Tomáš Bosák z pozice jednatele společnosti JH bosak.bonix kupuje a prodává lesní pozemky už třicet let. Současnou krizi však na trhu nepamatuje. „Lidé prodávají za cenu, která není ani špatná, protože kdyby byla špatná, tak by to dneska byla špičková cena. Cena je katastrofální, ostudná a já se každému vlastníkovi, od kterého kupuji les, omlouvám,“ říká Bosák.
Mezi jeho klienty patří především drobní majitelé, kteří nebyli na kůrovcovou kalamitu připraveni a ekonomicky ji nezvládli. V mnoha případech jsou tak nuceni zbavit se téměř zadarmo znehodnocených majetků, které po desetiletí opečovávali. Nezřídka lesy také před lety dostali zpět v restituci poté, co jim je sebral komunistický režim. O rodinné bohatství tak přicházejí už podruhé.
Uvažovali jste někdy o koupi lesního pozemku?
Ještě nedávno se přitom o lesních pozemcích hovořilo jako o poněkud komplikované a dlouhodobé, ovšem jisté investici. Ta doba je pryč. Cenu lesů ovlivňuje řada faktorů a na rozdíl třeba od cen zemědělské půdy není možné stanovit průměr za celou republiku, a tedy vyčíslit souhrnný meziroční propad.
V podstatě se však řídí ziskovostí lesů, a tedy situací na trhu s dřívím, který následkem kůrovcové kalamity zkolaboval. Z dat ministerstva zemědělství, která má týdeník Euro k dispozici, vyplývá, že se loni hospodářský výsledek vlastníků soukromých lesů z jednoho hektaru bez zahrnutí státních dotací propadl z 1924 korun na pouhých 661 korun, tedy na třetinu. O něco lépe jsou na tom lesy obecní, kde ziskovost před zdaněním spadla z 1349 na 803 koruny.
Samostatnou kapitolou jsou pak lesy státní, kde se výsledek z hektaru propadl dokonce jen na 69 korun z předloňských 2946 korun. Historicky přitom bývaly státní lesy výrazně výnosnější než lesy soukromé či obecní, kde vlastnická společnost má obvykle více zaměření a zisky z lesů financovala jiné činnosti. Podle mluvčí Lesů České republiky Evy Jouklové je příčinou především skutečnost, že státní podnik má na rozdíl od soukromých vlastníků povinnost provádět pouze kalamitní těžby.
Za letošek nula
Loňské údaje přitom z dnešního pohledu vypadají ještě poměrně optimisticky. „Jednoznačně ano,“ odpovídá jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole na otázku, zda propad ziskovosti pokračoval i v letošním roce. „Podle současných odhadů hovoříme u soukromých vlastníků lesa v České republice o ztrátě ve výši zhruba sedmi miliard korun,“ dodává správce církevních lesů.
Podle Jouklové se bude letošní hospodářský výsledek z hektaru pohybovat kolem nuly. „V letošním roce je plánován nulový zisk, případně mírná ztráta na hektar lesní půdy,“ přidává se i Jan Sotona z Vojenských lesů a statků.
Přečtěte si:
Propad cen dřeva není totiž jedinou nesnází, které na vlastníky dopadly, byť ty další s nimi souvisejí. Kalamita si na mnoha místech vyžádala okamžité vytěžení, jenže zisk z prodeje suroviny v mnoha případech jen stěží pokryje náklady na těžbu. Cena práce i pronájem techniky rostou jednak kvůli množství těžebních zakázek, ale i nízké nezaměstnanosti a dlouhodobě panujícímu nedostatku pracovních sil v oboru.
A kde je práce?
Holinu je pak podle zákona potřeba zalesnit a mnoho majitelů nedisponuje dostatečnými prostředky na nečekaný náklad. Ceny za lesnické služby podle zákona nabídky a poptávky letí nahoru. Podle ministerských dat se výsledky lesnických firem loni zlepšily o pět procent, to však ovlivnil výrazný pokles v činnostech, které s lesnictvím nesouvisejí. Školkařství tak loni bylo o čtvrtinu výnosnější než v roce 2017, pěstební činnost dokonce o více než sto procent.
„Stromky kdysi stávaly šest korun, dneska mohou stát 12 korun. Listnáčů dáváte na hektar zhruba od deseti tisíc do 12 tisíc kusů, zalesnit hektar tedy přijde na 130 tisíc. A kde je práce, sázení, obhospodařování, stavba oplocenek?“ počítá Bosák.
Přečtěte si také:
Přebytek dřeva rozložil trh. Ceny dřevostaveb a nábytku ale neklesají
Peníze na dřevo: české lesy decimuje i přemnožená zvěř
Největší kůrovcová kalamita v historii: letos bude napadeno až 15 milionů metrů krychlových dřeva
Babiš: Stát dříve podcenil boj s kůrovcem, utlumení následků potrvá až 20 let
