose se za poslední rok průměrné náklady na vedení účtu a další úkony v průběhu posledního roku poměrně výrazně zvýšily. Zatímco dnes „průměrný“ zákazník utratí měsíčně za bankovní služby nejméně 123 Kč (v případě Poštovní spořitelny) a nejvíce 420 Kč (Citibank), před dvanácti měsíci tento interval činil jen 106-310 Kč. Mezi jednotlivými bankami ovšem existují velké rozdíly. Například nemálo z nich vedení účtu pro klienty provádí zadarmo (ČS, Poštovní banka, Živnostenská banka, Raiffeisenbank), jiné si za tuto službu účtují od 15 do 200 Kč. Tři největší banky, u kterých se koncentruje největší část domácí soukromé klientely (ČS, KB a ČSOB), mají poplatky na průměrné úrovni. Nicméně i pro ně jsou významným zdrojem příjmů - i díky poplatkům se například Česká spořitelna podílí na ziscích mateřské Erste Bank 35 procenty, zatímco spravuje pouhých 13 procent aktiv této skupiny. Přitom právě v Rakousku jsou retailové bankovní služby obvykle poskytovány zdarma. Málo důvodů k radosti mají také zákazníci hypotečních bank - kvůli nízkým úrokovým sazbám a rostoucímu zájmu o vlastnické bydlení v posledních letech prožívají skutečný boom. Leckteré z nich ovšem pravidelné splátky ještě dále zvyšují prostřednictvím poplatků za správu účtů, někdy do té míry, že lze mluvit o jakési 13. splátce. N eplatí to ale pro všechny hypoteční ústavy. Například HVB Bank - jako jediná - svůj hypoteční produkt Majordomus nezpoplatňuje nijak. Levná je z tohoto hlediska i KB, zatímco lídr trhu - Česká spořitelna - své klientele za vedení účtu počítá standardně 110 Kč měsíčně. Nejvyšší poplatky za vedení účtu má vedle ČMHB a W üstenrotu (150 Kč) GE Capital Bank, kde poplatek dosahuje 200 Kč. Trochu paradoxní je, že v případě hypoték, jejímž příjemce dosáhl na státní podporu, se poplatky docela výrazně zvyšují. V případě dalšího velkého hráče hypotečního trhu - ČMHB - je to ze 150 na 220 Kč, tedy takřka o polovinu, což představitelé banky zdůvodňují vyšší náročností souvisejících služeb. „Staráme se za klienta o veškerou komunikaci se státem,“ tvrdí David Sahula z této banky. Navíc podle něj ČMHB drží poplatky za vedení účtu v posledních třech letech na stejné úrovni a v dohledné době neplánuje jejich navýšení. Skutečností zůstává, že celkově se v poplatkové politice českého bankovního sektoru projevují spíše tendence k nárůstu. A podle některých názorů jsou to právě tyto příjmy, které zisky tuzemských bank ženou do závratných výšek. Každý člen „velké trojky“ (tedy ČS, KB a ČSOB) za první letošní pololetí vykázal čisté zisky nad tři miliardy korun, přičemž v případě ČSOB vzrostly o 104 procent.
Komentář přinášíme na str. 20
