Humanoidní roboti, kteří zvládnou běžné domácí práce i vybudování obydlí na měsíčním povrchu, nám zatím mohou znít jako pouhé sci-fi. Tým amerického startupu Apptronik se sídlem v texaském Austinu ale usilovně pracuje na vytvoření univerzálního stroje, jenž právě něco takového dokáže. A kromě toho navíc zastane i nudné, špinavé a nebezpečné práce, při kterých by lidé mohli přijít k úrazu.
Zmíněná firma nyní představila návrh nejnovějšího robota jménem Apollo. Humanoid má podobné rozměry jako člověk, je vysoký 1,7 metru, váží 72,6 kilogramu a dalších pětadvacet dokáže zvednout. Robot má být schopen pracovat po boku lidí až 22 hodin denně díky několika bateriím se čtyřhodinovou výdrží, které lze bez problémů vyměnit.
Aby se parta pracovníků cítila vedle robota příjemně, vybavila jej společnost Argodesign různými funkcemi, jež mají na všechny okolo působit přátelským dojmem. Apollo má tedy obličej a je schopen dělat mnohé typicky lidské pohyby. Vývojáři ho například naučili otočit hlavou, aby lidem naznačil, kam půjde.
Prvotním cílem Apptroniku je uvést robota do provozu v logistickém odvětví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovních sil. „Naší dlouhodobou vizí je pak zkonstruování skutečně všestranných robotů, již budou dělat činnosti, které lidé dělat nechtějí. Kromě toho doufáme, že nám Apollo nepomůže jen tady na Zemi, ale jednoho dne bude prozkoumávat i Měsíc, Mars, nebo dokonce další planety,“ řekl CNN Jeff Cardenas, spoluzakladatel a generální ředitel firmy.
Základem je umělá inteligence
Tým Apptroniku má s podobnými výzvami velké zkušenosti, protože mnozí zaměstnanci se dříve podíleli na projektu pro americkou vesmírnou agenturu NASA s názvem Valkyrie. Ten měl za cíl vyvinout humanoidního robota, který bude schopný obratné manipulace, chůze přes překážky, zvládne přenášení předmětů či otevírání dveří. Valkyrie je v současné době testována v Austrálii, kde funguje jako vzdálený správce energetických zařízení.
Texaský startup se Valkyrií inspiroval i v rámci nejnovějšího projektu, přičemž cílem bylo vytvořit ,všehoschopného‘ robota, jenž dokáže pracovat de facto kdekoliv – na rozdíl od většiny současných mechanických pomocníků, které to umí pouze v pro ně navržených prostorech. „Typickým příkladem jsou stroje na montážních linkách, ty jsou většinou napevno přišroubovány k zemi nebo připojeny ke zdi. My se naopak snažíme postavit robota, jenž se dokáže bez problémů pohybovat, a zvládne tak vykonat tisíce různých věcí,“ shrnul Cardenas.
Odstoupení od specializace robotů na určitý druh práce umožňuje i rychlý vývoj v oblasti umělé inteligence (AI). Díky zavedení mnoha senzorů, kamer a systémů AI lze vyvinout roboty, kteří se méně spoléhají na předprogramování a lépe reagují na okolní prostředí. Cena součástek na výrobu těchto robotů se navíc snižuje, takže Apollo by měl už brzy stát méně než průměrné auto.
Aktuálním cílem Apptroniku je získat dostatečný počet klientů, kteří budou mít o používání Apolla zájem. Společnost doufá, že se jí podaří zahájit komerční výrobu do konce roku 2024, přičemž zpočátku by měl Apollo pracovat hlavně ve skladech a továrnách, kde bude dělat jednoduché úkoly, jako je třeba stěhování krabic a tlačení vozíků. Postupem času se však jeho funkčnost zvýší do té míry, že by se měl dát použít ve stavebnictví, při výrobě elektroniky, v maloobchodních prostorech, u doručování zboží, nebo dokonce při péči o seniory.
Mozek je umístěn v hrudi
Asi nejdůležitější součástí celého robota jsou aktuátory, které tvoří jeho svaly. Tým Apptroniku pracoval na více než 35 různých verzích, jež Apollu umožňují chodit, ohýbat paže a uchopovat předměty stejným způsobem jako člověk. „Lidé mají v těle asi 300 různých svalů. My jsme jejich počet museli snížit a zároveň jsme zjednodušili jejich složitost. I tak to ale robotovi stačí k provádění všech základních činností,“ vysvětlil spoluzakladatel a technologický ředitel Apptroniku Nick Paine.
Stejně jako u lidí je pro Apolla velmi zásadní jeho hlava. Ta obsahuje speciální kameru a senzory, které robotovi pomáhají získat 360stupňový pohled na jeho okolí. Díky tomu humanoid ví, kde přesně se může pohybovat a jak může obejít případné překážky. Apollův ,mozek‘ neboli hlavní počítač je pak umístěn v jeho hrudi.
V současnosti se Apollo ovládá prostřednictvím tabletů nebo chytrých zařízení, v budoucnu by však měl být člověk schopen k robotovi přijít a říct mu, co přesně má dělat. „Brzy chceme dosáhnout toho, aby roboti dokázali pracovat ve stejném chaosu, v jakém jsou schopni existovat lidé,“ doplnil Paine s tím, že konečným cílem společnosti je dosažení robotovy plné autonomie.
Na Marsu již za pár let
Jak už bylo nastíněno, Apptronik v současnosti spolupracuje s americkou vesmírnou agenturou na návrhu humanoidních robotů, kteří se budou schopni vydat i do vesmíru. Roboti by podle představ NASA v budoucnu mohli pracovat v nebezpečných vesmírných podmínkách, aby se snížilo riziko pro lidské astronauty. Nejprve by se Apollo mohl podívat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
„Pro průzkum vesmíru potřebujeme systémy, které jsou flexibilní a dokáží se přizpůsobit různým úkolům. Zásadní přitom je, aby zvládly také činnosti, o nichž zatím nevíme, že je vůbec budeme potřebovat,“ podotkl vedoucí týmu robotů v Johnsonově vesmírném středisku NASA Shaun Azimi. Humanoidní roboti mají kromě toho sloužit i k budování a testování základen na Měsíci či Marsu ještě před tím, než do nich dorazí lidští astronauti.
Pokud by se podle Azimiho skutečně povedlo roboty do vesmíru vyslat, znamenalo by to zásadní zlepšení pro současné mise. „Sním o tom, že během příštích deseti let budeme mít roboty pro všeobecné použití, kteří astronautům výrazně usnadní život. Zároveň také doufáme, že je‘jich nasazení umožní posádce věnovat více času vědeckému zkoumání,“ uzavřel pracovník NASA.
