Standard & Poor´s snížila rating České republiky
Agentura Standard & Poor´s musí vědět něco, co my nevíme, když se rozhodla o jeden stupeň snížit rating České republiky právě v současné době. Bez znalosti oněch exkluzivních informací je její krok špatně pochopitelný. „Zvolení slabé koaliční vlády s parlamentní většinou jen jednoho hlasu spolu s její štědrou politikou sociálního zabezpečení vyvolává obavy o její schopnosti a ochotě k uskutečnění obtížných, ale důležitých fiskálních reforem, potřebných k zachování udržitelnosti financí země,“ stojí v posudku britské agentury a nelze k tomu vlastně nic dodat. Avšak preference štědrého sociálního státu je věc, kterou má sociální demokracie zapsanou na štítě už od pradávna. A není to jen tato preference, která vede k neúměrným rozpočtovým deficitům. Stejně významnou měrou deficity produkuje sanace dílem objektivních, dílem kriminálních transformačních ztrát. Hlavně ale snížení ratingu překvapivě přichází v době, kdy se problém na rozdíl od minulosti pojmenovává dokonce i na vládní úrovni.
Standard & Poor´s je tady od toho, aby známkovala a může si své zprávy zveřejňovat, kdy chce. Ale fiskální potíže jsou vzhledem ke své trvalosti součástí hodnocení platební spolehlivosti České republiky již delší dobu, takže krok agentury, i kdyby ho následovaly Moody´s nebo Fitch, vládě finanční zdroje nezdraží. Tím spíše, že nižší rating krátkodobých i dlouhodobých závazků se netýká devizové, ale korunové oblasti, kde si vláda při prodeji svých dluhopisů může vybírat z početných nabídek. Ani mezi zahraničními investory nižší, ale pořád za Slovinskem druhý nejvyšší (společně s Maďarskem) rating České republiky patrně paniku nevyvolá, protože mírně sníženou platební důvěryhodnost zatím vyrovnávají jiné přednosti. Prozatím jediným zřejmým důsledkem nižšího ratingu bylo oslabení koruny, což je ale v současné situaci pro Českou ekonomiku spíše dobrá zpráva. Mimoto v Polsku, kterému Standard & Poor´s snížila z obdobných důvodů dlouhodobý rating už v létě, sice měna také zpočátku oslabila, ale nemělo to dlouhého trvání.
Určitě nikoliv náhodou uvádí Standard & Poor´s na prvním místě politické příčiny svého méně optimistického hodnocení: pouze těsnou většinu vládní koalice v Poslanecké sněmovně. Také vůči tomu je možné vznést výhradu, že jde o novinku starou čtyři měsíce, jejíž údernost za tu dobu notně vyčichla. Ale když tak člověk nyní kouká na sebezáchovné reptání lidovců, jejichž stranu Cyril Svoboda v rekordně krátké době učinil neviditelnou, a když tak kouká na šumné pokusy Unie svobody zdvihnout se na márách („Ty, mrtvý, lež a nevstávej,“ radí Karel & Jaromír Erben), říká si, zda Standard & Poor´s není dobrým prorokem. Špidlovu „stmelenému kabinetu“ paradoxně prodloužily život povodně, i když o podílu jednotlivých ministrů na této výjimečné ukázce umění vládnout by premiér – kdyby chtěl – mohl velmi poutavě vyprávět v televizi. Jinak každé závažnější vládní rozhodování zatím zavání krizí. Životaschopnost a stabilitu kabinetu dobře ilustruje příklad ze života, kdy ministr financí Bohuslav Sobotka – metaforizujeme - oznámí, že vláda se chystá bourat koupelnu (daňová reforma), ale Ivan Pilip po jeho odchodu ubezpečí sál: tato vláda má mandát maximálně na to, že si umyje ruce.
Pilipův stranický kolega a hanebně poražený kandidát na pražského primátora Michael Hvížďala, který dokázal vyplácat dva miliony korun na místo v zastupitelstvu hlavního města, vyjádřil vládní spoluodpovědnost US-DEU ještě pregnantněji: „Kampaň jsme měli dobrou, tým se snažil zlomit celkově nepříznivou situaci na politické scéně. Ale Pražané volí stranicky a my jsme zkrátka doplatili na účast naší strany ve vládě.“ To ve světle slibovaných zásadních daňových a rozpočtových reforem stojí za zaznamenání. Ve střednědobém horizontu udržuje poměrně vysokou prestiž České republiky příslib členství v Evropské unii, nikoliv stabilita vlády balancující na případném odchodu jedné poslankyně ze sálu. Vladimír Špidla má tudíž dvojnásob pravdu, když říká, že kdyby se tento osudový integrační cíl neuskutečnil, mělo by to těžko odhadnutelné následky. Až se budou vyhlašovat politické ratingy, bude mít Standard & Poor´s v jejich aplikaci náskok, i když pro vyjádření exekutivní důvěryhodnosti současné české vlády by musela z nynějšího áčka jít o pár písmen abecedy dál.
