Slávu tokajské oblasti na Slovensku producenti udržují stále ny výši. Třeba zřízením Tokajské vinné cesty vedoucí od Trebišova do samého srdce regionu
I když se v tokajské oblasti réva pěstuje od druhého století našeho věku, o speciální vína, která jí zajistila věhlas, se zasloužil ve XIII. století uherský král Béla, toho jména čtvrtý. Povolal tehdy k obnově poničených vinohradů dnešní tokajské oblasti italské vinaře. Ti zde vysadili doposud neznámé odrůdy a zadělali tak na hvězdný věhlas tamních vín.
První písemné ustanovení o výrobě vína a sběru cibéb pochází z roku 1641. Nejstarší dochovaná láhev tokajského potom někdy z osmdesátých let sedmnáctého století. Vedle francouzských apelací Barsac a Sauternes, a přidáme-li ještě fortifikovaná vína portské a sherry, jde o jednu z jedinečných světových lokací originální produkce.
Slovensko-maďarská republika Okolo šesti tisíc hektarů svérázné, přírodními podmínkami mimořádné oblasti tvořilo po staletí jeden celek. Teprve v roce 1918 byla kvůli dějinným událostem rozdělena na slovenskou a maďarskou část. Ve skutečnosti je však nadále vnímána jako jednolitý fenomén, ve světě jedinečný. Slávu za nenapodobitelná vína proto sklízí i slovenská tokajská oblast, s rozlohou okolo tisícovky hektarů asi pětkrát menší oproti té maďarské.
Tokajská oblast byla zákonem upravena v roce 1908 a zahrnovala jednatřicet obcí. V roce 1918 připadly čtyři z těchto obcí (Malá Trňa, Velká Trňa, Viničky a Slovenské Nové Mesto) včetně práva na použití názvu „Tokajské“ Československu, dnes k nim patří ještě Bara, Čerhov a Černochov. Od roku 1993 má potom právo vyrábět tokajské víno Slovenská republika.
Devět členů občanského sdružení Tokaj Regnum, nositele označení původu Tokajské víno na slovenské straně oblasti, dbá od roku 1974 na dodržování přísných předpisů. Pracují například pouze s původními povolenými odrůdami – Furmint, Lipovina a Muškát žlutý. V samotné produkci slovenských tokajských vín najdeme vína možná méně známá, přesto však stejně kvalitní jako v Maďarsku. Kupříkladu Tokaj 6putňový 2003 od Jara Ostrožoviče byl vybrán coby víno evropského hlavního města kultury, kterým byly letos na Slovensku zvoleny Košice.
Slávu tokajské oblasti na Slovensku producenti udržují stále ve vysokém lesku. Vedle kvality svých vín i třeba zřízením Tokajské vinné cesty vedoucí od Trebišova do samého srdce oblasti. Je to asi nejlepší možnost, jak poznat místa, která sice neslynou takovým věhlasem, nicméně do produkce tokajských vín promlouvají stále důrazněji.
Blahodárné cibéby Co se za pojmem tokajské víno skrývá? Jde především o aromatická vína, která jsou během zrání podrobena oxidativnímu procesu. Okysličení spolu s přidáním cibéb (bobule hroznů napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea) dodávají vínu specifické chuťové vlastnosti.
Tokajské se produkuje v několika druzích. Tokajské samorodné se připravuje z netříděných hroznů, mezi nimiž množství cibéb vzniká samovolně. Podle cukernatosti hroznů může vzniknout víno jak suché, tak sladké.
Tokajské výběry vznikají tak, že se rozmačkané cibéby zalévají vinným moštem či vínem.
Podle množství cibéb v takzvaném göncském sudu, který má objem 136,6 litru, se rozeznávají vína tří- až šestiputnová (dřívější jedno- a dvouputnové výběry vinařský zákon v roce 1997 zapověděl). Jedna putna představuje 28 litrů, což je 20 až 25 kilogramů cibéb. Sudy ovšem nejsou naplněny docela – to je jedna ze zvláštností přípravy tokajských vín a platí i pro samorodná, neboť kyslík nad hladinou spoluvytváří charakter vína.
Kromě výběrů existují ještě tokajské esence a výběrové esence. Liší se obsahem cukru i extraktu a bývají k mání v hodně omezeném množství a za horentní sumy (výběrová esence může stát až deset tisíc korun za litr). Nektar je ještě nedostupnější, vzácný jako husa s pěti játry. Jeden jeho litr obsahuje až 1000 gramů zbytkového cukru a na výrobu se spotřebují i tři tuny cibéb, tedy produkce zhruba z deseti hektarů vinice. Podle toho je i oceněn. Za litr nektaru po vás mohou chtít až ke třiceti tisícům korun. Když se vám ale poštěstí tuto jedinečnost okusit, potom vězte, že se vám dostane nezapomenutelného doušku plného intenzivní hroznové chuti.
Kromě zmíněných variant tokajského existují svérázné speciality vycházející z jedinečných vlastností tamních hroznů. Vinum Tokajense Passum nebo Stanza Eszencia, chcete-li, je neprokvašená sladká esence s několika sty gramy zbytkového cukru a nulovým podílem alkoholu.
Tokaji máslás a Tokaji fordítás jsou maďarské atypy vznikající fermentací moštu nebo vína nalitého na kvasničný kal nebo matoliny z cibéb. Dnes se již běžně neprodukují, pouze malí vinaři je občas vytvoří pro vlastní konzumaci.
Tokajské slámové se dělá jen na Slovensku. Jde o tradiční, reduktivní metodou vyškolená vína z hroznů tokajských odrůd po nějaký čas uložených na slámové podložce. Metodami shodnými s přípravou běžných vín vznikají z tradičních odrůd i vína stolní, přívlastková a nově také ledová. l
O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce
