Česká rafinérská
Česká rafinérská je nejúspěšnější dcerou skupiny Unipetrol a dosahovanými zisky se řadí mezi nejlepší firmy domácího průmyslu. V prodeji pohonných hmot však její podíl na rozhodujícím domácím trhu klesá.
U automobilových benzinů klesl podíl tohoto jediného domácího výrobce na 52 procent. Ještě v roce 1997 to přitom bylo přes třiašedesát procent. U motorové nafty se vloni dodávky z České rafinérské podílely na celkové spotřebě ze šedesáti procent. O rok dříve to však bylo šestašedesát procent.
Podle generálního ředitele a předsedy představenstva České rafinérské Ivana Ottise to však zatím není velký důvod ke znepokojení. „Trápí nás spíš to, že klesá celková spotřeba, řekl. Podle oficiálních statistických údajů se vloni v České republice snížila spotřeba automobilových benzinů o osm procent. U motorové nafty však došlo k mírnému dvouprocentnímu růstu.
Oslabení pozice tuzemského producenta je zřejmé i z údajů o dovozu. Ten se vloni zvýšil u benzinů téměř o dvacet a u motorové nafty dokonce o padesát procent. I Ottis připouští, že loňskou pozici si firma udržela prakticky jen u olovnatých benzinů, kde má ovšem lepší konkurenční podmínky. Z okolních evropských rafinérií je totiž už vyrábí kromě ní jen rakouská rafinérie OMV.
Domácí výrobce musí bojovat nejen s touto rakouskou konkurencí. Kartami na českém trhu už vloni zamíchala i nově otevřená rafinérie v Leuně (kontroluje ji francouzský Elf) nedaleko německo-české hranice. Kromě tohoto producenta zahájil boj o větší podíl na českém trhu i bratislavský Slovnaft, který navíc letos v polovině roku rozšiřuje výrobu. „Klesající podíl České rafinérské bych rozhodně nebral na lehkou váhu, upozorňuje proto i analytik ČSOB Zdeněk Šafka.
Zvláštní obchodní politika?
Obchodní politiku České rafinérské kritizují hlavně její odběratelé. Firma podle nich ztrácí zákazníky tím, že se cenami odmítá podřídit konkurenčnímu boji. Vedle toho ovšem některým vybraným zákazníkům poskytuje nezasloužené výhody, kterými se připravuje o část svých zisků. Důkazem jsou podle nich prodloužené smlouvy, které 30. března opět valná hromada firmy schválila.
V kategorii nejvýhodnějších cen, které Česká rafinérská poskytuje odběratelům, jsou totiž kromě spřízněných firem, tedy akcionářů a Benziny, další dva české, ryze soukromé subjekty. Jeden z nich, firma Robin Oil, je navíc dvorním dodavatelem Českých drah, což je největší spotřebitel v zemi. Zisky z těchto dodávek tak místo v České rafinérské zůstávají „překupnické firmě. Na to, že České dráhy nakupují tato paliva za nevýhodných podmínek, přitom už upozornil i nejvyšší kontrolní úřad.
Jak představitelé České rafinérské, tak i jednatel firmy Robin Oil však tato nařčení popírají. Obchody podle nich probíhaly přes tohoto prostředníka hlavně proto, že se České dráhy značně opožďují s placením. „Pokud někdo tvrdí, že to bylo pro České dráhy nevýhodné, zapomíná na to, jaká tam panuje platební morálka, řekl jednatel kladenské firmy Robin Oil Jiří Zoubek.
Rovněž podle Ivana Ottise se dosud Česká rafinérská o přímé dodávky drahám neucházela hlavně proto, že si bedlivě střeží platební disciplínu odběratelů. Zejména zahraniční akcionáři jsou podle něho v tomto bodě velmi přísní. Výsledkem této politiky je ovšem to, že v České rafinérské nyní nedosahují pohledávky po lhůtě splatnosti ani jednoho celého procenta z celkového obratu.
Podle Ottise se přesto nyní hodlá firma o České dráhy ucházet a čeká na vypsání nového výběrového řízení na dodávky pohonných hmot. Jejím zákazníkem je i česká armáda a přímým dodavatelem by chtěla být také pro Státní hmotné rezervy.
Zisky zatím neporostou
Podle schváleného střednědobého plánu počítá letos Česká rafinérská s výrazným snížením zisku. Oproti loňským více než dvěma miliardám korun plánuje pro tento rok čistý zisk ve výši zhruba 1,2 miliardy korun. Důvodem této střízlivé prognózy jsou vedle odhadovaného vývoje světových cen ropy a ropných produktů i očekávané investiční výdaje.
Jestliže vloni byl ještě zpočátku roku tento vývoj příznivý, protože se pokles cen výrobků mírně opožďoval za stejným trendem u ropy, letos je všechno naopak. Pro rafinérie je ovšem nejdůležitější prognóza a ta říká, že se rozdíl mezi světovými cenami ropy a cenou ropných výrobků, takzvaná rafinérská marže, bude dál snižovat. „Pro naše hospodaření je tento rozdíl nejdůležitější, vysvětluje Ivan Ottis.
