Měla to být dvanáctihodinová zastávka na cestě z Hongkongu do Mexika, ale mezipřistání ve Vancouveru se Meng Wan-čou vymstilo. Přitom je to její oblíbené město, kde každoročně tráví několik týdnů a spolu s manželem tady vlastní hned dvě nemovitosti. Sotva vystoupila z letadla, byla na letišti na základě americké žádosti zadržena. Nejde jen tak o kdekoho: Meng Wan-čou je dcerou zakladatele firmy Žen Čeng-feje, finanční ředitelkou a místopředsedkyní představenstva Huawei, celosvětové dvojky v chytrých telefonech hned po Samsungu a osmé největší technologické společností se 180 tisíci zaměstnanci a loňským globálním obratem téměř sto miliard dolarů. To je víc, než kolik mají čínští internetoví šampioni Tencent, Baidu a Alibaba Holdings dohromady. Polovina tržeb je ze zahraničí.
Zadržení údajně souvisí s tím, že měla napomáhat porušování sankcí uvalených na Írán a Severní Koreu. Jelikož Čína nemá s USA uzavřenou extradiční dohodu, nechtěli ji Kanaďané propustit z vazby přes nabídku mnohamilionové kauce, aby neutekla do Číny.
Nakonec však soud ve Vancouveru s kaucí souhlasil; Meng bude nosit elektronický náramek, v noci nesmí do města a začátkem února se musí znovu objevit u soudu. Finanční ředitelka Huaweie si tedy na přelomu roku užije svého oblíbeného města víc než dost. Tedy pokud se nenaplní americké obavy a přes vysokoku kauci nezmizí v Číně.
To by patrně narušilo tříměsíční příměří, na kterém se Donald Trump a Si Ťin-pching dohodli pár dní předtím na summitu G-20 v Buenos Aires, ještě víc než samotné zatčení Meng Wan-čou, proti němuž Čínané mohutně protestovali.
Telefon jako bezpečnostní hrozba
Je to jen jedna z nepříjemností, které provázejí Huawei už od roku 2012. Tehdy se čínští telekomunikační giganti Huawei a ZTE dostali do hledáčku amerického Kongresu, který zahájil speciální vyšetřování, zda nepředstavují hrozbu pro americkou národní bezpečnost. Později vydaná zpráva pak hovoří o tom, že ani jedna z firem nechtěla do detailů osvětlit svoje vztahy k čínské vládě a Komunistické straně Číny a že existuje důvodné podezření z porušování amerických zákonů.
Letos v únoru přitvrdilo muziku dohromady hned šest institucí (namátkou CIA, FBI, NSA, DIA), když před výborem Senátu USA pro zpravodajskou činnost prohlásily, že chytré telefony obou výrobců představují bezpečnostní hrozbu. Pentagon pak v květnu zakázal jejich prodej v obchodech na vojenských základnách, což zdůvodnil obavami, že by jejich prostřednictvím mohlo docházet ke špionáži.
Ještě víc jde o ústředny a další součásti telekomunikační infrastruktury potřebné pro internet a Huawei je iv této oblasti špičkovým hráčem. Třetím zdrojem nedůvěry a obav je, že si sám, na rozdíl od standardu v branži, vyrábí klíčové součástky, u nichž je díky tomu mimořádně obtížné zjistit, jak vlastně fungují.
Vzhledem k riziku propojení na čínskou komunistickou stranu a bezpečnostní složky jsou to tři důvody, proč se zejména na Huawei americké bezpečnostní složky dívají skrz prsty. Spojené státy rovněž tlačí na své spojence, aby se čínským dodavatelům při výstavbě mobilních sítí nové generace (5G) cíleně vyhýbali, protože samotný americký trh nemá dostatečnou váhu. Problém je i se zakladatelem firmy Žen Čcheng-fejem, který pochází z lůna Čínské lidové armády, obdivuje Mao Ce-tunga a firmu založil v tehdejší zvláštní hospodářské zóně Šen-čenu vjihovýchodní Číně v roce 1987. Dnes je hodnota jeho čistého jmění odhadována na 3,2 miliardy dolarů, i když v Huawei mu oficiálně patří jen něco přes 1,4 procenta akcií, zbytek je údajně v rukou zaměstnanců, avšak přes velmi složitou a netransparentní strukturu. Akcie však nejsou veřejně obchodované.
Konkurent i významný odběratel
Nedá se říct, že by tato varování byla oslyšena - od Austrálie přes Japonsko až po Británii se čínská telekomunikační technika z bezpečnostních důvodů neuplatní, naposledy dostala „stopku“ na Novém Zélandu.
