LETOŠNÍ SKLIZEŇ Ani letos nejsou zemědělci spokojeni se svoji úrodou a požadují od státu kompenzace. Ministerstvo zemědělství má však jiný názor. Obilí je prý dostatek. Dokonce i choulostivé potravinářské pšenice bude na chleba dost. Stejně jako v předchozích letech i letos poukazují zemědělci na problémy s objemem a kvalitou sklizeného obilí.
LETOŠNÍ SKLIZEŇ Ani letos nejsou zemědělci spokojeni se svoji úrodou a požadují od státu kompenzace. Ministerstvo zemědělství má však jiný názor. Obilí je prý dostatek. Dokonce i choulostivé potravinářské pšenice bude na chleba dost.
Stejně jako v předchozích letech i letos poukazují zemědělci na problémy s objemem a kvalitou sklizeného obilí. A stejně jako v minulosti požadují miliardové kompenzace. Jenže podle ministerstva zemědělství bude i přes nepřízeň počasí obilí dostatek.
Ministerstvo tak podle ředitele vnější komunikace Hugo Roldána nehodlá žádat Správu státních hmotných rezerv o uvolnění části strategických zásob pšenice na tuzemský trh. Nehodlá ani žádat Evropskou unii o možnost využít pro zásobování obilí nakoupené z loňské sklizně Státním zemědělským intervenčním fondem. „Není to zapotřebí. Podle našich informací bylo potřebné množství potravinářské pšenice sklizeno ještě před tím, než nastaly deště,“ zdůraznil Roldán.
To je ovšem v příkrém rozporu se stanoviskem Agrární komory České republiky. Podle prezidenta komory Jana Veleby „nemají letošní žně pamětníka“. Na objemu a kvalitě úrody se podle něj podepsaly především deště, které počátkem srpna zasáhly do sklizně obilovin. Komora předpokládá, že kvůli tomu klesnou letošní tržby zemědělců za sklizeň oproti loňskému roku o tři až čtyři miliardy korun. Některé firmy tak prý přijdou až o polovinu svých příjmů.
KOMPENZACE ASI NEBUDOU Prezident Komory Veleba již také jednal se státním tajemníkem ministerstva zemědělství Miroslavem Tomanem o možné, alespoň částečné kompenzaci uvedených ztrát. Jenže podle Tomana by musel takovou pomoc schválit Brusel. To přitom není příliš pravděpodobné. Roldán navíc tvrdí, že úvahy o katastrofické sklizni jsou předčasné. „V současné době jsou sklizeny zhruba dvě třetiny rozhodující plodiny - ozimé pšenice, takže data o sklizni v tuto chvíli nejsou kompletní,“ konstatuje.
Tragicky nehodnotí dosud probíhající sklizeň ani zemědělská konkurence Agrární komory, Asociace soukromých zemědělců. Podle tajemníka ASZ Jaroslava Šebka jsou sice letos zejména s kvalitou obilí v některých regionech velké problémy, přesto by tolik potravinářského obilí, jak avizuje Agrární komora, chybět nemělo.
V CELKOVÉ BILANCI ZATÍM NEJASNO Český statistický úřad odhadl v červnu letošní objem domácí úrody obilovin na 6,3 milionu tun, o měsíc později snížil svou prognózu o zanedbatelných 30 tisíc tun. Agrární komora však odhaduje celkovou sklizeň na maximálně 5,9 milionu tun obilovin, přičemž kvůli zhoršené kvalitě „bude nedostatek chlebového obilí i sladovnického ječmene“.
Podle zemědělců tak mohou vzrůst ceny pekárenského zboží, masa i piva. Zpracovatelé růst cen nákladů v případě eventuálních dovozů potřebných surovin přiznávají. O tom, zdali se kvůli tomu zvýší spotřebitelské ceny potravin, ale většinou zatím odmítají spekulovat.
Aktuální žňové statistiky přitom ukazují na sklizeň zhruba šesti milionů tun obilovin, hektarový výnos je zatím asi o pět procent nižší než loni. Rozhodující komodity, ozimé pšenice, bylo podle ministerstva zemědělství k 21. srpnu sklizeno 2,352 milionu tun z celkem 68,7 procenta ploch. Na krytí vlastní spotřeby přitom Česká republika potřebuje ročně méně než šest milionu tun obilí, z toho na potravinářské účely pouze něco přes milion tun.
Jediný skutečný nedostatek hrozí v letošním roce u žita, jeho hektarové výnosy jsou totiž o 12 procent nižší než loni, především ale zemědělci meziročně snížili osevní plochy této komodity o více než polovinu.
ŘEPKA VYCHÁZÍ DOBŘE Na rozdíl od obilovin signalizují letošní statistiky vyšší tuzemskou úrodu řepky, zhruba na úrovni 870 tisíc tun, což je přibližně o 100 tisíc tun více než loni. Více než půl milionu tun této komodity chce letos od zemědělců vykoupit ústecká Setuza.
Stejně jako v případě obilovin se přitom podle mluvčí Setuzy Marie Logrové nevyhnula snížená kvalita ani této komoditě. „Letošní řepka má olejnatost v průměru 42,2 procenta, oproti loňsku je tedy o 1,1 procenta nižší,“ konstatuje mluvčí. Pokles tohoto rozhodujícího ukazatele kvality řepky podle ní odhalily rozbory vzorků dodané do Setuzy zemědělci v první dekádě srpna. „Produkce oleje z hektaru je tak při průměrném výnosu tři tuny nižší o 30 kilogramů,“ konstatovala Logrová. Nižší olejnatost by ale podle ní neměla mít vliv na spotřebitelské ceny jedlých rostlinných řepkových olejů. Tuzemský trh a sama Setuza je pod permanentním cenovým tlakem levnějších, i když dieteticky méně vhodných palmových a zejména sojových olejů ze zahraničí, byť řepkové oleje doporučuje ke konzumaci většina odborníků na výživu.
**SKLIZEŇ ZÁKLADNÍCH PLODIN (údaje k 21. srpnu 2006)
Plodina Sklizeno Podíl sklizených ploch Sklizeň 2005
Pšenice ozimá 2 352 949 tun 68,70 % 3 931 811 tun
Pšenice jarní 94 814 tun 38,18 % 213 228 tun
Ječmen ozimý 403 467 tun 99,14 % 549 143 tun
Ječmen jarní 1 169 265 tun 68,34 % 1 646 233 tun
Žito 48 433 tun 58,23 % 196 755 tun
Oves 42 900 tun 23,60 % 151 054 tun
Tritikale 68 275 tun 43,68 % 255 186 tun
Obiloviny celkem 4 182 104 tun 66,75 % 6 943 410 tun
Řepka 866 708 tun 95,98 % 769 377 tun
Pramen: MZe
