Na východě čas lidi příliš netrápí, říká majitel společností Grada a ADK
Kdyby Romana Svitáka uspokojovala práce programátora, sotva by vznikly dvě firmy, které v souhrnu dosahují přes sto padesát milionů korun tržeb ročně a obě na českém trhu zaujímají pozici lídra oboru. Kybernetik se před třinácti lety díky pocitu marnosti nad svojí kariérou rozhodl změnit od základu život a využít způsob myšlení, který si vštípil během studií. Dnes je Sviták (43) jediným majitelem nakladatelství odborné literatury Grada a společnosti ADK, která nabízí nástroje time managementu.
Happeningem k nakladatelství.
„Protože mě práce programátora a analytika nenaplňovala, tak jsem se prostě flákal a věnoval jsem se alespoň happeningům a alternativním žánrům,“ vzpomíná Sviták. Po převratu ho přestalo „intelektuální blábolení v uměleckých kruzích bavit“. Logickým propojením jeho profese i vedlejších aktivit bylo založení firmy, která prodávala počítače. „Brzy jsme však zjistili, že na trhu chybí odborná literatura, která by odborníkům i širší veřejnosti pomohla k orientaci v bouřlivě se rozvíjejícím odvětví,“ říká Sviták, a tak záběr rozšířil o vydávání příruček a školení. Průsečíkem těchto činností se v roce 1991 stala společnost Grada, v současnosti největší nakladatelství odborné literatury - celkový počet publikací, které nesou značku Grada, přesáhl deset milionů.
Potřeba systému.
Rok po vzniku Grady představil Sviták plánovací systém ADK, který dal jméno i jeho další společnosti. „Měl jsem zmatek v prostoru a čase i v mnoha dalších prioritách,“ komentuje Sviták své tehdejší rozpoložení. „Potřeboval jsem dát věcem řád a zároveň jsem měl pocit, že nejsem sám, kdo nemá ve svých prioritách jasno.“ Jeho organizér vycházel z teorie o autodynamickém plánování a inspirací mu byly plánovače západní provenience. Tehdy nastupující elektronické plánovače Sviták nevnímal jako přímou konkurenci svých „papírových“ diářů a názor dodnes nezměnil: „Papírový plánovací systém na rozdíl od elektronického umožňuje vidět vše pohromadě a právě pohled do time organizéru řekne, co je třeba udělat hned a co se může smést ze stolu.“ Kromě toho si Sviták myslí, že v plánování není nad tužku a papír a pro některé manažery je veledůležitá i image v kůži vázaného diáře.
Sám Roman Sviták soudí, ze jeho produkt, které se prodalo přes 200 tisíc kusů, přispěl k tomu, že manažeři „přestali pracovat od nevidím do nevidím“ a dokonce - zjistili, že i neúspěchy lze naplánovat.
Parte pro velkoobchod.
Před dvěma lety musel obchodování ukončit největší knižní velkoobchod - Grada Bohemia, který Sviták budoval souběžně s mateřskou firmou. Stalo se tak po letech tučných, kdy firma své tržby zvyšovala, zisku však nikdy nedosáhla. Pád velkoobchodu dokonce jeden nespokojený věřitel doprovodil smutečním oznámením, ve kterém ohlašoval konec spolupráce. Sviták nedlouho po pádu Grady Bohemia situaci stručně popsal: „Dodavatelé nás opouštěli a výnosy klesaly. Ve snaze předejít dalšímu růstu závazků, jsme se rozhodli vyhlásit na společnost konkurs.“ Grada Bohemia tím způsobila největší ztráty mateřské Gradě. „Podobně jako většina podnikatelů devadesátých let jsme si neuvědomili, že je zapotřebí vytvářet rezervy na rizika,“ uvedl Sviták pro týdeník EURO a ve stejném tónu pokračoval: „Měli jsme také neprodejné skladové zásoby a management, který se strachoval o své roční bonusy, se tvářil, že prodat se dá vše.“
Ani společnosti ADK se nevyhnuly obtíže, byť mnohem menší. Firma plánovala proniknout na východní trhy, v polovině devadesátých let se jí však tažení nezdařilo. „Ve východní Evropě jsme plánovací systémy prodávali jako image produkt, se kterým se lidé předváděli; v některých zemích na východ od našich hranic lidi čas příliš netrápí - prý nějak bylo, nějak bude,“ komentuje nezdar Sviták.
Obě společnosti nemají kromě majitele příliš dalších vazeb a zakladatel zatím neplánuje ani společný marketing.
Grada letos očekává tržby kolem sto deseti milionů korun, což představuje přibližně desetiprocentní nárůst; tržby ADK by měly překročit padesát milionů. Možná, že i na základě zkušeností z let hubenějších plánuje Sviták prozaicky: růst tržeb i zisku u obou společností, rozšíření nabídky Grady a představení nového generace plánovacího systému.
Autodynamické plánování podle Romana Svitáka
1. Definujte a napište na papír své životní cíle a priority
2. Formulujte související kroky a úkoly, které musíte pro naplnění svých cílů učinit
3. Strukturujte cíle a priority časově i termínově
4. Zahrňte do svých úvah časovou rezervu a vše zaznamenejte
V této fázi už můžete podle toho, jak bude čas plynout připravovat ze svých dlouhodobých úkolů krátkodobá termínovaná zadání, řídit se jimi a dynamicky vše korigovat a “ladit” v čase. Základní priority a cíle musíte mít ale stále na očích!
5. Nepřepisujte nesplněné úkoly z jedné stránky diáře na druhou
6. Pořiďte si plánovací systém, který umožní při nezdaru přesunout pouze odkaz
7. Plánovací systém používejte hlavně pro strukturalizaci cílů a priorit a k artikulaci základních představ, na jejichž uskutečnění v daném časovém úseku pracujete
8. Pro uchování velkého množství dat používejte palm pocket či počítač
9. Dejte svému času prostor
