Běžte se sem projít hned, jakmile se ubytujete a trochu si odpočinete. Pokojíčky jsou útulné, ale pokud máte rádi hodně prostoru, raději si objednejte jeden z apartmánů. Nabízí mimo jiné právě i výhled do zámecké zahrady. Ta vám velmi dobře pomůže pochopit, jak elegantně tohle město spojuje historické památky s moderní architekturou, designem a uměním. Tak například: na jaře a v létě kouzelně rozkvetlou zahradu zdobí sochy od Olbrama Zoubka. Nejde navíc o žádný turistický skanzen, ale o funkční park, kde se scházejí místní mladí lidé. Funguje tu i kavárna. Až vás tedy omrzí odpočinek na pokoji, klidně vezměte knihu a běžte odpočívat sem.
Velmi podobný příběh má i samotný hotel – nachází se ve třech památkově chráněných historických budovách, které se při rekonstrukci v roce 2008 proměnily v moderní hotel. Celým prostorem se pak prolíná umění Josefa Váchala, který sem chodíval do původní hospody Na sklípku.
Na procházku běžte k řece nebo ke kostelu Církve bratrské. Jde totiž o supermoderní stavbu z roku 2008, jejímž autorem je architekt Zdeněk Fránek. Zajímavým způsobem se noří do svahu a symbolicky se vine až do mraků.
Místo, kde si dát večeři, pak nemusíte hledat dlouho. Přímo v hotelu totiž máte restauraci Bohém, které vládne šéfkuchař Libor Halousek, který se učil od michelinskou hvězdou ověnčeného Romana Pauluse. Ve stejné restauraci, která je po ránu příjemně světlá – je totiž z velké části prosklená –, si pak ráno dáte opravdu bohatou snídani. V letních měsících pak můžete jíst i na terase. Nejlepší ale je, když to počasí dovolí, dát si po večeři ještě malou procházku a na chvíli si posedět na lavičce či schodech před starým kostelem stojícím hned vedle hotelu. Pozorujte odtud místní pozvolný a tak trochu pohádkový život a staňte se součástí tohoto neprávem zapomenutého českého města.
