Příliš ropného bohatství matička příroda naší malé zemi uprostřed Evropy nenadělila. Že by ale Češi byli na poli s černým zlatem zcela bezvýznamným národem, se rozhodně říct nedá. Dokládá to například nedávný úspěch pražské digitální agentury WDF.
O služby tuzemské společnosti Vojtěcha Strnada, která má své pobočky i ve slavném Silicon Valley, Velké Británii či Skandinávii, totiž projevila zájem norská firma ESGIAN. Ta se zaměřuje na poskytování poradenství a zprostředkování prodeje majitelům ropných plošin a ropných společností. ESGIAN se sháněla po někom, kdo jí pomůže vyvinout zcela novou aplikaci schopnou snáze prognostikovat tržní vývoj a vyhodnocovat konkrétní údaje týkající se těžby. A vedení WDF se rozhodlo tuto výzvu přijmout.
„Společně s firmou ESGIAN jsme vyvinuli sofistikovanou platformu, která je schopná analyzovat data trhu s ropnými plošinami nebo určovat hodnotu aktiv ropných společností,“ uvádí Strnad. Co všechno jejich nástroj umí, vysvětluje hned záhy: „Pracuje s rozsáhlou databází, kde mohou uživatelé, jako jsou ropné společnosti, majitelé ropných zařízení nebo správci, aktualizovat či přidávat data o trhu, filtrovat a třídit tato data, zobrazovat a upravovat smluvené kontrakty nebo měnit specifikace ropných zařízení. To vše v jednoduchém, uživatelsky přívětivém rozhraní.“
Většina nashromážděných údajů zůstává nevyužita
Samotná data se získávají mimo jiné sledováním aktivit jednotlivých rigů, respektive vrtných plošin - každá z nich je prošpikovaná elektronickými čidly skrz na skrz.
Pro zlepšení parametrů těžby využívají některé společnosti dokonce i technologii virtuálního dvojčete svých vrtů, jež jim pomáhá danou situaci nasimulovat. Ovšem dle údajů Světového ekonomického fóra pracuje dále s takto nashromážděnými daty pouhopouhých 13 procent firem. Právě to by chtěla WDF změnit. Tím spíš když sesbírané údaje nemusí sloužit pouze ropným podnikům, ale skvěle je využijí třeba i banky a investoři, kteří bedlivě sledují aktuální tržní situaci.
Potřeba zahrnout všechno možné
Lidé z WDF pracují na projektu, jehož cena se pohybuje řádově v hodnotách několika milionů korun, už téměř dva roky, a ještě stále nejsou u konce. „Každý měsíc přidáváme nové funkce a další moduly,“ říká o vyvíjené webové aplikaci Strnad.
Že si na svá bedra nakládají opravdu velké břímě, bylo jemu a jeho kolegům jasné od samého počátku. Šlo totiž o obrovský objem dat, který museli zpracovat. „Největším problémem byl rozsah logiky výpočtu energetické náročnosti na činnost rigů,“ konstatuje projektový manažer české digitální agentury Jan Dvořák. „Jde o energii spotřebovanou na samotné vrtání, kterou ovlivňují jednotlivé sekce vrtu, jeho geografická poloha, hloubka a samozřejmě vybavení na daném rigu a jeho výkon.“
K tomu všemu bylo nutné připočítat též energii spotřebovanou na provoz dalších zařízení na plošině. Pod touto položkou si lze představit například světlo, topení, jeřáby, pitnou vodu a podobně. Stejně tak je ale potřeba kalkulovat i s dalšími nahodilými situacemi - jako třeba energetickým výdejem v podobě pozicování vrtné lodě, pakliže není zakotvená.
„Problém nebyl jen v tom, jak celou logiku pochopit a přetavit do softwarové aplikace, ale také v náročnosti na výkon serveru, aby takové výpočty prováděl,“ objasňuje. Je tomu tak mimo jiné proto, že software z dílny WDF, která v minulosti spolupracovala také s fotbalovou FC Viktorií Plzeň nebo jabloneckou Preciosou, umí zpracovat i souhrnná data na delší časové období pro několik plošin najednou – což pochopitelně nějaký čas zabere: „V takovém případě putují výpočty do fronty a probíhají klidně i několik minut.“
Ve snaze uzpůsobit vyvíjenou aplikaci potřebám jednadvacátého století do ní pracovníci pražské firmy zakomponovali ještě jednu důležitou funkci, a sice schopnost měřit emise skleníkových plynů, které plošiny do ovzduší vypouštějí. „Nyní - kvůli směru, kterým se naše planeta ubírá - veškerá data rozšiřujeme i o měření CO2 a o návrhy, jakým způsobem mohou jednotlivé vrtné plošiny své CO2 snížit. Práci s daty nyní rozšiřujeme i na navázanou lodní přepravu, a její emise. U lodí využíváme systém AIS, což je celosvětový systém, kde veškeré lodě musí zaznamenávat svá data v rozmezí několika minut. My s těmito daty následně pracujeme a provádíme na nich výpočty,“ uzavírá Strnad.