Desítku jihoasijských zemí, které jsou epicentrem světové ekonomiky, sdružuje organizace ASEAN. Letos předsedá této klíčové ekonomicko-politické formaci Indonésie. Ta chce asijské ekonomické tygry ještě více propojit se světem.
Foto: Profimedia.cz
Vedle Číny jsou druhým epicentrem současné globální ekonomiky jihoasijské státy sdružené do organizace ASEAN (Association of Southeast Asian Nations). Pokud ekonomové často mluví o tom, že motorem světového hospodářství bude v nejbližší době Asie, pak mají obvykle na mysli právě tyto státy plus Indii a Čínu. Na druhou stranu právě ASEAN byl i centrem globálních ekonomických otřesů v roce 1997.
Uskupení vzniklo už v roce 1967 a postupně nabíralo nové členy, takže dnes sdružuje již 10 zemí. Ty společně koordinují hospodářskou politiku, diplomatické styky se světem, celní sazby, ale třeba i rozvoj kultury. Bez nadsázky lze říct, že se ASEAN blíží svou pestrou agendou i rozvětveným aparátem jakési asijské obdobě Evropské unie. Sdružené státy jsou ovšem podstatně víc kulturně odlišné a geograficky příliš nekompaktní na to, aby vytvořily nějaký ještě více semknutý blok.
Předsednictví cirkuluje každý rok podle abecedy, letos předsedá ASEANu právě Indonésie. Tématem jejího předsednictví je těsnější propojení ASEANu se světem. Indonésie ale musí letos se svými partnery řešit například i rýžovou krizi. Cena této klíčové potraviny totiž za půl roku vzrostla na světových trzích o 70 procent a ASEAN se bojí paniky. Proto založil v únoru rezervní rýžový fond, kam budou vkládat klíčovou potravinu také Čína, Japonsko a Jižní Korea. Ročně by měl fond pojmout téměř 800 metrických tun rýže.
Uvnitř ASEANu, tohoto ekonomicky silného bloku, existují ovšem velké rozdíly v hospodářství jednotlivých zemí. Které státy – kromě Indonésie – k organizaci patří a nakolik jsou perspektivní pro české vývozce?
Thajsko
Právě v Bangkoku, hlavním městě buddhistického království, byl ASEAN v roce 1967 založen. Thajsko, které nikdy nebylo kolonií, patří se svými téměř 70 miliony obyvatel a vyspělým hospodářstvím mezi nejdůležitější partnery Česka v regionu.
Historicky největší vývoz do této země zatím představovalo 40 letounů L-39 z Aera Vodochody, v nichž piloti thajské armády létají dosud. Zajímavou příležitostí v současnosti jsou vládní tendry na nákup vědecké techniky pro thajské univerzity a laboratoře. Také zhruba 950 státních a dalších 350 soukromých nemocnic nakupují 80 procent veškerého vybavení v zahraničí. Thajsko je tradičně spojováno s turistickým ruchem – ten je ovšem v poslední době díky růstu příjmů řadových Thajců myslitelný i v opačném směru, tedy z Thajska do České republiky.
Malajsie
Třicetimilionový stát s převážně muslimským obyvatelstvem je vedle Singapuru nejmodernější zemí ASEANu. Symbolem rychlého rozkvětu země je už samo hlavní město Kuala Lumpur. Supermoderní výstavná metropole se donedávna pyšnila i nejvyšším mrakodrapem světa – dvojčaty Petronas Towers. Malajsie bohatne z vývozu ropy či kaučuku, ale nespoléhá se jen na přírodní bohatství. Vyhlášená je například orientace na IT technologie, jejíž ikonou má být technologické centrum Cyberjaya, jakési malajské Silicon Valley.
Z českých značek jsou v povědomí Malajců především pneumatiky Barum, automobily Škoda a české sklo. Malajsie je ovšem perspektivním odbytištěm pro daleko širší škálu výrobků. Rychle se rozvíjející průmysl poptává i velmi sofistikované stroje. Výhodou je, že v Malajsii lze očekávat relativně vysokou obchodní kulturu, spolehlivost a solventnost partnerů. Na druhou stranu je stále problémem například nižší ochrana autorských práv.
Singapur
Malý ostrůvek, který je jen o něco málo větší než Praha, patří k nejsilnějším ekonomikám světa. Strategicky situované město si dlouhou dobu hlídali Britové, dnes tvoří většinu z pěti milionů obyvatel Číňané, přičemž za prací sem dojíždí přes most vedoucí z Malajského poloostrova denně statisíce Malajců.
