Pěstování vinné révy a vinařství má v zemi našich někdejších sousedů staleté tradice. Zákon o vinařství platný v Maďarsku – který je jedním z nejpřísnějších na světě – mimořádně příznivé půdní i klimatické podmínky a vinařské řemeslo předávané „z otce na syna“ jsou zárukou toho, že kvalita maďarských vín dodávaných na trh splňuje ty nejvyšší požadavky. Na závěr seriálu hovořil týdeník EURO s Gergelyem Mező, obchodním radou maďarského velvyslanectví v České republice.
EURO: Kolik vína ročně se v Maďarsku ročně vyrobí?
Mező: Celková produkce vína v ročním průměru se v Maďarsku pohybuje mezi čtyřmi až čtyřmi a půl milionu hektolitrů. Ročník 2001 se vyznačoval hlavně vysokou úrodou, kdežto ročníky 2000 a 2002 zase velmi dobrou kvalitou.
EURO: Co z toho představuje vývoz?
Mező: V uplynulých pěti letech jsme v průměru vyvezli přes pětinu (přibližně jeden milion hektolitrů) produkce. Čísla z minulého roku potvrzují, že 57 procent vývozu představují vína lahvová a 39 procent vína cisternová (sudová), zbytek tvoří sekty, respektive vermuty. Na evropský trh směřovalo 97 procent vývozu. Z celkového vývozu činil podíl zemí Evropské unie 40 procent a podíl zemí CEFTA 42 procent. Do nástupnických zemí Sovětského svazu putovalo třináct procent našeho vývozu.
EURO: A co objem exportu do České republiky?
Mező: Jednou větou bych rád připomněl objem našeho vývozu před rokem 1990 do tehdejšího Československa, který se pohyboval na úrovni 160 tisíc hektolitrů za rok. Při osamostatnění České republiky v roce 1993 činil vývoz našich vín pouze jedenáct tisíc hektolitrů, v dalším roce však jeho objem dosáhl již osmdesáti tisíc hektolitrů. Je pro nás potěšující, že se nám v uplynulých pěti letech podařilo vývoz našich vín zvýšit a jeho roční objem dosahoval v průměru 125 tisíc hektolitrů. Podíl lahvových vín představoval šedesát procent a podíl cisternového vína 40 procent. Je rovněž potěšující skutečnost, že kvalita u cisternového i lahvového vína se neustále zvyšuje, což dobře dokládají i rostoucí vývozní ceny.
EURO: Které druhy vín se dováží do Česka nejvíce? Můžete také uvést některé významné dovozce?
Mező: Zvyšuje se počet vinařů, vinařských závodů, kteří se snaží uspět na českém trhu. V posledních třech letech vyváželo 71 maďarských firem víno do České republiky. Na českém trhu jsou zastoupená vína z oblastí: Tokaj, Eger, Balaton, Mátraalja, Szekszárd, Debrő (například Tokajské Aszú, Szamorodni, Furmint a Hárslevelű, dále odrůdy Olaszrizling, Muskotály, Kékfrankos, Kadarka, Bikavér, atd.) a lehčí druhy vín z Velké uherské nížiny.
I čeští dovozci mají velký podíl na tom, že maďarská vína jsou delší dobu na českém trhu. Mezi význačné dovozce maďarských lahvových vín (v abecedním pořadí) patří například společnosti Bohemia sekt, Buda-mont, Finet, Santé, Saveli, Soare-sekt. Každým rokem se dováží i sudové víno, které se používá k doladění českých vín. K jeho největším importérům patří vinařské závody působící na Moravě.
EURO: Co to znamená, že maďarské vinařské oblasti Tokaj a část Balaton byly vyhlášeny jako region pod gescí UNESCO?
Mező: Tato skutečnost bude mít dle mého názoru příznivé dopady na pěstování révy i na další rozvoj vinařského sektoru, a to zejména díky vlivu neustále sílící turistiky. O této gesci informuje řada odborných a turistických publikací, což je dobrá reklama pro obě vinařské oblasti. Tento fakt nás však zároveň zavazuje k tomu, abychom zmíněný region intenzivně rozvíjeli, zejména jeho infrastrukturu. V Maďarsku je sice přísloví, podle kterého „se dobré zboží chválí samo“, ale toto mezinárodní uznání jistě danému území pomůže.
