Světová hospodářská recese významně ovlivnila ceny klíčových surovin i energií
Jak ovlivnila světová hospodářská krize českou energetiku? Kdo na krizi profitoval, a kdo na ní naopak prodělal? Jakou roli sehrál regulátor? Jak bude v budoucnu vypadat struktura českého energetického trhu? Jak posílit bezpečnost a nezávislost českého energetického odvětví?
Ceny
Světová hospodářská krize významně ovlivnila vývoj cen klíčových energetických surovin i energií – uhlí, ropy, zemního plynu, elektřiny. Ceny elektřiny klesly meziročně až o 40 procent – od srpna 2008 do téhož měsíce 2009. Nejvyšší propad byl zaznamenán v únoru 2009 – o osmnáct procent. Obdobný vývoj lze také sledovat u zemního plynu, který úzce koreluje s cenami ropy (viz Pokles).
Obecně lze říct, že každou hospodářskou krizi doprovází výrazný pokles cen energií. Hlavní příčinou je správné fungování trhu – pokles poptávky a přebytek nabídky. Do cen pro konečné zákazníky se však tento vliv promítne s určitým zpožděním. Především z důvodu dlouhodobých kontraktů a pravidel fungování trhu, přičemž změny na světových burzách jsou do cen pro konečné zákazníky promítány dle předem daných vzorců s určitým zpožděním. Proto konečný zákazník plně pocítí pozitivní dopady poklesu cen až ve druhé polovině roku 2009. Značnou výhodu měli velcí průmysloví zákazníci, kteří mohli vypovědět původní smlouvy na dodávku energií a uzavřít nové na jaře 2009. V tomto případě se dvou- až tříletý hedging cen energií nevyplatil. Dobře známým příkladem byla prognóza vývoje cen ropy Brent. Většina odborníků očekávala, že se cena za barel ropy vyšplhá k magické hranici dvou set dolarů. V srpnu 2009 však oscilovala okolo 60 dolarů za barel.
Krach obchodníků
Spekulace na energetických burzách, nedostatek likvidity, nedostatečné zabezpečení rizik a nízké obchodní marže v důsledku konkurenčního boje o velkého zákazníka způsobily značné potíže většině nových nezávislých obchodníků na českém elektroenergetickém trhu. Největší problémy potkaly společnost Moravia Energo, která byla dříve často označována za „štiku v českém energetickém rybníku“. V březnu 2009 však společnost Moravia Energo skončila v konkurzu a zanechala po sobě dluhy ve výši téměř pěti miliard korun.
Tato situace nahrála tradičním, kapitálově silným hráčům v oblasti energetiky. Ti posílili vliv, získali nazpět dříve ztracené zákazníky a současně začali usilovat o převzetí menších hráčů, respektive jejich klíčového aktiva – kmene zákazníků. Takovým příkladem je chystaná akvizice společnosti Lumius skupinou ČEZ, kterou nedávno posvětil antimonopolní úřad. Ani jiní velcí hráči nezůstali stranou a usilovali o rozšíření portfolia. Zejména plynárenské společnosti se snažily získat některého z nezávislých obchodníků s elektřinou, aby mohly svým současným zákazníkům rozšířit nabídku i o dodávku elektrické energie.
Mimořádné zisky
Pád Moravia Energo znamenal poprvé v historii České republiky využití institutu „dodavatele poslední instance“, který se vztahuje na domácnosti a malé podniky. V praxi to znamená, že zákazníci krachujícího dodavatele mohou využít náhradních dodávek od předem vybraného dodavatele za podmínek (včetně cen) stanovených Energetickým regulačním úřadem. Ten zvládl roli v době krachu společnosti Moravia Energo výborně. Během několika hodin vyřešil společně se zástupci společností ČEZ, PRE a E.ON situaci tak, že zákazníci v danou chvíli ani nevěděli, že na trhu přestal fungovat čtvrtý největší dodavatel elektřiny na českém území. Zkušenosti se zavedením dodavatele poslední instance byly poté přímo promítnuty do sekundární legislativy.
První pololetí 2009 lze také označit za „rok výběru mimořádných zisků z minulých období“. Tento zisk především tvoří rozdíl mezi nákupní cenou komodity a prodejní v daném čase. Mnoho zákazníků si v očekávání dalšího růstu cen elektřiny v létě 2008 nasmlouvalo fixní cenu na dvou- až tříleté období. Nasmlouvaná cena byla na úrovni 80 eur za megawatthodinu. Přitom elektrická energie byla na jaře 2009 k dispozici za 50 eur za megawatthodinu. Pokles cen způsobil přetlak nabídky, který úzce koreloval s propadem průmyslové produkce. Navzdory očekávanému mírnému růstu cen energií i poptávky nebudou energetické společnosti dosahovat ve druhém pololetí 2009, respektive prvním pololetí 2010, stejných astronomických zisků jako v minulosti (viz Propad).
Tlak na distributory
Současná hospodářská krize se zpožděním zasáhne i energetické odvětví ČR. Energetické společnosti budou více než jindy tlačit na zefektivnění v rámci celého hodnototvorného řetězce – od těžby až po výrobu, přenos, distribuci a prodej elektřiny. Dočkáme se různých aktivit – od prostého snižování počtu pracovníků až po outsourcing či centralizaci vybraných činností. V oblasti regulovaného podnikání (přenos a distribuce) regulátor nastaví přísná pravidla formou koeficientů efektivnosti, která povedou k dalšímu snižování nákladů v příštích pěti letech. Je však třeba najít správnou hranici, aby tlak na nákladovou stránku neznamenal snížení spolehlivosti dodávek.
