Indie našla nový úspěšný byznysový model – placená „profesionální vnoučata“. V posledních letech tam jsou stále populárnější startupy, které za poplatek nabízejí společnost pro seniory. Češi zatím nejsou zvyklí za podobné služby platit.
Důsledkem urbanizace a zvýšené migrace Indů, kteří se kvůli práci stále častěji stěhují, jsou kromě jiného i opuštění senioři. Pracovně vytížení potomci nemají na péči o ně čas a začínají se obracet na odborníky, kteří se o to postarají místo nich.
V posledních letech to přineslo boom startupů, které se kromě základní péče o seniory (například nakupování potravin či doprovod k lékaři) zaměřují i na sociální stránku – jejich zaměstnanci si s nimi povídají, hrají deskové hry či jim prostě jen naslouchají.
Některé takové projekty fungují v Indii stejně jako v jiných zemích formou dobrovolnictví, další společnosti si však z těchto služeb udělaly výnosný byznys. Obvyklá sazba se pohybuje kolem 150 rupií (57 korun) za hodinu a půl nebo 20 tisíc rupií jako měsíční poplatek za pravidelné návštěvy, uvádí deník Hindustan Times.
„Vzhledem k tradičním rodinným vztahům v indické společnosti a jejímu uspořádání mě trochu překvapuje, že se tento trend objevil právě tam,“ uvedla pro Euro.cz Barbora Komberec Novosadová, konzultantka organizace Ashoka ČR a manažerka projektu Dobrovolník.cz, který kromě jiného zprostředkovává dobrovolnickou péči pro seniory. „Indická společnost se ale zejména ve velkých městech svou povahou přibližuje k současným evropským společnostem,“ dodává.
Přečtěte si o dopadech indické demonetizace:
Sto dní peněžního chaosu: Indii se konečně ulevuje
Ze zásahu do svých rodin měli nejprve obavy i někteří Indové. „Zpočátku jsme měli strach z toho, že budeme mít doma cizího člověka,“ přiznává IT manažer Bhavesh Upadhyay, který si na pomoc s 88letou matkou Subhadrou najal společnost The Family Member. „Ale dobrovolníci jsou velmi profesionální a informace o nich dostáváme s předstihem.“ Synovo rozhodnutí Subhadra chápe. „Stále se s tím novým konceptem sžíváme. Ale musíme být praktičtí. Syn má vlastní rodinu, o kterou se musí starat,“ říká.
Upadhyay sice mluví o dobrovolnících, spíše se však jedná o standardně placené zaměstnance. Například dvacetiletá studentka Nutan Ghagová pracuje pro společnost Aaji Care na částečný úvazek a návštěvami seniorů si měsíčně vydělá kolem čtyř tisíc rupií (přibližně 1500 korun).
„Jsme úspěšní,“ říká prostě Prasad Bhide, zakladatel Aaji Care, která sídlí v Bombaji. „Každým měsícem získáváme minimálně tři nové klienty a plánujeme expanzi do Puné.“ Obchod si pochvaluje i Piyush Vayeda ze startupu The Family Member, který během necelého roku získal 25 stálých klientů.
„Tyto sociální podniky vznikly jako reakce na aktuální společenský problém, který dokážou řešit. Naplňují tím poptávku,“ říká Novosadová. „Nejedná se však o řešení, které by bylo systémové a dokázalo proměnit rodinné vztahy tak, aby mladší lidé za několik generací dokázali a chtěli zajistit život seniorů v rodinném kruhu.“
Nejbohatší Indové? Rodina se spíše stala pračkou na peníze
Startupům zajišťujícím péči o seniory nahrává i trend posledních let. Lidé nad 60 let tvoří v Indii 8,6 procenta populace, přičemž jejich zastoupení v populaci vzrostlo od roku 2001 do roku 2011 o 36 procent. Kolem 113 tisíc z nich žije v osamění, bez pravidelného styku s potomky. Očekává se, že do čtyř let by indických seniorů mělo být už více než 140 milionů.
Mohly by se indickým případem inspirovat i podnikatelé u nás? „Češi prozatím nejsou zvyklí platit za sociální služby a některé domovy pro seniory podobné služby již nabízejí. Ale i u nás je bohužel celá řada rodin, které nemají nebo nechtějí mít na seniory čas a na podobnou službu mají prostředky,“ tvrdí Novosadová. „Na druhou stranu i u nás existují programy a služby, které jsou založené na pomoci a aktivitě dobrovolníků, což považuji za mnohem lidštější a přirozenější řešení. Dobrovolnictví je vždy o vztahu a v případě asistence seniorům získává i dobrovolník, mnohdy i více,“ dodává s tím, že i v Česku už se objevilo několik podobných organizací, které jsou postavené výdělečně.
Dále čtěte:
