SLAVNÍ PODNIKATELÉ - SPOLEČNOST ŽDB Bohumínská společnost ŽDB, která letos slaví 120. narozeniny, je dnes podnikem s velmi dobrým hospodařením a perspektivou do budoucna podpořenou firemní strategií.
SLAVNÍ PODNIKATELÉ - SPOLEČNOST ŽDB Bohumínská společnost ŽDB, která letos slaví 120. narozeniny, je dnes podnikem s velmi dobrým hospodařením a perspektivou do budoucna podpořenou firemní strategií.
Počátky firmy Albert Hahn, válcovna trub v Bohumíně, spadají do roku 1885. Tehdy zakoupili berlínští průmyslníci Albert Hahn a Heinrich Eisner pětihektarový pozemek nedaleko vyústění Košicko-bohumínské dráhy v katastru obce Šunychl (dnešní Nový Bohumín). Zakladatelé vybudovali dřevěné haly, do kterých umístili strojní zařízení na výrobu plynových trubek svařovaných na tupo. Ještě ve stejném roce - 2. listopadu 1885 - se započalo s výrobou.
Pro založení podniku právě v této lokalitě rozhodlo několik důležitých faktorů. V blízkosti se nacházela Severní dráha císaře Ferdinanda vedoucí z Vídně přes Břeclav, Přerov a Ostravu do Krakova a dále na východ. Nacházely se tu také pruská dráha směřující na Ratiboř, Vratislav a Berlín a Košicko-bohumínská dráha se spojením až do Košic. Nedaleko se nalézalo i několik velkých hutních podniků jako Třinecké nebo Vítkovické železárny a samozřejmě také ostravsko-karvinský revír s mnoha černouhelnými doly. Svoji úlohu sehrál i dostatek levných pracovních sil a možnost uplatnění kvalifikovaných dělníků ze stagnujících menších železářských a textilních továren v širokém okolí.
UZAVŘENÝ VÝROBNÍ CYKLUS
Rozvoj podniku na sebe nedal dlouho čekat. Závislost na nákupu surového železa a pudlované oceli na cizích dodavatelích vedla k myšlence výstavby vlastní pudlovny a válcovny. V letech 1896 a 1897 vznikla pudlovna na výrobu oceli a válcovna profilů. Válcovna byla vybavena univerzální tratí se stolicí typu Lauthova tria na širokou ocel a ploštiny, hrubou profilovou tratí a jemnou tratí. Ve válcovně se vyrábělo válcované železo, různé druhy válcovaných profilů, nosníky, důlní kolejnice a v pudlovně ocelové ingoty. V roce 1904 došlo k přestavění jedné z pudlovacích pecí na modernější Siemens-Martinovu pec a do roku 1910 vznikly další tři Siemens-Martinovy pece. V témže roce byla vystavěna galvanická pokovovna a válcovna plechu na jemný plech.
Snaha vybudovat uzavřený výrobní cyklus, tedy dosáhnout nezávislosti na všech dodavatelích surovin a polotovarů, se začala naplňovat v roce 1912, kdy byla vystavěna vlastní vysoká pec. Větší část vyrobeného železa se používala ke slévání, zbytek byl používán ke zkujňování.
Největší objem výroby zaznamenal Hahnův podnik v letech 1912 a 1913 v souvislosti s kulminací předválečné zbrojní výroby a v roce 1916, opět ve spojitosti s vojenskými dodávkami.
ZÁNIK JMÉNA HAHN Sídlo firmy se původně nacházelo v Berlíně. Po vytvoření samostatného Československa a s ohledem na poměry v Německu bylo přemístěno do Prahy. Ani zde však firma po vypuknutí druhé světové války neunikla svému osudu. Na základě nařízení říšského protektora o židovském majetku byl ve firmě „Albert Hahn, válcovna rour, otevřená obchodní společnost v Praze“ ustanoven německý správce. Jelikož původní židovští majitelé podniku z obavy o svůj život emigrovali, berlínské úřady v roce 1940 rozhodly, že firma včetně bohumínské rourovny propadá státu a stává se majetkem Německé říše. Tato situace trvala do roku 1945. Po osvobození Československa byla rourovna začleněna do národního podniku Báňská a hutní společnost. Báňská a hutní společnost vznikla v roce 1906 a její součástí byly původně závody a doly Těšínské komory. V době první republiky se stala největším těžařem uhlí a patřila mezi největší výrobce surového železa a oceli. V roce 1945 byla Báňská a hutní společnost postavena pod národní správu a v říjnu téhož roku znárodněna. PROČ DOVÁŽET AŽ Z AMERIKY?
Impulzem, který vedl zakladatele firmy ke stavbě slévárny, se stala nutnost obstarávat dostatek odlitků pro vlastní potřebu nákupy. Výroba ve slévárně šedé litiny začala v roce 1889. V následujícím roce byl výrobní program slévárny obohacen o otopná tělesa. Ta se totiž do Rakouska-Uherska dovážela především z Ameriky. Tehdy byly produkovány vícesloupkové litinové radiátory značek Austria, Bohemia, Silesia nebo Hellas. V roce 1928 byl výrobní program rozšířen o litinové článkové vytápěcí kotle. Vyráběly se teplovodní kotle Pluto, Eterna, Vesuv a Ligno.
Silný konkurenční boj v železářském průmyslu ve druhé polovině 19. století vedl k zániku mnoha malých hutních podniků v oblasti Slezska a severní Moravy a jejich proměně ve zpracovatele cizí suroviny na drát, hřebíky, řetězy a podobně. Železářská firma Tlach a Keil se v roce 1896 stala iniciátorem drátovenské výroby. Došlo k ustavení Moravsko-slezské akciové společnosti pro průmysl drátěný a jako nejvhodnější místo pro postavení nové továrny byla vybrána obec Pudlov. Postupně byly vybudovány provozy válcoven drátu, tažírny drátu, hřebíkárny a řetězárny, došlo k napojení závodní vlečky na kolej Severní dráhy Ferdinandovy. V roce 1923 byla drátovna prodána Báňské a hutní společnosti. Výrobu, která se stále rozrůstala, nepřerušily ani hospodářská krize, obě světové války a značné ekonomicko-hospodářské problémy na přelomu 20. a 21. století, se kterými se firma úspěšně vyrovnala.
JE CO NABÍDNOUT V současnosti je akciová společnost ŽDB významným a žádaným výrobcem různých druhů drátu, oceli, válcovaných profilů, litinových kotlů a radiátorů, odlitků z železných i neželezných kovů, ocelových kordů, které tvoří výztuže do pneumatik, lan, pružin a jemných kovových tkanin. Export tvoří více než 60 procent produkce. Ekonomické výsledky se v posledních třech letech meziročně zvyšují o desítky procent, čímž se společnost ŽDB řadí k nejúspěšnějším firmám nejen na severu Moravy, ale i v celé České republice. Jen loni firma vytvořila tržby na úrovni šesti miliard korun a hospodářský výsledek po zdanění ve výši 193 milionů korun. Dokladem prosperity firmy jsou nejen hospodářské výsledky, ale také získaná uznání a ocenění. Patří mezi ně hned několikerá umístění na žebříčku nejvýznamnějších firem České republiky TOP 100, kde se bohumínská firma mimo jiné umístila na druhé příčce v kategorii nejdynamičtěji se rozvíjejících společností. Prestižní titul Manažer roku 2004 v odvětví získal generální ředitel společnosti Zdeněk Juchelka. Bohumínská společnost ŽDB sice letos vzdává čest zakladatelům železárenské tradice, daleko větší pozornost však věnuje plánům do budoucna. Ve snaze uspokojit náročné zákazníky investuje stamilionové částky do své modernizace a zavádění nových výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Podnik v rámci finalizace výroby rozšířil své portfolio v tuzemsku i na evropských trzích o plotové systémy, zahájil produkci svařovacích drátů a začal vyrábět speciální dráty na řezání křemíkových krystalů. Společnost je nyní součástí holdingového uspořádání, jehož většinovým vlastníkem je skupina podnikatele Karla Komárka. (speciální projekt) ALBERT HAHN (1824-1898) průmyslník v oboru železářství a veřejný činitel V roce 1879 spolu s podílníkem Heinrichem Eisnerem ustavil v Berlíně obchodní společnost „Albert Hahn Ršhrenwerke“, která postupně ovládla trh s rourami. V roce 1885 vystavěl a 2. listopadu téhož roku uvedl do provozu válcovnu trub svařovaných na tupo v Bohumíně-Šunychlu, kterou v letech 1896-97 rozšířil o pudlovnu a válcovnu profilů. Angažoval se i v různých hospodářských funkcích, podporoval umění a zasloužil se o rozvoj berlínského Umělecko-průmyslového muzea. HEINRICH EISNER (1850-1918) podnikatel a průmyslník v oboru hutnictví železa a strojírenství V roce 1873 vstoupil do firmy „Albert Hahn Ršhrenwalzwerk“ a v roce 1879 se stal společníkem. V roce 1885 se spolu s Albertem Hahnem podílel na založení rourovny v Bohumíně, z níž se postupně vyvinuly železárny s vysokou pecí, ocelárnou a válcovnou. V roce 1896 se podílel na přeměně Hahnových závodů na akciovou společnost „HahnscheWerke, Aktiengesellschaft“. Po smrti Alberta Hahna se stal předsedou správní rady. Významně se podílel na sjednocování německých rouroven. Byl dlouholetým členem „Verein deutscher Eisen-und Stahlindustriellen“ v Berlíně. Rourovna Alberta Hahna, rok 1916. Drátovna, Báňská a hutní společnost, rok 1923. foto: ŽDB
