Ani Zentiva český akciový trh nespasí
Všem akciím na pražské burze se daří velice dobře. Oficiální index PX 50 v září meziročně posílil o 66 procent. Zářijový objem obchodů byl se zobchodovanými 130 miliardami korun rekordní, poslední čtvrtletí s 271 miliardami korun rovněž. Samé dobré zprávy. Negativem sice zůstává, že na burze je de facto jen devět firem, ale s tím se pravděpodobně již všichni investoři smířili. Na sklonku léta se dění na burze rozvířilo a kromě polské aktivity v Unipetrolu došlo i na další emitenty. Vlastníci Zentivy a Českého Telecomu se rozhodli využít veřejný trh pro svůj záměr: zbavit se podílu ve firmě, respektive zbavit minoritní vlastníky jejich podílu ve firmě. Aktivity obou společností se proto mimo jiné setkaly v průsečíku, jímž jsou indexy, na základě kterých investují zahraniční investoři. Ty nejsou jen shluky vah a čísel, pro velké zahraniční a domácí investory jsou to vodítka k tomu, jak investovat kdesi ve východní Evropě, nějaké České republice.
Rumunská výhra.
Zentiva v říjnu dokončila akvizici rumunské společnosti Sicomed, což se dá hodnotit jako velmi vydařený počin. Získala velice perspektivní trh, pozitivní ohlasy všech analytiků, akcie i přes částečný exit fondu Warburg Pincus ze Zentivy posilují, investiční oddělení světových bank zvyšují cílové ceny. Co více si management vlastnící část podniku může přát. Rumunský Sicomed sice není velkým výrobcem léků, jeho distribuční síť však bude ideální pro prodej generik vyráběných Zentivou. V roce 2004 činily celkové tržby v Rumunsku za léky 900 milionů dolarů (přibližně 22 miliard korun). Rumunská populace je dvojnásobná než česká a Češi vydali loni za léky okolo 50 miliard korun, Zentiva tedy má kde prodávat. Jedinou neznámou je, za jak dlouhou dobu se rumunská ekonomika přiblíží těm středoevropským.
Kromě získání nového trhu si Zentiva udržela přízeň investorů, což se promítá v ceně jejích akcií na burze. Dalším pozitivem je posílení jejího brandu v zahraničí. Velcí zahraniční investoři pro svou orientaci na trzích podobných českému používají mimo jiné takzvaný MSCI EMEA index. V něm byla dosud váha Zentivy přibližně 0,5 procenta, po prodeji části akcií, které dosud držel Warburg Pincus finančním investorům J&T a PPF vzroste na jedno procento. Očekává se, že americký investiční fond dodrží svůj slib a po uplynutí 120 dní trvajícího moratoria prodá i zbývající pětinu, kterou ještě v Zentivě má. Poté by Zentiva mohla v indexu dosáhnout 1,5 procenta. Postaví se tím na roveň Českému Telecomu, jehož váha po provedení povinného výkupu klesla z 2,5 procenta na 1,6 procenta. Ze Zentivy se puštěním akcií amerického fondu na trh rázem stane na tuzemské poměry významná firma. „Jelikož se váha v indexech stanovuje ve čtvrtletních periodách, změny nastanou až s příchodem nového roku. Masivní nákup akcií ze zahraniční však neočekávám, neboť investoři jsou o situaci informování a svá portfolia mohou upravovat již v současné době,“ uvedl Tibor Bokor z Wood & Co.
Samé klady.
Zentiva je specifikum českého akciového trhu. Je jedinou z perspektivního farmaceutického sektoru, její vedení umí značku u investorů velice dobře prodat. Soubor faktorů, jako jsou například velice nízké zadlužení, unikátní způsob prodeje léků, velký potenciál v zahraničí i tuzemsku, způsobuje, že investiční banky se předhánějí ve zvýšených doporučeních. Merrill Lynch vydal cílovou cenu na úrovni 1330 korun za akcii, Erste Bank stanovila 1270, Wood & Co. 1250… Zdá se, že neexistují žádná negativa, která by měla chladit optimismus investorů. „Výrazná rizika u Zentivy nejsou. Jediným limitujícím faktorem by se mohla stát regulace trhů, na nichž působí. Pokud by se vlády východoevropských zemí rozhodly ve zdravotnictví šetřit, může to Zentivě způsobit problém,“ dodal Bokor.
Zentiva trh nespasí.
Ani zvyšující se perspektiva Zentivy a neustále rostoucí objem obchodů na burze však nevyřeší její hlavní problém, kterým je omezená likvidita. Z domácích investorů na tom ve velké míře tratí pojišťovny a penzijní fondy. Dominantními investory na českém akciovém trhu jsou zahraniční fondy, například v Polsku však rozvinutý kapitálový trh využívají penzijní fondy ve velké míře. „Polské penzijní fondy spravují aktiva ve výši dvanácti miliard eur. Celkem 95 procent musejí investovat v Polsku. To je v kombinaci s velkým počtem IPO na tamním trhu jedna z příčin jeho vysokého stupně vývoje,“ řekl ředitel pro penzijní připojištění ING Jiří Rusnok. Tuzemské penzijní fondy to tak jednoduché nemají. Přes nekonečné proklamace se v tomto volebním období téměř jistě neoddělí majetek fondů, což by umožnilo fondům investovat do akcií mnohem více než dosud. Dalším problémem je, že by fondy ani neměly kam investovat. „Kdybychom chtěli využít všechny limity, které v současném zákoně jsou, můžeme mít až 70 procent aktiv v akciích. Rozumný správce aktiv, což většina fondů je, si toto dovolit nemůže. V průměru se již delší dobu stabilizovala úroveň zastoupení akcií v portfoliu na úrovni šesti procent,“ řekl výkonný ředitel Penzijního fondu České pojišťovny Tomáš Matoušek. Až zákonodárci k oddělení majetku sáhnou, problém fondů se příliš nevyřeší. „Mohli rozdělit klienty dle zájmu na subpenzijní fondy na základě investiční strategie. Pak by záleželo na volbě klienta, jestli chce více riskovat, či nikoli. V portfoliích britských penzijních fondů bylo svého času až 60 procent akcií a prodělaly hodně. Dnes mají podíl akcií nižší, ale ne o mnoho. Takže předpokládám, že bychom mohli mít 30 až 40 procent akcií,“ dodal Matoušek. Opět však naráží na velikost trhu. „Z hlediska akcií je problém v likviditě. Aktiva penzijních fondů přesahují 100 miliard. V Česku je problém zobchodovat jen deset miliard. Bohužel se pohybujeme na příliš malém dvorku,“ dodal Matoušek.