Být evropským komisařem je nadále nejlepší vstupenka pro dobře placenou práci lobbisty. Nic na tom nezměnil ani nový kodex chování, který minulý týden zveřejnila Evropská komise.
Členové „evropské vlády“ jsou na tom z hlediska pracovního práva podobně jako manažeři – podepisují konkurenční doložku, podle níž nesmějí rok a půl po odchodu z funkce působit v konzultačních službách ve stejné oblasti, kterou jako evropští komisaři spravovali. Po dobu dalších tří let za to dostávají v průměru polovinu svých někdejších příjmů. Podmínku zlatého padáku, který dosahuje 400 tisíc eur, lze ale nadále jednoduše obejít tím, že se nový job nebude stoprocentně krýt s portfoliem, které měl někdejší eurokomisař v popisu práce. V případě pochyb uděluje výjimku etická komise. Jenže ta ani podle nového přepracovaného kodexu nemá žádná měřítka, jak posoudit konflikt zájmů.
Nadále tak bude možná cesta, kterou si vyzkoušel například někdejší místopředseda komise Günter Verheugen. Německý politik si loni otevřel konzultační firmu The European Experience Company. Jeho irský kolega Charlie McCreevy se zase angažoval v letecké společnosti RyanAir a působil jako konzultant Royal Bank of Scotland. V byznysu se prosadila také rakouská exkomisařka Benita Ferrero-Waldnerová.
