Do hodiny můžete mít na účtu 16 tisíc korun. A když je vrátíte za třicet dní, za půjčku nezaplatíte nic. Zpozdíte-li se byť jen o pár dní, začíná běžet tučné penále.
Jinde zase poskytovateli půjčky nevadí, když máte záznam v registru dlužníků.
Peníze vám zástupce firmy doveze osobně. Na desítky podobných inzerátů lze narazit celkem snadno během chvíle.
Po skončení splátkových prázdnin v podobě státem nařízeného moratoria roste riziko, že řada lidí skončí v náruči dalších poskytovatelů půjček, mnohdy předražených nebo jinak rizikových. Předejít tomu chce hned několik subjektů.
Situace je kritická
„Lidé jsou v akutní nouzi a v tu chvíli jsou ochotni sáhnout k jakékoli nabídce, kterou jim někdo dá. Odradit lidi v této situaci od toho, aby si vzali další úvěr, jde velmi těžko. Osvěta se v tomto ohledu dělá obtížně. Navíc velká část lidí, kteří využili moratorium, už v dluhové pasti je, aniž si vzala další půjčku,“ popisuje situaci Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, která se kromě jiných aktivit zaměřuje i na dluhové poradenství.
„Situace je kritická. V tuto chvíli se snažíme nabádat věřitele, aby klientům umožňovali snížení splátek a byli vstřícní. A individuálně posuzovali situace. Zatím máme signály o relativně nepěkném postupu některých věřitelů, které nyní ověřujeme,“ dodává Hůle s tím, že snaží jednat i s ministerstvem financí o nějaké možnosti dalšího odkladu splátek. „V těchto dnech probíhají intenzivní jednání mezi ministerstvem financí, poskytovateli úvěrů a neziskovými organizacemi s cílem dohodnout se na bližších podrobnostech poskytování individuál ních úlev klientům dotčeným pandemií,“ potvrzuje bez dalších podrobností Jakub Vintrlík z komunikace ministerstva financí.
Jiří Brychta z Dluhové poradny, která zdarma pomáhá desítkám tisíc lidí ročně a řadí se k největším subjektům v tomto oboru, upozorňuje, že teprve během několika následujících měsíců se ukáže skutečný vliv koronavirové pandemie a s ní souvisejících opatření. „Že přibude množství lidí, kteří mají problémy s placením svých dluhů, ještě automaticky nemusí znamenat, že se výrazně zvýší procento lidí, kteří svoji situaci budou řešit. Stačí se podívat, kolik lidí je v dnešní době v exekuci,“ říká Brychta.
Podle statistiky, kterou vydala Exekutorská komora České republiky, je v tuto chvíli vedena exekuce vůči téměř 760 tisícům lidí.
Z dat České národní banky vyplývá, že zadlužení českých domácností jenom na spotřebu se od letošního května do konce září zvedlo o 2,8 miliardy korun. Podobný trend ukazují i data Bankovního a nebankovního registru klientských informací.
Dluh obyvatel evidovaný v tomto registru na konci druhého čtvrtletí poprvé v historii překročil hranici 2,5 bilionu korun. Jeho výše byla o 143 miliard vyšší než o rok dříve.
Růst zadlužení tedy nezastavila první vlna pandemie a teprve zpětně se ukáže, jaký efekt bude mít druhá vlna. „Naše společnost neregistruje v posledních dnech ze strany svých klientů žádné zásadní snížení poptávky oproti standardnímu průběhu roku,“ hlásí Hana Pekárková za společnost Zaplo Finance, která se zaměřuje na krátkodobé půjčky. Někteří hráči naopak potvrzují, že půjček je méně. „V porovnání s minulým rokem v září a říjnu objem poskytnutých půjček poklesl o třicet až čtyřicet procent,“ tvrdí za Provident Financial Kateřina Jarošová.
Chybí osvěta
Na situaci se nyní hodlá zaměřit Česká národní banka (ČNB), která má dohlížet i na nebankovní poskytovatele půjček.
Cíl je jasný – aby lidé neskončili u poskytovatelů půjček, kteří je dalším úvěrováním dostanou do neřešitelné situace. „Po ukončení moratoria bude zvýšená pozornost dohledu ČNB věnována oblasti řádného posuzování úvěruschopnosti žadatelů, které se ČNB ve své dohledové činnosti dlouhodobě věnuje ve zvýšené míře,“ říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. „Dohled ČNB bude také sledovat nastavení procesů poskytovatelů úvěrů ohledně přístupu k těm dlužníkům, kteří se dostanou do problémů se splácením dlužných částek, aby nedocházelo k předlužování spotřebitelů a byly dodrženy zákonné požadavky pro jednání s klienty v prodlení,“ dodává Vodstrčilová.
Ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková zdůrazňuje, že chybí zejména osvěta a dluhové poradenství. Lidé podle ní neznají rozdíl mezi exekutorem a inkasní agenturou a mnohdy netuší, co podepsali. „Poslední dobou registrujeme zvýšený počet dotazů na postupy inkasních agentur. Lidé se ptají, co mají právo vymáhat a jakým způsobem,“ říká Tatýrková. „Lidé v problémech volají všude možně a hledají někoho, kdo jim pomůže nebo nasměruje k tomu, jak v takové situaci postupovat,“ dodává.
Aktuální stav nevidí příliš růžově ani Marcela Hrubošová, někdejší ředitelka úseku vymáhání pohledávek ve Stavební spořitelně České spořitelny a v současné době lektorka finanční gramotnosti ve společnosti Finance pro radost. „Ani společnosti, které nabízejí předražené půjčky, nebudou chtít být ztrátové, proto budou požadovat od dlužníků nějaké záruky nebo zástavy. Proto si myslím, že lidé v problémech budou více vyhledávat lichváře nebo vstupovat do oddlužení v rámci insolvenčního řízení. Tady očekávám výrazný nárůst,“ varuje Hrubošová.
O autorovi| petra Jaroměřská, jaromerska@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU