Je nepochybně pravda, že v Česku je až nadmíru oblíbeným řemeslem podvádění s DPH prostřednictvím tzv. karuselových obchodů, kdy daňová povinnost končí na bedrech nějakého bílého koně, na němž si stát nevezme ani korunu. Je však opravdu vhodným řešením dávat do rukou policie a státních zástupců nástroj, jakým mohou začít stíhat každého, kdo se bude pokoušet optimalizovat svou daňovou povinnost třeba ještě před tím, než podá daňové přiznání, které třeba bude shledáno správcem daně jako správné a daň bude řádně zaplacena?
Vždyť o tom, co je a co není daňový únik, rozhoduje správce daně. A kdy se věc dostane k soudu, tak výši škody způsobené státu určuje soudní znalec. Jak tedy policie identifikuje trestný čin přípravy krácení daně v době, kdy žádná daň nebyla fakticky vyměřena? Jasně, že když někdo založí společnost, jejímž statutárním orgánem je nějaký bezdomovec s trvalým pobytem na obecním úřadu, je to podezřelé, ale označit něco takového jako trestný čin se zdá být poněkud příliš neústavním.
Nejen, že máme hodně zkušeností s tím, že policisté konají způsobem velmi podezřelým, jak je zřejmé třeba v případech opencard, či tunelu Blanka. Oni mají docela velký problém s profesionalitou a orientaci v jednodušších disciplínách, než jsou daně a účetnictví. A tomu odpovídá i to, že až tak moc dokonaných daňových deliktů před soudem nekončí a když končí, tak s neúspěchem na straně žaloby.
Takže když k tomu připočteme, že trestným činem trestaným několikaletým vězením má být nezaplacení daně ve výši již od padesáti tisíc, dávají zákonodárci policii do rukou nástroj na to, aby ničili ne ty velké „obchodníky“ s naftou a benzínem, ale aby odvydírali a zničili živnost každému menšímu i středně velkému podnikateli. Za každým z nich budou moci přijít a říci: I ty kradeš. A pak po pěti letech stíhání a po osobním bankrotu konstatovat „pardon, my se spletli, stát zaplatí sto tisíc odškodnění“.
Čtěte také:
Poslanci odložili zavedení 21procentního DPH na stavební pozemky