Singapur je rájem obchodu a tradičně vyniká velkou disciplínou obyvatel a spořádaností obchodního prostředí. Zatím nevelký český vývoz do tohoto ostrovního státečku představují elektronické součástky, tantalové kondenzátory, telefonní přístroje, ale také žiletky či papír a lepenka. Singapur má ale význam hlavně jako případné strategicky umístěné regionální centrum pro obchod s dalšími zeměmi ASEANu, mezi nimiž platí volný pohyb zboží.
Brunej
Druhým ministátem – tedy alespoň co do plochy – je sultanát Brunej, který leží na ostrově Borneo. Díky příjmům z těžby ropy a plynu patří země mezi nejbohatší státy na světě v přepočtu HDP na hlavu. S Českou republikou má ovšem zatím Brunej prakticky nulovou obchodní výměnu. Výjimkou byla jednorázová dodávka pump a armatur pro tamější těžební průmysl v roce 2006.
Filipíny
Ostrovní Filipíny naopak nakoupily už pěknou řádku českého zboží. Největší zakázkou byla objednávka 73 českých tramvají. Hned tři filipínské aerolinky také nakoupily v Kunovicích vyrobená letadla L-410, Česká zbrojovka dodala na ostrovy své pistole. Ve vývozním koktejlu nechybí ani tradiční položky jako pivo a sklo. Filipíny jsou v rámci ASEANu jednou z chudších zemí, a proto je šancí i rozvoj tamější infrastruktury, do níž chce vláda státu s 92 miliony obyvatel rozsáhle investovat.
Vietnam
Socialistický Vietnam se připojil k ASEANu až v roce 1995. Pro Česko je nejdůležitějším obchodním partnerem teritoria. Obě země pojí historické vazby i padesátitisícová komunita Vietnamců v Česku. Vietnam navíc coby „malá Čína“ rychle rozvíjí svou průmyslovou základnu, na čemž se rozsáhle podílejí i čeští dodavatelé. Je jako jediný ze členů ASEANu zařazen mezi prioritní země pro český vývoz. (Podrobnější informace o vývozu do Vietnamu najdete ve 4. čísle Českého exportu, jež bylo této zemi monotematicky věnováno.)
Myanmar
Asi nejproblematičtější zemí ASEANu je v současnosti Myanmar (dříve označovaný Barma). Padesátimilionový stát je dlouhodobě v rukou vojenské junty, která se nechce vzdát moci. Příhraniční oblasti země ovládá narkomafie, která má podle některých zdrojů s vládou tichou dohodu o spolupráci. Junta také bojuje s etnickou menšinou Karenů, kteří požadují vlastní samosprávu. Úpadek v zemi završily katastrofální záplavy a cyklon v roce 2008. Kataklysma stálo život 100 tisíc obyvatel, junta navíc nepovolila vstup zahraniční pomoci. Hospodářství země chřadne. Česko by sice mohlo navázat na dodávku sedmi investičních celků, které do jihoasijské země prodalo v 80. letech. V současnosti je ale obchod minimální, a to i proto, že celá EU uvalila na vojenský režim v Myanmaru četné sankce kvůli porušování lidských práv.
Kambodža
Jde o další stát, který má s Českem tradiční vazby. Současný král Norodom Sihamoni žil v letech 1962 až 1975 v Československu, vystudoval zde tanec a plynule hovoří česky. Obchodní výměna s Kambodžou ovšem stagnuje. Posledním velkým kontraktem byla v roce 1994 dodávka 10 dieslových lokomotiv. Přestože v současnosti je export minimální, Kambodžu lze popsat jako perspektivní trh. Země prošla v 70. letech hrůznou genocidou Pol Potových Rudých Khmérů, která zemědělský stát totálně rozvrátila a stála nejméně milion lidských životů. Kambodža nese důsledky hrůzovlády dodnes a pozvolné budování infrastruktury i výrobní základny znamená nemalou šanci. Problémem Kambodži ovšem je, že na rozdíl od některých dalších států ASEANu nemá ani přílišné nerostné bohatství, z nějž by mohla rozvoj financovat. Mnoho projektů je proto placeno formou mezinárodní rozvojové pomoci.
Laos
Poněkud zapomenutý Laos trpí svou izolací. Jde o jediný ryze vnitrozemský stát ASEANu, který je navíc odříznut od zbytku světa horami a veletokem Mekong. Má také minimální dopravní infrastrukturu. Země s poetickou buddhistickou tradicí je dnes paradoxně jednou z posledních bašt komunismu na světě. Komunisté se v zemi chopili moci po skončení vietnamské války v roce 1975. Byť se státní ideologie nepromítá do běžného života a obchodu tak jako například v Severní Koreji, obchodní kontakty s Českou republikou jsou v éře po roce 1989 minimální. Laos lze vnímat spíše jako případný „postranní“ cíl při obchodování se sousedním Vietnamem, s nímž má Laos velmi těsné vazby.