Snížením hrubé marže vysvětluje nižší než předloňské zisky většina evropských výrobců. Větší zisky zřejmě zaznamenal v Evropě jen jediný výrobce, španělská petrochemická společnost Repsol. Naopak výrazný pokles, na třetinu ve srovnání s předchozím rokem, vykázal například bratislavský Slovnaft.
Česká rafinérská vykázala vloni zisk před zdaněním ve výši 3,153 miliardy korun, což je v porovnání s předchozím rokem jen mírný pokles. Výsledek ovšem překonal očekávání, původní plán totiž překročil o více než půl miliardy korun. Nepříznivé vnější podmínky, hlavně vývoj rafinérské marže, firma podle nynějšího vyjádření vyrovnala nižšími provozními náklady a překročeným výsledkem z finančních operací. Podle dřívějších prohlášení to však byl výsledek obchodní politiky. „Zisk je podle předběžných výsledků jen mírně pod úrovní roku 1997 díky tomu, že se společnosti dařilo udržovat rozpětí její rafinérské marže, uvádí se v prohlášení firmy z ledna tohoto roku.
Jak přehodnotit plány?
Prognóza sníženého zisku vychází i z plánu investic. To, co zbylo z vkladu zahraničních investorů z roku 1996 (bylo to 4,5 miliardy korun), se tak začne rychleji rozpouštět. Výhodou tohoto vkladu přitom byly nejen jeho výnosy. Díky němu si firma nemusela v minulosti půjčovat, a zatím tak nemá ani provozní úvěry.
Investiční plán České rafinérské, který je součástí smlouvy s investory, počítá s modernizací obou jejích rafinérií v rozsahu zhruba třináct miliard korun. Do konce loňského roku bylo proinvestováno zhruba 2,5 miliardy korun a ukončení programu se plánuje na rok 2002. Většina výdajů se soustředí do tohoto a příštího roku.
Letos by měla být dokončena už zahájená modernizace litvínovské rafinérie. Investice, která se týká kralupské rafinérie a byla schválena až vloni na podzim, má být zahájena koncem roku. Cílem obou akcí je získat ze zpracovávané ropy větší podíl pohonných hmot. Nejdůležitějšími body investičních plánů je jednotka visbreakingu (termické štěpení) v litvínovské rafinérii za 1,5 miliardy korun a téměř osmimiliardová investice do jednotky fluidního katalytického krakování v rafinérii v Kralupech.
Přestože Unipetrol nyní přehodnocuje své investiční plány, zdá se, že České rafinérské se případné škrty nedotknou. O způsob modernizace Kralup musela už jednou tvrdě bojovat se zahraničními akcionáři a ke schválení této investiční akce došlo až s ročním zpožděním. „Naše investiční plány jsou pod takovým drobnohledem (zahraničních akcionářů, pozn. red.), že si nedovedu představit, že by je mohla nějaká nová analýza zpochybnit, řekl Ottis. Rizika investičních akcí všech dceřiných společností nyní pro Unipetrol vyhodnocuje nezávislý auditor, firma Deloitte & Touche. Analýza má být dokončena v nejbližších dnech.
Velmi samostatná dcera
Ve skupině Unipetrol je Česká rafinérská hýčkanou dcerou. Jako jediná ovšem nebyla ani v minulých letech ztrátová. Na celkovém zisku skupiny se v uplynulých dvou letech podílela více než polovinou. Její zisk se přitom započítává do konsolidovaných výsledků Unipetrolu jen akciovým podílem, tedy z jednapadesáti procent.
Autonomii této dceřiné společnosti potvrdilo i nové vedení Unipetrolu. Valná hromada 30. března schválila nejen dosavadní personální obsazení České rafinérské, ale i dosud uzavřené smlouvy. Do čela firmy byl navržen Ivan Ottis, kterého doplňují za českou stranu další tři výkonní manažeři České rafinérské. Tři zahraniční investoři mají v celkem sedmičlenném představenstvu každý po jednom křesle.
Unipetrol v něm neobsadil ani jedno místo, a vzdal se tak možnosti kontroly, kterou uplatňuje v dalších dceřiných společnostech. V Kaučuku Kralupy i v Chemopetrolu už totiž dosadil do představenstva tři lidi z mateřského Unipetrolu a tento model řízení zavede i v Benzině.
Podle sdělení Unipetrolu nebyl u České rafinérské žádný důvod k personálním změnám. „Přesvědčují nás o tom výsledky podniku. Český management firmy je podle našeho názoru na vysoké úrovni a celková koncepce řízení odpovídá celosvětovým standardům, uvedl za vedení Unipetrolu mluvčí firmy Tomáš Zikmund. Podle informací týdeníku EURO je ovšem účast výkonných manažerů v představenstvu zakotvena i ve stanovách této společnosti.
Česká rafinérská skutečně patří mezi nejlepší podniky v zemi. Jejím většinovým vlastníkem je stále Unipetrol, kde stát drží 63 procent akcií. Unipetrol dosud má jednapadesát procent akcií České rafinérské. Dalšími akcionáři jsou s rovným dílem 16,3 procenta firmy AgipPetroli International, Conoco Energy Company a Shell Overseas Investments.
