Spotřebitelské ceny v Česku loni v průměru stouply o 2,5 procenta, což je nejvíc za posledních pět let. Uvedl to Český statistický úřad. V prosinci meziroční inflace zpomalila na 2,4 procenta z listopadových 2,6 procenta. Podle analytiků by se inflace i nadále měla držet nad dvěma procenty a postupně začít klesat až v druhé polovině letošního roku.
Inflaci v loňském roce ovlivňoval zejména růst cen potravin a nealkoholických nápojů, zdražování nájemného a pohonných hmot i vyšší ceny stravovacích služeb. „Na zvyšování inflace působil též růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák a v menší míře v oddílech odívání a obuv, rekreace a kultura, ostatní zboží a služby,“ uvedl ČSÚ. Nejnižší meziroční růst zaznamenaly spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí roku, a to o 2,2 procenta.
Prosincové meziroční zpomalení růstu spotřebitelských cen o dvě desetiny procentního bodu analytici očekávali. Návrat inflace k dlouhodobému normálu podle nich umožňuje centrální bance zvyšovat sazby.
Proti listopadu se spotřebitelské ceny v posledním loňském měsíci zvýšily o 0,1 procenta. Hlavní podíl na prosincové inflaci měl růst cen zeleniny o 7,6 procenta. Růst cen potravin byl ovlivněn také skoro sedmiprocentním zdražením ovoce. Naopak ceny oblečení a obuvi v prosinci klesly. V závěru roku zlevňovaly také lihoviny a víno.
„Růst spotřebitelských cen se v letošním roce udrží nad dvěma procenty, což bude pro ČNB impuls k dalšímu zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „I přes zpomalení tempa inflace v posledních měsících je zde podle našeho názoru stále prostor pro další utahování měnové politiky ČNB. Únorové zvýšení úrokových sazeb považujeme za rozhodnutou věc,“ uvedl analytik Raiffeisenbank František Táborský.
Z pohledu ČNB bylo i podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera dnešní zpomalení meziročního růstu cen v prosinci očekávané a souvisí zejména s vyšší srovnávací základnou z konce roku 2016. „V tomto ohledu se tak nemění nic na tom, že ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení svých sazeb na příštím měnovém jednání začátkem února,“ uvedl.
Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela by se inflace v první polovině letošního roku měla ještě držet blízko úrovně 2,5 procenta. „V druhé polovině roku by však již měla začít zvolňovat a vydá se směrem ke dvěma procentům,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Rok varu. Ekonomika se loni dostala na vrchol hospodářského cyklu
Zatímco v roce 2017 stály za inflací především dražší potraviny, v roce 2018 se nejspíše tím hlavním inflačním faktorem stanou podle analytika ČSOB Petra Dufka zvyšující se náklady na bydlení. „Lze totiž předpokládat další růst nájemného, který navíc podpoří i dražší energie a další výdaje spojené s bydlením. Inflaci by naopak mohly brzdit nižší ceny některého dováženého spotřebního zboží v důsledku posilování koruny,“ uvedl.
Díky posilování kurzu koruny by se podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka mohla inflace letos dostat dokonce až pod dvě procenta. Posilující koruna totiž snižuje ceny dováženého zboží. „Ačkoli je česká ekonomika na vrcholu hospodářského cyklu a na některých místech se začíná přehřívat, v oblasti spotřebitelských cen je klid. Je možné, že se s určitým zpožděním přenese růst mezd také do výrobních a spotřebitelských cen. Zatím se tak ovšem neděje. Naopak protiinflačním faktorem v nejbližších měsících bude posilující kurz koruny,“ uvedl.
Hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová se domnívá, že ekonomiku letos čeká dvojí až trojí zvýšení úrokových sazeb. „Pokud v důsledku zveřejňování prognózy kurzu, které ČNB plánuje od února, dojde k výraznějšímu posilování kurzu oproti současné trajektorii, odpracuje kurz kus práce za centrální banku, a sazby tak na konci roku skončí na 1,25 procenta,“ uvedla. Pokud ale podle ní bude koruna posilovat dosavadním tempem, přikročí centrální banka ke zvýšení sazeb až na 1,5 procenta.
Dále čtěte: