Stropováním výše správních poplatků přichází stát ročně o více než 830 milionů korun
Vyšší odvody pro loterijní firmy a zpřísnění regulace hazardu. Takový by měl být hlavní přínos komplexního pozměňovacího návrhu loterijního zákona. Dne 16. března jej schválil rozpočtový výbor a o dva dny později prošel v Poslanecké sněmovně druhým čtením. O jeho finální podobě budou poslanci hlasovat ve třetím čtení během zatím poslední plánované schůze sněmovny před volbami, která začíná 13. dubna. Detailní analýza komplexního návrhu včetně několika poslaneckých pozměňovacích návrhů však odhaluje, jak vážně to naši zákonodárci se zvyšováním odvodů myslí. A nastoluje otázku, kdo na proklamovaném „zvýšení“ odvodů vydělá nejvíc. Stát ani obce to rozhodně nebudou.
Limit v praxi
Dle současného zákona o loteriích č. 202/1990, respektive zákona o správních poplatcích č. 634/2004, existuje u vybraných druhů loterií a sázkových her strop pro odvod správních poplatků. Zákon o správních poplatcích v položce 21 stanovuje jejich provozovatelům odvod ve výši deseti procent z hrubého příjmu, nejvýše však deset milionů korun.
Co to znamená v praxi? A například v oblasti kurzových sázek? Největším hráčem na tomto trhu je sázková kancelář Fortuna. V roce 2008 činily její tržby z kurzových sázek 765,4 milionu korun (údaje za loňský rok ještě nejsou k dispozici). Pokud by správní poplatky nebyly limitovány deseti miliony, odvedla by z nich do státní pokladny a obecních rozpočtů 76,5 milionu korun. Díky stropu však její odvod činil pouze oněch deset milionů korun. Podobně z aktuálního znění zákona profitovalo v roce 2008 dalších pět provozovatelů kurzových sázek (viz S limitem a bez limitu).
Ještě markantněji je „spravedlnost“ zastropování daně zřejmá u technických her. V této skupině, do níž spadají například videoloterijní terminály (VLT), byla v roce 2008 jedničkou společnost Synot Lotto. Ta na nich utržila 1,13 miliardy korun. Z nich na správních poplatcích odvedla zákonem stanovených deset milionů. Rozdíl v příjmu státní pokladny a obcí oproti stavu bez zastropování daně? Více než sto milionů. Synot Lotto opět není jediným provozovatelem, který na současném stavu vydělává (viz S limitem a bez limitu). Uvedené příklady vyplývají z detailní analýzy výše správních poplatků bez uplatnění stropu pro jejich odvod. Zpracovalo ji ministerstvo financí a týdeník EURO ji má k dispozici.
Zvyšovat nestačí
Hazard je v České republice osvobozen od daně z příjmů, a proto lze správní poplatek považovat vedle odvodů na veřejně prospěšné účely a státní dozor za daňové zatížení provozovatelů loterií a jiných sázkových her. Logická otázka proto zní: Z jakého důvodu požívá zrovna hazard, respektive vybrané skupiny hazardních her, privilegia zastropování daně, jestliže u žádné jiné podobné omezení horní hranice odvodu neexistuje? Tedy kromě plateb za sociální a zdravotní pojištění, u nichž se od letošního roku zvýšil strop pro jejich výpočet ze 48- na 72násobek průměrné měsíční mzdy – z 1,13 na 1,71 milionu korun.
Uspokojivou odpověď nenabízí ani zmiňovaný komplexní pozměňovací návrh rozpočtového výboru na změnu loterijního zákona, který vypracovala ČSSD a KSČM. V něm se totiž limit pro odvod správních poplatků neruší, ale pouze zvyšuje z deseti na dvanáct milionů korun. Pozměňovací návrh Bohuslava Sobotky (ČSSD) zvyšuje limit na dvacet milionů korun. Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v jednom ze svých pozměňovacích návrhů stanovuje limit ve výši 50 milionů korun. Zároveň však do třetího čtení posílá další komplexní pozměňovací návrh, který konzervuje současný desetimilionový limit. V pozměňovacím návrhu Ladislava Šindla (ČSSD) je strop zvýšen opět na dvanáct milionů korun. Poslanci KSČM, ODS ani Zelených žádné pozměňovací návrhy do třetího čtení nepředložili.
