Územní a stavební řízení stojí investora peníze a čas KAŽDÉ VÝSTAVBĚ NOVÉHO PROJEKTU I VĚTŠINĚ REKONSTRUKCÍ MUSÍ PŘEDCHÁZET ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. NA JEHO ZAČÁTKU STOJÍ INVESTOR PLNÝ NADŠENÍ DO REALIZACE PROJEKTU. NA JEHO KONCI MÁ OBVYKLE POTŘEBNÝ DOKUMENT V RUCE, ALE JE O STOVKY KORUN CHUDŠÍ A NEZŘÍDKA MÁ POCHROUMANÉ NERVY.
Územní a stavební řízení stojí investora peníze a čas
KAŽDÉ VÝSTAVBĚ NOVÉHO PROJEKTU I VĚTŠINĚ REKONSTRUKCÍ MUSÍ PŘEDCHÁZET ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. NA JEHO ZAČÁTKU STOJÍ INVESTOR PLNÝ NADŠENÍ DO REALIZACE PROJEKTU. NA JEHO KONCI MÁ OBVYKLE POTŘEBNÝ DOKUMENT V RUCE, ALE JE O STOVKY KORUN CHUDŠÍ A NEZŘÍDKA MÁ POCHROUMANÉ NERVY.
První kroky budoucího stavebníka musí při přípravě projektu vést na stavební úřad. Ten se v Praze a velkých městech nachází v příslušné městské části, v menších městech a obcích bývá součástí obecního či městského úřadu. Na stavebním úřadu by měli především vědět, jaké dokumenty budou ke stavebnímu řízení potřeba. Musí zde také rozhodnout, zda bude nutné na pozemku, který si stavebník vybral k realizaci svého projektu, zahájit územní řízení či nikoliv. V případě, že daná lokalita je přímo určena na daný typ výstavby, územní řízení odpadá. V opačném případě nastává první díl byrokratického kolotoče.
ÚZEMNÍM ŘÍZENÍM TO ZAČÍNÁ…
V rámci územního řízení se k připravovanému projektu (postačí jeho předběžná podoba) musí vyjádřit především správci infrastrukturních sítí, tedy energetici, plynaři, vodohospodáři a Český Telecom. Jde o to, zda projekt nekoliduje s nějakým vedením, potrubím apod. Ještě před územním řízením si stavebník musí obstarat výpis z katastru nemovitostí (týkající se všech pozemků plánovanou stavbou dotčených), který bývá součástí předběžného projektu. V případě výstavby například drobné provozovny je ještě nutný souhlas hygienika, případně odboru životního prostředí městského či obecního úřadu. Územní řízení trvá běžně jeden až dva měsíce a stojí jeden tisíc korun, pokud ovšem probíhá bez problémů. Místní stavební úřad totiž ještě může požadovat souhlas s umístěním stavby například od hasičů, odboru památkové péče (pokud se bude stavět v památkově chráněné oblasti), odboru dopravy či správce vodních toků nebo lesů, (pokud se stavba nachází blízko těchto ploch). V těchto případech je obstarání všech potřebných razítek časově náročnější. Čas většinou mohou ušetřit stavitelé rodinných domků - územní a stavební řízení probíhá společně.
…STAVEBNÍM ŘÍZENÍM POKRAČUJE
Získáním územního rozhodnutí je již volná cesta ke stavebnímu řízení. Pro něj stavebník potřebuje už hotový projekt, který mu navíc musí vyhotovit autorizovaný projektant. V rámci stavebního řízení se samotný projekt posuzuje zejména z toho hlediska, zda odpovídá příslušným stavebním a jiným normám a zda je v pořádku technicky, tedy že nehrozí třeba jeho zřícení kvůli poddimenzovaným základům. Vydání stavebního povolení by mělo trvat maximálně jeden až dva měsíce a přijde na 300 korun v případě běžného (maximálně dvougeneračního) rodinného domku. Hlavním problémem stavebního řízení je skutečnost, že na každém stavebním úřadu existuje různý výklad toho, kdy je stavební povolení nutné. Obecně platí, že stavební povolení se vyžaduje vždy, když přestavba objektu zasahuje do jeho kostry. V opačných případech stačí jen stavební ohláška. I tady je ale stavební zákon poněkud neurčitý. V zásadě tedy úřad rozhoduje o tom, zda zahájí stavební řízení, nebo postačí ohlášení. Problémem jsou z hlediska stavebníka i dlouhé vyřizovací lhůty a možnost úřadů vyžadovat další razítka a potvrzení.
JAK SE BRÁNIT
Na částečnou obranu úředníků je však nutné přiznat, že zákony se často mění ještě před tím, než začnou platit. Původní znění stavebního zákona navíc doplňuje a upravuje mnoho novel, ve kterých se ne všichni úředníci dokáží orientovat. První instancí pro stížnost na práci úředníků je samotný stavební úřad, respektive jeho vedoucí. Pokud zde není vyslyšena stížnost, následuje vedení místní radnice. Když ani tam nepomohou, musí celou záležitost vyřešit krajský soud. Nejvyšší instancí v zemi, která řeší stížnosti na orgány státní správy či samosprávy, je Nejvyšší správní soud sídlící v Brně. Nejčastější stížnosti na stavební úřady se týkají nekompetentnosti jejich zaměstnanců či zbytečného protahování stavebního řízení. Nejlepší je ovšem problémům se vyhnout. Trh částečně vyřešil i tuto nepříjemnost - kompletní vyřízení územního i stavebního rozhodnutí vám může zajistit „profesionál“, obvykle stavař v důchodu apod. Praktická zkušenost je v tomto ohledu k nezaplacení.
KDO DÁVÁ RAZÍTKA
Základní
Vodovody a kanalizace
Energetické závody
Plynárenské závody
Telekomunikace
Doplňkové (na vyžádání stavebního úřadu)
Hygienická stanice
Hasiči
Odbor památkové péče
Odbor životního prostředí
Odbor dopravy
Správci vodních toků
Správci lesů
Drážní úřad
Úřad pro civilní letectví
