VĚTŠINA ROZHODUJÍCÍCH ZPRACOVATELSKÝCH KAPACIT PODLE POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR PŘIPRAVENA JE. NAOPAK NEPŘIPRAVENA JE STÁTNÍ SPRÁVA, KTERÁ JE TAKÉ ODPOVĚDNÁ ZA ŠPATNOU IMAGE ČESKÝCH POTRAVINÁŘŮ.
Potravináři se důrazně ohrazují proti údajné nepřipravenosti na vstup do Evropské unie
VĚTŠINA ROZHODUJÍCÍCH ZPRACOVATELSKÝCH KAPACIT PODLE POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR PŘIPRAVENA JE. NAOPAK NEPŘIPRAVENA JE STÁTNÍ SPRÁVA, KTERÁ JE TAKÉ ODPOVĚDNÁ ZA ŠPATNOU IMAGE ČESKÝCH POTRAVINÁŘŮ.
Pasáž v Hodnoticí zprávě Evropské komise, která konstatuje nepřipravenost tuzemských zpracovatelů živočišné produkce na hygienické standardy EU, je podle představitelů Potravinářské komory ČR (PK) zavádějící. „Státní správa posílá do Bruselu nepřesné a zmatené informace. Počet 1700 nepřipravených podniků na zpracování masa pochopitelně vyvolává v Unii chaos a zděšení - proto je třeba adresovat do Bruselu okamžité vysvětlení, o co jde, jaké jsou to podniky a jaké představují kapacity. PK přitom bude trvat na tom, aby Státní veterinární správa ČR (SVS) zveřejnila seznam těchto podniků, abychom věděli, kdo kazí dobré jméno českých potravinářů,“ zdůrazňuje prezident PK Jaroslav Camplík. V Evropě se totiž podle Camplíka „všichni diví, co se v ČR děje, neboť všichni nás považují za nejlépe připravenou zemi a nepochybují o tom, že nebude mít se vstupem do EU problémy“. Díky Hodnoticí zprávě ale vznikají v Bruselu pochybnosti. Výsledkem může být podle Komory situace, kdy Unie omezí nebo zakáže přístup potravin z ČR na společný evropský trh.
JAKÁ JE REÁLNÁ SITUACE
Informace zaznívající v tuzemských médiích jsou opravdu podivné. Podle některých mediálních údajů je v ČR například na 170 nedostatečně připravených mlékáren, jenže, jak konstatuje předseda Českomoravského mlékárenského svazu Stanislav Coufal, „tolik jich tu nebylo ani před rokem 1989“. „Obor mlékárenství aktuálně sdružuje 73 mlékáren, z toho 30 již veškeré parametry vstupu do EU splňuje, dalších 30 je do konce roku splní a zbytek patrně dále na trhu působit nebude,“ konstatuje Coufal. To je ovšem kvalitativně naprosto jiná informace než zmíněných 170 rizikových podniků. Jediným vysvětlením tohoto údaje je záměna slov podnik a provoz. Obdobná situace je v oblasti zpracování masa. Mediálně se spekuluje o 1700 subjektech, předseda Českého svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser však odmítá toto číslo komentovat. Podle něj již je nebo včas bude připravena drtivá většina velkých výrobců. „Do současné doby ale SVS nevydala jediné povolení k výrobě po 1. lednu příštího roku,“ konstatoval šéf zpracovatelů.
PODPORA KONKURENCESCHOPNOSTI PRAKTICKY NEEXISTUJE
Do splnění standardů EU přitom podle Camplíka investovali potravináři v posledních několika letech minimálně 10 miliard korun. Státní podpora tohoto procesu je však podle názoru PK nedostatečná a neustále se snižuje. Současný stav velmi dobře ilustruje právě oblast zpracování masa. Podniky, které investovaly a budovaly tak svou konkurenceschopnost, se dostaly podle Steinhausera do paradoxní situace - prodělaly na tom. „Z dotační podpory Ministerstva zemědělství ČR (MZe), kde se původně počítalo s částkou přes 500 milionů korun, zbylo jen 350 milionů, z toho pro jatečné provozy asi 150 milionů korun. To je naprosto nefér hra - podniky, které se rozhodly, že na sebe vezmou břemeno vývozu nadbytku domácí produkce, se zaúvěrovaly a očekávaly, že na své investice dostanou investiční pobídku. Ta přitom musí být vyšší než 31 procent, protože k tomu, aby si podnik vytvořil na tyto investice prostředky, musel do státního rozpočtu odvést 31 % na daních. MZe nám ale dává jen 25 %, a ani ty nejsou ještě jisté.
NE DALŠÍM PŘECHODNÝM OBDOBÍM
Od podniků, které standardy EU skutečně nesplní, dává PK ruce pryč. Komora je zásadně a kategoricky proti tomu, aby další zpracovatelské podniky žádaly o přechodná období, což Unie české straně nabízí. „Takové opatření by podle nás poškodilo podniky, které do současné doby zodpovědně investovaly prostředky, čas a úsilí do přípravy na vstup do EU a skýtá navíc riziko omezení přístupu českých potravinářů na trhy EU. Některé potravinářské podniky budou v takovém případě zvažovat podání trestního oznámení na stát za zvýhodňování konkurence,“ tvrdí Camplík.