Výhled od kostela svatého Mikuláše na pitoreskní znojemské domečky ve svazích a romantické údolí řeky Dyje nenudil nikdy. Teď je ale ještě o něco lepší. Na protějším vršku u přemyslovské rotundy svaté Kateřiny vyrostl loni na podzim dům, který stojí za pozornost. Nejen svým zevnějškem, ale i tím, co ukrývá uvnitř. Tedy bohatství znojemských vín, které nabízí sál s největším automatickým degustačním prostorem v Česku. Návštěvníci tu mohou ochutnat 120 vzorků vín výhradně od producentů ze Znojemska, a to díky automatům, do nichž si koupí kredit. Samoobslužný systém skýtá volbu ze tří možností degustačního množství ve třech cenových hladinách. Víno se dá zakoupit i po láhvi, a to ve stejné ceně jako ve sklepě konkrétního vinaře. Celé toto bohatství ukrývá dům, který je perlou moderní architektury současného Znojma.
Z dálky může stavba působit trochu nenápadně – barva omítky je totiž speciálně namíchaná jako mix barev všech domů v okolí. Bývalá kotelna znojemského pivovaru, která vznikla během socialismu jako umělá přístavba, však rozhodně zaujme svou neobvyklou tváří. Tři velká asymetricky členěná okna vhodně doplňují sousední industriální budovu a kontrastují s vedlejší prvorepublikovou vilou, kde dnes sídlí obnovený znojemský pivovar. Na budově někdejší kotelny jsou i po rekonstrukci patrná původní podlouhlá okna. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof ponechali jejich otisk na budově jako znatelnou vrásku po původním domě. Stejný princip aplikovalo například architektonické studio ov-a při rekonstrukci Spolkového domu v nedalekých Slavonicích.
Investorem Enotéky znojemských vín je společnost Vinotrh.cz z vinařské skupiny Lahofer. „Enotéka vznikla renovací nevyužitých prostor části bývalého pivovaru Hostan. Součástí oprav byla i demolice novodobé zdi mezi pivovarem a jižní přístupovou cestou, která otevřela nový fascinující výhled na historické centrum města,“ uvedl jednatel společnosti Petr Chaloupecký.
Rekonstrukce domu vyšla na třináct milionů korun, z toho sedm milionů šlo na vybavení a zařízení Enotéky. Její otevření je součástí revitalizace celého areálu bývalého pivovaru, který má pro Znojmo obrovský potenciál.
Tři hmoty v Dobšicích
Architektonické studio Chybík+Krištof spolupracovalo s vinaři z Lahoferu i na dokončení samotného centra vinařství Lahofer v Dobšicích u Znojma. Centrum slouží zároveň jako výrobna, prostor pro návštěvníky i administrativní zázemí společnosti. Hlavní myšlenkou je motiv vinných řádků, jenž se přenáší dovnitř budovy v podobě konstrukčního systému.
Architekti ke spolupráci přizvali také umělce Patrika Hábla, který na betonové klenby vinařství namaloval své „vrstvy“.
Koncept vychází z barevnosti půdy specifické pro tuto vinařskou oblast, též označované francouzským termínem „terroir“.
Stavba je zasazena do stávající vinice a vlní se pod rozdílnou konstrukční výškou.
Přirozeně tak reaguje na mírný sklon a charakter vinařského terénu. „Nechtěli jsme do krajiny vstupovat s příliš velkým měřítkem. Rozdělením do tří hmot – návštěvnického a administrativního centra a dvou výrobních budov – se celkový objem domu odlehčil,“ popisuje koncepci areálu architekt Ondřej Chybík.
Nižší, avšak pohledově nejexponovanější je návštěvnická a administrativní část s velkoryse prosklenou fasádou orientovanou
směrem na jih. Na ni jsou navázané dvě výrobní haly s rozdílnou světlou výškou. Haly ukrývají lisovnu, poloautomatickou linku na plnění láhví a sklad.
Prostor pro návštěvníky má formu měkce tvarovaného amfiteátru stoupajícího až na střechu budovy, odkud nabízí výhled do krajiny. „Aplikovali jsme tam náš ‚titanikový moment‘,“ upozorňuje v nadsázce Ondřej Chybík na střešní terasu ve tvaru lodní přídě, z níž je krásný výhled na Pálavu a při dobrém počasí i na relativně blízké Alpy.
Hlavní prostor návštěvnického centra odkazuje na tradiční vinné sklepy v regionu: „V reprezentativní části dochází ke kolmému průniku archetypálního klenutého prostoru do konstrukčního systému tvořeného železobetonovými žebry, jejichž modul vychází z šířky vinného řádku a prochází celým domem,“ vysvětlují architekti, kteří navrhli kompletně celý prostor od podlahových lišt až po stropní světla.
Celý prostor je maximálně otevřen směrem na jih do klesajícího svahu a z každého pole je výhled mezi řádky vinice. Architekti v interiéru uplatnili hlavně dřevo, beton a sklo. Venkovní amfiteátr na střeše návštěvnického centra je možné využít pro pořádání různých kulturních a společenských akcí, jako jsou vinobraní, svatby či letní kina.
Průsečík dvou světů
Moderní vinařství vyroste brzy také na Pálavě, v poetické krajině vinic, kilometr západně od centra Dolních Dunajovic, které jsou jednou z nejstarších vinařských obcí na jižní Moravě. Ke vzniku nového sídla Vinařství Mikrosvín přizval majitel Jiří Kaprálek architekty z pražského studia FAM architekti. Stavba bude situována na louce, bývalé vinici, za sklepní uličkou, kde jsou čtyři budovy a šest klenutých sklepů v majetku investora. Vinná novostavba s prostorem pro degustace a bydlení má integrovat šest tradičních barokních sklípků. Vinařství by mělo vyrůst v místě, které působí jako průsečík dvou světů – malebné urbanizované pálavské scenerie a z druhé strany krajiny tvořené zelenými „středomořskými“ kopci s vinohrady.
Premisou návrhu je využití stávajících historických sklepů v maximálním rozsahu a zpřístupnění jejich části návštěvníkům.
Snahou je co nejlépe zužitkovat parcelu ke gravitačnímu příjmu hroznů do výroby a svah využít k zakopání výrobní haly pod terén, kde je nejlépe ochráněna před klimatickými extrémy.
V nadzemní části se objeví tři domy, které mají podobné měřítko a architektonický styl. Tři objekty na sebe navazují zalomenými hřebeny střech tak, aby tvořily komponovanou trojici, která charakterizuje využití areálu – výrobu vína, prezentaci vína a ubytování návštěvníků.
„Cílem architektonického řešení stavby není splynutí s krajinou, ale vzájemná symbióza s krajinou pomocí jemné geometrie. Stavba s krajinou kontrastuje i splývá zároveň, právě díky charakteristickému tvarování zalomených střech jednotlivých objektů, které reagují na jemnou modelaci okolních kopců a na typické rozpony vinic,“ popisuje jednatel studia FAM architekti a spoluautor projektu Pavel Nasadil.
O autorovi| Jan novotný, novotnyj@mf.cz