Obchodníci s elektřinou však budou chtít „dohnat“ ztráty z druhého pololetí 2009 a snažit se navýšit obchodní marže. To se dotkne především velkých zákazníků, přičemž konkurenční boj dovedl obchodníky k téměř nulovým maržím.
Hospodářská situace, nedostatek likvidity, turbulentní změny cen energií a nová, dosud nejasná energetická legislativa (třetí energetický balíček a ekologický balíček Evropské komise) vedou mnoho současných hráčů k úvahám opustit trh s energiemi, nebo naopak posílit své postavení. Důkazem toho je i dění na trhu s energiemi v ČR. Antimonopolní úřad schválil koncem září vytvoření Energetického a průmyslové holdingu skupinám J&T a PPF. Je to však jen první krok, který bude pokračovat – ve hře jsou aktiva společností International Power, respektive Pražské teplárenské a Elektrárny Opatovice, dále EnBW, respektive Pražské energetiky, ČEZ, Dalkie a NWR. Je-li konsolidace českého energetického trhu pro konečné zákazníky přínosem, však ukáže až čas. Můžeme se dočkat pozitivních synergií na straně jedné, či zvýšení monopolní síly a cen na straně druhé.
Zastavení investic
Znakem každé hospodářské krize je omezení investic i v natolik relativně málo senzitivním prostředí, jako je energetika. Opatrnost bankéřů, nedostatek likvidity privátních investičních skupin, vágní legislativa v oblasti povolenek a životního prostředí vůbec, posilování pravomocí regulátora, boj proti dlouhodobým kontraktům a nejasná Státní energetická koncepce vyvolávají více než nejistotu u strategických či finančních investorů. Oddalováním energetických investic se také můžeme dočkat toho, že významně ohrozíme naši bezpečnost a staneme se ještě závislejšími na dodávkách ze zahraničí (viz Ohrožení bezpečnosti).
Letité dohady o prolomení limitů těžby uhlí či dalším posílení jaderné energetiky a nejasnosti okolo obnovitelných zdrojů musejí skončit. Snad posledním impulzem k posilování energetické bezpečnosti – kromě hospodářské krize a nekontrolovatelného připojování obnovitelných zdrojů – byla plynová krize během letošní zimy. Je jedinečnou příležitostí pro ČR, že ministrem průmyslu a obchodu je zkušený energetik Vladimír Tošovský a že nová Státní energetická koncepce leží na stole – konečně by mohly být využity výsledky Pačesovy komise i Oponentní studie. Je nejvyšší čas otevřít konstruktivní diskusi s ministerstvem životního prostředí o ekologických vlivech a s ministerstvem vnitra na téma energetické bezpečnosti. A přijmout závazný dokument, který bude na dlouhou dobu určovat směřování české energetiky. V opačném případě budeme postiženi nejen krizí hospodářskou, ale i energetickou.
Graf 1:
Pokles
Vývoj světových cen vybraných komodit od srpna 2008 do října 2009 (v %)*
0 20 40 60 80 100 120 (%)
srpen 2008 listopad 2008 únor 2009 květen 2009 srpen 2009 říjen 2009
Cena elektřiny
Cena ropy Brent
Cena uhlí
Cena zemního plynu
*Sto procent odpovídá 1. srpnu 2008
Pramen: Energetická burza Praha (PXE), kurzy.cz
Graf 2:
Propad
Vývoj průmyslové produkce a cen elektřiny v ČR od června 2008 do srpna 2009 (v %)*
40 60 80 100 120 140 (%)
červen 2008 září 2008 prosinec 2008 březen 2009 červen 2009 srpen 2009
Vývoj meziroční vývoj průmyslové produkce
Vývoj ceny elektřiny
*Sto procent odpovídá 1. červnu 2008
Pramen: Český statistický úřad, Energetická burza Praha (PXE)
Tabulka:
Ohrožení bezpečnosti
Podíl závislosti některých zemí střední a východní Evropy na dovozu plynu a energií v roce 2007 (v %)
Stát Podíl dovozu veškeré energie (v %) Podíl dovozu plynu (v %) Podíl dovozu elektrické energie (v %)
Česká republika 28 100 -25
Bulharsko 46,2 90 -13
Maďarsko 62,5 80 10
Polsko 19,9 75 -4
Rumunsko 29,1 33 -4
Slovensko 64 100 6
Pramen: Eurostat, BP Stats, Arthur D. Little
Zpoždění
Každou hospodářskou krizi doprovází výrazný pokles cen energií.
Hlavní příčinou je správné fungování trhu – pokles poptávky a přebytek nabídky.
Do cen pro konečné zákazníky se však tento vliv promítne s určitým zpožděním.
Především z důvodu dlouhodobých kontraktů a pravidel fungování trhu.
Konečný zákazník plně pocítí pozitivní dopady poklesu cen až ve druhé polovině roku 2009.
Nastavení
Energetické společnosti budou více než jindy tlačit na zefektivnění v rámci celého hodnototvorného řetězce.
Dočkáme se různých aktivit – od prostého snižování počtu pracovníků až po outsourcing či centralizaci vybraných činností.
V oblasti regulovaného podnikání (přenos a distribuce) regulátor nastaví přísná pravidla formou koeficientů efektivnosti.
Ta povedou k dalšímu snižování nákladů v příštích pěti letech.
Je třeba najít správnou hranici, aby tlak na nákladovou stránku neznamenal snížení spolehlivosti dodávek.