EURO: Jak se maďarští vinaři připravují na vstup své vlasti do Evropské unie? Funguje zde lobbismus směrem k Evropě? S kým se hodláte poměřovat?
Mező: Bez nadsázky mohu tvrdit, že naši vinaři se připravují na vstup do Evropské unie odpovědně. Svědčí o tom i zákon č. 102 schválený v roce 1994, který je v platnosti od 1. března 1995. Na základě tohoto zákona vzniklo 320 vinařských obcí, které pokrývají všech 22 vinařských regionů vyhlášených v Maďarsku (zahrnujících přes 86 procent z celkové (93 tisíc hektarů) rozlohy vinic. Ve vinařských obcích byly zřízeny rady, jejichž činnost na celostátní úrovni koordinuje Národní rada vinařských obcí.
K úkolům zmíněných rad patří správa katastru vinic, udělování povolení k jejich výsadbě a rušení, vydávání záruk o původu vypěstovaných vinných hroznů, respektive osvědčení o původu vyrobených vín. Rady vinařských obcí dále zajišťují odborné kursy pro rychtáře vinařských obcí a pěstitele. V odborném časopisu, vydávaném šestkrát ročně, zveřejňují aktuální informace o legislativních úpravách platných v EU a rozhodnutích, týkajících se pěstování vinné révy a vinařství. Rovněž vyšla publikace, v níž jsou uvedeny všechny normy týkající se vinařského oboru.
V zájmu příprav na konkurenční prostředí po našem vstupu do unie se snažíme využít i instrument lobbování. Jedním z možných způsobů je, že se zástupci Sdružení maďarských vinohradníků a vinařů podílejí na práci komise pro vinařství v Bruselu v roli pozorovatelů. V profesním sdružení sdružujícím vinařské oblasti EU (50 evropských regionů) jsou zapojeny i čtyři maďarské regiony.
Maďarsko se nehodlá poměřovat s žádnou zemí. Naším cílem je stabilizovat dosažený objem vývozu jednoho milionu hektolitrů vína z posledních let i po vstupu do EU.
EURO: Vinařství značně posouvají nové technologie.
Mező: Technologie maďarského vinohradnictví a vinařství prošly v nedávné době významnými změnami v zájmu dalšího zvyšování kvality. Jeho prvořadým cílem bylo zajištění odrůdově čistých jakostních surovin, dlouhodobé zachování chutě a chuťových látek vína a zvyšování jeho stability. Mezi tyto technologické změny patří mimo jiné ovlivňování výnosů a sklizně či zavedení řízeného kvašení. Je třeba připomenout, že se na zvyšování kvality významně podíleli i zahraniční investoři z oboru. O zvyšování kvality svědčí také skutečnost, že mezi jednotlivými lahvovými víny v Maďarsku dnes lze zaznamenat dvaceti až třicetinásobné cenové rozdíly. Maďarská vína získala v poslední době řadu zlatých medailí a uznání odborníků na významných mezinárodních i domácích soutěžích.
EURO: Jak posuzujete perspektivy vzájemných obchodních vztahů s Českem?
Mező: Pro maďarská vína je Česká republika tradičním trhem, kterého si naši vinaři vysoce váží a považují jej za náročný. I zmíněné údaje o maďarském vývozu dokládají, že tento trh je pro nás mimořádně významný, a proto se také neustále snažíme vyhovět jeho požadavkům. V rámci dohody CEFTA nám byla přidělena množstevní kvóta na dovoz vín se zvýhodněnou celní sazbou, která se však vzhledem ke značnému zájmu vyčerpá již v první pracovní den roku. Naším cílem je – a v tomto jsme si vzájemně dobrými partnery s českou stranou - dosáhnout další liberalizace oboustranného obchodu, a vzájemně si usnadnit tak vstup našich výrobků na trh i odbouráváním cel. Osobně doufám, že jednání o další liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky – a v tom i obchodu s vínem – proběhnou co nejdříve.
Věřím, že odrůdová vína maďarských vinařských oblastí si udrží přízeň a uznání českých spotřebitelů. V obchodních otázkách, týkajících se maďarských výrobků a v tom i vín a jejich producentů, je zájemcům k dispozici naše obchodní zastupitelství v Praze (info@business2hungary.cz).