Přitom jak Huawei, tak ZTE i další čínské firmy představují pro americké společnosti nejen konkurenty, ale i jedny z nejvýznamnějších odběratelů součástek od firem, jako jsou Flex Ltd, Qualcomm, Intel, Western Digital, Seagate Technology nebo Micron. A čí mobil jede na Androidu, ten potřebuje licenci od Googlu. Síť 5G nepostavíte, aniž byste nenarazili na patentované technologie od Qualcommu.
Když kvůli dlouholetému porušování embarga na obchod s Íránem a Severní Koreou dostalo ZTE pokutu od amerického ministerstva obchodu ve výši 1,19 miliardy dolarů, tak to samozřejmě bolelo, ale likvidační byl až zákaz dodávek amerických komponentů, který ovšem Trump zanedlouho odvolal, podle jeho slov na základě osobní intervence samotného prezidenta a předsedy všeho Si Ťin-pchinga. ZTE záviselo na komponentech od amerických firem asi z 30 procent, bez nich by za pár dní byla firma na hraně bankrotu. Jenomže pro americký Qualcomm je zase Čína hlavním odbytištěm s dvoutřetinovým podílem, takže co?
Jedna z mála jistot
Jak tato poslední epizoda poznamená čínsko-americké obchodní vztahy? Cla a proticla jsou jedna věc, ale totální zpřetrhání dodavatelské sítě propojující USA a Čínu neuvěřitelně složitou sítí vzájemných vazeb a vytvoření dvou separátních systémů, to je úplně jiná opera.
A co se asi tak stane? Momentálně mezi výrobci mikroprocesorů a dalších špičkových součástek Čína kouká Americe na záda a v první patnáctce není zastoupena.
Tchaj-wan a Jižní Korea jsou rovněž vepředu a tamní úřady se snaží udržet vlastnictví špičkových technologických firem pod kontrolou, i když v případě Tchajwanců nemůže bránit odlivu mozků, které dovede Čína přeplatit.
Navíc to, co Američané Číně vyčítají, tedy nezřetelnou hranici mezi státním a soukromým a mezi státem a firmou, současně představuje schopnost mobilizovat obrovské zdroje na dosažení priorit. Zákazy a embarga jenom posílí snahu o snížení závislosti.
Svět je plný dilemat, a tak přivítejme s povděkem jednu z mála jistot, na něž se můžeme těšit. Pražský hrad už v roce 2014 mobily od Huawei pro své zaměstnance pořídil, dokonce v počtu vyšším, než kolik měl tehdy zaměstnanců. Firma nejbohatšího Čecha podepsala s Huawei memorandum o spolupráci při výstavbě sítě páté generace a Národní bezpečnostní úřad byl požádán o vystavení bezpečnostní prověrky.
Navíc až na to přijde, Miloš Zeman jako mistr nenásilné pointy a jemných bonmotů přitiskne na levé ucho přístroj od Huawei, na pravé od ZTE, v jedné ruce bude mít Lenovo, v druhé Xiaomi. Je na něj také spoleh, že vůči našeptávání nějakých čučkařů bude zcela imunní. 0
Gigant Huawei
• Celosvětová jednička v telekomunikačních zařízeních. • Klíčový hráč v připravované výstavbě mobilních sítí 5G. • Světová dvojka v chytrých telefonech, po Samsungu, ale od letoška před Applem. • Tržby za loňský rok téměř 100 miliard dolarů, polovina ze zahraničí (nejvýznamnější Evropa, Afrika a Blízký východ s váhou 35 procent). • Z hlediska obratu je Huawei větší než velká trojka čínského internetu (Alibaba, Tencent a Baidu) dohromady. • 180 tisíc zaměstnanců, 80 tisíc pracuje ve výzkumu a vývoji. • Ve firmě, ač soukromé, působí již řadu let buňky Komunistické strany Číny. • Založen 1987 v Šen-čenu nedaleko Hongkongu bývalým důstojníkem Čínské lidové armády Žen Čeng-fejem počátečním vkladem asi pět tisíc dolarů, těsně nad hranicí minimálního kapitálu; jeho dnešní čisté jmění je oceňováno na 3,2 miliardy dolarů. • Dnes je podle firemních údajů firma vlastněna zaměstnanci, přičemž jen 1,4 procenta akcií má zakladatel Žen Čeng-fej (2017). Od Austrálie přes Japonsko až po Británii se čínská telekomunikační technika z bezpečnostních důvodů neuplatní, naposledy dostala „stopku“ na Novém Zélandu.
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz
