Historie, urbanismus
Angkor Vat je název pro údajně největší sakrální stavbu předindustriálního období (asi ze dvanáctého století) na světě. Leží v Kambodži uprostřed pralesa, je to přesně to území, kde v sedmdesátých letech řádili a vraždili Pol Pot a jeho Rudí Khmerové. Zprávu o unikátní velikosti bývalého megaměsta zveřejnilo letošní vydání Proceedings, publikace Americké akademie věd.
Pro srovnání mocné město středoamerických Mayů pojmenované Tikal se nachází na 250 čtverečních kilometrech, Babylon, který ležel za hradbami, měl jen devět čtverečních kilometrů. Město Angkor Vat mělo dle snímků z družice NASA rozlohu tisíc čtverečních kilometrů. Odborníci říkají, že v něm žili zemědělci, kteří pěstovali rýži, truhláři, kteří pracovali s bambusem, obchodníci s rybami, a služebnictvo, které se poznalo dle toho, že mělo vpředu oholené lebky. Bylo to řádné fungující město s fungující infrastrukturou, tvrdí jeden z autorů posledního průzkumu Damian Evans z univerzity v Sydney. Soudí, že v tomto městě žilo několik set tisíc lidí. Město křížily kanály a fungoval v něm důmyslný zavodňovací systém pro rýžová pole. Pan Evans hovoří o tomto městě jako o „hydraulickém“ sídlišti.
Když do těchto míst dorazili první misionáři (někdy kolem roku 1939), už z města a chrámů mnoho nezbývalo. Rostly na nich stromy. Rudí Khmerové si ze zbytků sídliště udělali v roce 1975 střelnici. Teprve v roce 1992, kdy UNESCO prohlásilo toto území za světovou kulturní památku, se situace změnila. V současné době v místě pracuje kolem třiceti výzkumných týmů z celého světa a ročně ho navštíví na 600 000 zahraničních turistů.
Dnes se ví, že město dosáhlo největšího rozkvětu v roce 1150 za krále Suryavarmana II. Když tento zakladatel zemřel při vojenském tažení do Vietnamu, o jeho pomník a památník se prý staralo 20 000 lidí. Vědci jistě ještě objeví další zajímavosti. Jedno se ale zdá být jisté již teď: živobytí tam bylo tehdy snadnější než v Evropě. Za rok měli tamější obyvatelé tři úrody rýže a z jednoho hektaru sklízeli 2,5 tuny, zatímco v jižní Evropě to bylo jen 0,3 tuny rýže za celý rok.
