Katalánské separatistické strany mohou v předčasných volbách v regionálním parlamentu v prosinci přijít o absolutní většinu, která jim v říjnu umožnila jednostranně vyhlásit nezávislost. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil list La Vanguardia. Rozložení hlasů mezi stranami prosazujícími odtržení od Španělska a zastánci jednoty bude podle průzkumu přibližně vyrovnané. Voleb se hodlá zúčastnit rekordní počet čtyř pětin voličů.
Anketu pro katalánský deník provedla výzkumná agentura GAD3, která se voličů dotazovala mezi 30. říjnem a 3. listopadem. Tedy v době, kdy již mohlo jejich rozhodování ovlivnit uvěznění skupiny katalánských exministrů obviněných kvůli vyhlášení nezávislosti.
Jasným vítězem voleb by se stala Republikánská levice Katalánska (ERC), které průzkum přisoudil zisk 29,3 procenta hlasů. Spolu s Demokratickou evropskou stranou Katalánska (PDeCAT), s níž tvoří současnou vládní koalici Společně pro ano (JXSí), by však po přepočtu získaly odhadem o jedno až tři poslanecká křesla méně než dosud. Ani po započtení odhadovaného zisku třetí strany výrazně podporující nezávislost Katalánska, radikálně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), by hlasy celé trojice nemusely stačit na většinu 68 křesel ve 135 členném parlamentu - průzkum jim přisuzuje zisk 66 až 69 mandátů. V současnosti disponují 72 křesly.
Komentář: Vzkaz z Barcelony
Nejsilnější prošpanělskou stranou jsou liberální Ciudadanos, kteří by se ziskem 20,6 procenta hlasů obsadili až 28 křesel. V součtu s katalánskými socialisty, lidovci a stranou Katalánsko společně (CeC) mohou formace nesouhlasící s odtržením regionu od Španělska podle průzkumu získat 65 až 70 mandátů.
Výrazně ovlivnit povolební vývoj by mohly postoje politiků CeC, k níž patří například v současnosti velmi aktivní barcelonská starostka Ada Colauová. Jejich postoje v poslední době nejsou zcela jednoznačné. Strana složená z menších formací podporuje vypsání referenda o nezávislosti Katalánska a usiluje o větší míru autonomie regionu a nikoli o samostatnost. Někteří její politici se však podle médií v reakci na tlak z Madridu přiklánějí k myšlence nezávislosti.
Voleb se podle průzkumu hodlá zúčastnit 81 procent lidí, což by v tomto více než sedmimilionovém španělském regionu bylo v parlamentních volbách historicky nejvíce.
O situaci v Katalánsku dále čtěte:
