Za přílišnou štědrostí motivačního programu může špatný odhad státních úředníků
Šéf ČEZ Martin Roman a bývalý zaměstnanec bezpečnostní agentury G4S Cash Services František Procházka si nemají co závidět. Oba disponují částkou přesahující půl miliardy korun. Tím však vzájemná podobnost končí. Zatímco Procházka ukradl 564 milionů korun a je na útěku, Roman využil motivačního opčního programu ČEZ pro manažery. A na prodeji akcií firmy vydělal zhruba 677 milionů korun. Alespoň kdyby je prodal dle průměrného kurzu akcií, za který se v posledních třech měsících obchodují na burze.
Stalo se očekávané. Určitě nikdo nepředpokládal, že Roman prohlásí: Je to moc, tolik si nezasloužím, a proto jsem se rozhodl využít opci jen částečně. Nechám si 50 milionů korun a zbytek věnuji na charitu. Ostatně z více než deseti milionů obyvatel Česka by si šanci vydělat takové množství peněz zřejmě nenechal ujít nikdo. Ale většina populace takové možnosti nemá, a proto jí nezbývá než závidět. Někdo závidí nahlas, jiný potichu, další naopak Romanovi jeho bonus za službu v polostátním podniku přeje. Samozřejmě že pro většinu populace jsou takové výdělky nesplnitelným snem. Třeba pro Františka Skálu z Chocně. Má tři děti a ženu na mateřské. V místní továrně vydělává šestnáct tisíc hrubého. Finanční potřeby rodiny jakžtakž naplní i s pomocí státních sociálních dávek. Jenže po osmi hodinách práce vypne lis a s čistou hlavou odchází domů. A pokud má přece jen nějaké starosti? Rozpustí je spolu s kamarády u piva v místní putyce. Společně zanadávají na politiku, jak jim ti neřádi z ČEZ zase zdražili elektřinu a přitom si za to vyplácejí miliardy. A neopomenou ani dodat: Já tak být na jejich místě, to byste viděli. Jenže nejsou, a ani se o to nikdy nepokusili. Proto by měli mlčet.
Ale dost argumentací lidu. To, že je Roman v současnosti nejlépe placeným českým manažerem, je jasné. Zda si zaslouží takový štědrý bonus za svoji zcela jistě náročnou práci, již méně. Zastánců i odpůrců je řada. Někteří tvrdí, že Roman vydělal jen kvůli tomu, že byl ve správný okamžik na správném místě, a že si zasluhuje odměnu, jejíž výše odpovídá současným českým zvyklostem. Tedy že dvacet třicet milionů korun stačí, a i to je moc. Jiní argumentují tím, že podnik dostal na úroveň západoevropské konkurence, a proto si zaslouží i odměnu, která svým objemem odpovídá vyspělejším ekonomikám.
Ano, Roman a spol. přišli do ČEZ ve správný okamžik, kdy ceny elektřiny v celé Evropě začaly růst o desítky procent ročně, což se projevilo i na stoupajícím čistém zisku firmy. Ten z 10,213 miliardy korun v roce 2004 vzrostl na 28,756 miliardy v roce 2006 a rekordní má být i ten loňský. Stejně raketově vzrostla i hodnota společnosti. Zatímco v únoru 2004 dosahovala tržní kapitalizace více než 592,2 milionu akcií ČEZ 103,3 miliardy korun, současná se pohybuje na úrovni 821,4 miliardy.
Avšak právě Roman a manažeři, které do vedení firmy přivedl, dokázali z těžkopádného molochu vybudovat podnik, který již nyní víceméně funguje podle běžných standardů jako její západní konkurence. A dokonce ji i občas poráží v privatizačních kláních. Z toho důvodu prohlášení typu, že na akciích vydělal jen proto, že přišel do firmy ve správný čas, jsou podobné jako stesky některých členů mladší generace: Kdybych byl počátkem devadesátých let starší, pak se chopím příležitosti a místo na pracák chodím do vlastní fabriky.
A co je nutné zdůraznit. Roman si pravidla motivačního programu nestanovil. Pouze v roce 2004 podepsal smlouvu, jejíž podmínky stanovil stát z pozice majoritního vlastníka ČEZ - již v roce 2001 a za vlády ČSSD. Pokud někoho vinit za přílišnou štědrost bonusového programu, pak státní úředníky, kteří v roce 2001 při jeho sepisování špatně odhadli další vývoj hodnoty akcií ČEZ. Jako jedni z mála. Desítky novodobých milionářů, kteří ve správný okamžik investovali do nákupu cenných papírů energetické firmy, jsou toho důkazem.
Další opční program k Romanovi a spol., respektive po úpravě jeho podmínek z roku 2006, již tak štědrý nebude. Šéf ČEZ má sice nárok na dalších 750 tisíc akcií, ale nakoupit je může za loňskou cenu, která se pohybovala výrazně nad tisícem korun, a prodat je může maximálně se stoprocentním ziskem. Vzhledem k očekávání analytiků bude rád, když vydělá nějakých třicet čtyřicet procent. Přesto bude nadále nejlépe placeným manažerem v České republice.