Rovní a rovnější
V roce 2008 bylo v ČR vsazeno 128,5 miliardy korun – o 18,6 procenta více než v předchozím roce. Nejvyšší nárůst se stejně jako v roce 2007 odehrál v oblasti technických zařízení, zejména interaktivních videoloterijních terminálů. Dle předběžných odhadů podíl těchto zařízení na hazardním trhu vzrostl i loni. Jak vyplývá z propočtů ministerstva financí, přišel stát kvůli zákonem stanovému stropu pro odvod správních poplatků v roce 2008 jen u technických zařízení o více než 340 milionů korun. V případě zrušení veškerých limitů pro jejich odvod by stát a obce získaly ročně téměř 830 milionů korun navíc (na základě údajů za rok 2008). To za současné ekonomické situace země určitě není zanedbatelná částka.
Uvážíme-li celospolečenský „přínos“ hazardu, je třeba se ptát, proč stát, nota bene v souladu s literou zákona, zcela bezprecedentně nastoluje nerovné podmínky na trhu. Stanovit největším hráčům v oblasti hazardu, jejichž příjmy navíc – krize nekrize – rostou, ve vybraných případech limit pro odvod daní, je zcela mimo racionální chápání. Dovede si snad soudný člověk v této zemi představit, že by například drobný výrobce kol musel ze svých zisků odvádět plnou daň, zatímco velká automobilka by po překročení určité výše zisků platila daň v limitované výši?
Pouhé navyšování limitu jako argument neobstojí. Při pohledu na detailní tabulku výše odvodů některých provozovatelů loterií a jiných sázkových her je zřejmé, komu tyto stropy nejvíc vyhovují. Jak již bylo řečeno, stát ani obce to nejsou. A hrozí, že se situace v podstatě nezmění, ani bude-li přijat komplexní pozměňovací návrh.
A opět se musíme našich zákonodárců ptát: Je předkládaný pozměňovací návrh loterijního zákona, který bezpochyby potřebuje novelizovat, skutečnou změnou? Nebo se přijetím pozměňovacího návrhu – po letech předkládání a odmítání vládních, senátorských či stranických novel a navíc „spíchnutého“ narychlo před volbami – na další roky zakonzervuje víceméně současný stav, který vyhovuje jen někomu? Bude poučné sledovat, jak budou jednotliví poslanci o komplexním pozměňovacím návrhu hlasovat, a ptát se jich na skutečný důvod, proč tu či onu změnu podpořili. Do začátku voleb 28. května zbývá ještě 61 dní.
Tabulka 1:
S limitem a bez limitu
Propočet výše správních poplatků bez uplatnění stropu pro jejich odvod dle položky 21 zákona o správních poplatcích č. 634/2004 u vybraných společností. Ty by v případě neexistence limitů odvedly státu a obcím více peněz, než kolik jim zákon aktuálně ukládá (tržby jsou za rok 2008, údaje v mil. Kč).
Společnost*Tržby*Předepsané správní poplatky*Správní poplatky bez limitu*Rozdíl
Loterie Sazka*3817,5*64,6*381,8*-317,1
Kurzové sázky
Fortuna*765,4*10*76,5*-66,5
Tipsport*523,7*10*52,4*-42,4
Chance*355,3*10*35,5*-25,5
Tipsport 01*293,2*10*29,3*-19,3
Tipsport 02*201,3*10*20,1*-10,1
Synot Tip*154*10*15,4*-5,4
Technické hry (včetně VLT)
Synot Lotto*1126,3*10*112,6*-102,6
Bonver Win*672,5*59*67,3*-8,2
Slot Game*511,4*20,2*51,1*-31
Apex On-line*509,2*16,1*50,9*-34,8
Multigate*507,4*15,9*50,7*-34,8
Admiral Global Betting*499,4*11,2*49,9*-38,7
Campa-Net*434,5*16,9*43,4*-26,6
Auto Games*354,9*12,8*35,5*-22,7
Endl+K*342,2*18,9*34,2*-15,4
Viktoriaplay*330,7*20,3*33,1*-12,8
Sazka*268,5*10*26,9*-16,9
Tabulka 2 k předchozí:
Celkový propočet výše správních poplatků bez uplatnění limitu pro jednotlivé skupiny her dle rozdělení ve vyúčtování (v mil. Kč).
Skupina her*Tržby celkem*Předepsané správní poplatky*Správní poplatky bez limitu*Rozdíl
Technické hry (včetně VLT)*8193,8*476,5*819,4*-342,9
Loterie*3850,5*68,2*385*-316,9
Kurzové sázky*2462,1*76,7*246,2*-169,5
VHP v kasinech*1921,6*129,6*129,6*0
Bingo*27,7*2,8*2,8*0
VHP v obcích*11 616,1*1926,7*1926,7*0
Kasina*1821,5*182,2*182,2*52
Celkem*29 893,3*2862,6*3691,9*-829,3
Poznámka: VHP je samostatný výherní hrací přístroj. VLT je videoloterijní terminál, který je součástí centrálního loterijního systému.
Pramen: Ministerstvo financí ČR