Hledání zaměstnání
RICHARD NELSON BOLLES svou knihu Jaké barvy je tvůj padák? s podtitulem Praktický manuál jak si najít práci poprvé vydal roku 1970. Pro velký zájem však od roku 1975 vychází každoročně, aktualizovaná o nové autorovy poznatky, statistické výzkumy a přizpůsobená vývoji na trhu práce. Důvodem, proč je tato příručka pro lidi hledající zaměstnání považována za možná vůbec nejlepší na americkém trhu, je důraz, který autor klade na osobnost člověka. Prvním krokem každého uchazeče o zaměstnání by mělo být stanovení vlastních požadavků na práci, zhodnocení vlastních schopností a určení zaměstnání, které nejlépe odpovídá jeho potřebám. Druhým krokem je připravit se na časté odmítání a nebýt deprivován nezaměstnaností, necítit se méněcenným. Kniha je především psychologickým návodem k posilování optimismu a naděje, jejichž nedostatek snižuje procento úspěšnosti při hledání práce u dlouhodobě nezaměstnaných. Oblíbenosti knihy napomáhá i její struktura. Autor svá sdělení předává naléhavě, s častými neformálními osloveními čtenáře (například „Máte jen jediný život, příteli, a každý den je vzácný ) a zároveň přímočaře. Dalším prvkem usnadňujícím orientaci v knize je uspořádání rad do přehledných tabulek a jednotlivých bodů (typu čtyři způsoby navázání kontaktu s velkými společnostmi za účelem pohovoru nebo osm součástí zaměstnání), jež autor několikrát opakuje, aby si čtenář uvědomil jejich důležitost. Naléhavost sdělení má také svá negativa. Richard Bolles místy sklouzává do propagace své metody prostřednictvím příběhů lidí, kterým pomohla při hledání zaměstnání, avšak uvádí je neurčitě „jistý uchazeč o zaměstnání z Virginie se dozvěděl o metodě a nalezl práci (str. 335). Formálně je kniha rozdělena do pěti částí, jejichž součástí je čtrnáct kapitol a dodatek. První část, pojednávající o zbavení se strachu z hledání zaměstnání, byla převzata z vydání z předchozího roku beze změny. Ostatní jsou zpracovány nově. Ve druhé části se Bolles věnuje shánění práce a popisuje jak účinné, tak neúčinné taktiky, u nichž zároveň uvádí svůj odhad úspěšnosti: Pět nejméně účinných metod shánění práce (str. 41) – Využívání soupisů počítačové banky či rejstříků (nevede k úspěchu v 96 případech ze sta); odpověď na inzeráty v místních novinách (čím vyšší úroveň práce, tím nižší účinnost, 76–95/ /100); návštěva soukromých zprostředkovatelen práce (76–95/100); odpověď na inzerát v odborných nebo obchodních časopisech příslušného oboru (93/100); rozeslání stohů životopisů (92/100) – a pět nejúčinnějších (str. 69–70) – Takzvaný tvůrčí přístup k hledání práce – zjistit si, co vám nejlépe jde a co vás nejvíc baví, a potom zkoumat zaměstnavatele, který vás zajímá, ještě než tam půjdete, a pomocí známostí si sjednat schůzku s člověkem, v jehož kompetenci je vás přijmout (vede k úspěchu v 86/100); obrátit se přímo na podnik, továrnu nebo úřad bez předchozí přípravy, kterou jsem právě popsal (47/100); požádat přítele o tip na dobrou práci (44/100); požádat příbuzné o tip na dobrou práci (27/100); použití umisťovací kanceláře na univerzitě nebo na škole, kde jste kdysi studovali (21/100). Třetí část čtenáři pomáhá, jak zvolit to pravé zaměstnání, přičemž si klade za cíl pomoci i těm, kteří již zaměstnání mají, ujasnit si, zda jim po všech stránkách vyhovuje a zda netouží po změně. Do této části spadá například i získávání práce v zahraničí. Ve čtvrté části se čtenář dozví nejlepší způsoby vedení pohovorů s potenciálním zaměstnavatelem, podrobné návody, jak se chovat, o čem hovořit a co naopak nezmiňovat. V závěru, v páté části nazvané Růžové stránky, se Bolles rozepisuje o pomoci, kterou poskytují zaměstnavatelské poradny. Bolles tvrdí, že základními premisami úspěšného nalezení práce je vytvoření dostatečně širokého okruhu kontaktů – to jest všech lidí, které uchazeč zná – a zapojení je do hledání, získání co nejvíce informací o možném budoucím zaměstnavateli a seznámení se s někým z jeho zaměstnanců. Uchazeč by si měl být vědom, že ve vztahu k zaměstnavateli je rovnocenným partnerem: zaměstnavatelé potřebují výkonné zaměstnance stejně, jako on potřebuje dobrou práci. Knihu autor doprovází četnými statistikami o zaměstnanosti ve Spojených státech, doplňuje bohatým poznámkovým aparátem a odkazuje na podobnou tematiku u jiných spisovatelů. Pro českého čtenáře může být nevýhodou, že veškeré reálie a příklady uváděné v knize jsou z prostředí USA, a poněkud zvláštně může na někoho působit autorovo obracení se k Bohu jako pomoci v těžkých chvílích (například epilog Jak nalézt své životní poslání), jež Bolles vysvětluje statistickým průzkumem Gallupova ústavu z roku 1960. Ten uvádí, že nějakou představu Boha má 94 procent Američanů. V každém případě veškerá odpovědnost za nalezení zaměstnání leží pouze na uchazeči samém, a měl by se mu proto věnovat s maximální intenzitou.
Bolles, Richard Nelson: Jaké barvy je tvůj padák? Praktický manuál jak si najít novou práci a novou kariéru. Pragma, Praha 1998. 424 stran. Doporučená cena 160 Kč.
