Ekonomika eurozóny je opět na vzestupu. Hrubý domácí produkt (HDP) ve 20 zemích, které sdílejí euro, se ve druhém čtvrtletí tohoto roku navýšil o 0,3 procenta oproti předchozím třem měsícům. Tyto údaje značí, že evropská ekonomika se postupně vzpamatovává z nepříznivého období, do něhož se dostala hlavně kvůli důsledkům ruské invaze na Ukrajinu.
Celou situaci přitom výrazně ovlivňuje také inflace, přičemž nejnovější údaje ukázaly, že její celková míra nadále klesá. Červencový index spotřebitelských cen v eurozóně vzrostl o 5,3 procenta, což představuje mírné zlepšení oproti červnu, kdy byl o 0,2 procentního bodu výš.
Reálné příjmy domácností se asi zvýší
Eurozónu loni v zimě tvrdě zasáhlo obrovské zvýšení cen energií, které následovalo po ruské invazi na Ukrajinu. Zdá se ale, že tento nepříznivý vývoj se nyní podařilo zvrátit. „Putinův šok mizí. Neskutečně vysoké ceny energií a potravin zasáhly spotřebitele velmi tvrdě, inflace ovšem postupně ustupuje, zaměstnanost stále roste a firmy zvyšují mzdy. Zdá se tedy, že reálné příjmy domácností v nadcházejících čtvrtletích podstatně posílí,“ uvedl podle CNN hlavní ekonom firmy Berenberg Holger Schmieding.
Dokazuje to třeba výše francouzského HDP, které nyní oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku vzrostlo o 0,5 procenta, což překonalo očekávání velké části odborníků. Německé hospodářství sice v minulém čtvrtletí stagnovalo, ale i to představovalo mírné zlepšení oproti předchozím šesti měsícům, kdy největší evropská ekonomika uvízla v recesi.
Navzdory aktuálním povzbudivým údajům existují podle Schmiedinga také náznaky, že Evropa by mohla směřovat ke stagnaci. Lepší výsledek francouzské ekonomiky byl totiž způsoben velmi silným exportem, který pomohlo zajistit například dodání velké výletní lodi do zahraničí. Ostatní ukazatele poptávky byly naopak mnohem horší, což dokazuje i 0,4procentní pokles spotřeby domácností.
Dalším negativním údajem je také úroveň poptávky po podnikatelských úvěrech, která v eurozóně ve druhém čtvrtletí klesla na rekordní minimum. Údaje z jiného průzkumu pak ukázaly, že obchodní aktivita se v červenci snížila nejrychlejším tempem za posledních osm měsíců. Stejný vývoj se nevyhnul ani indexu nákupních manažerů (PMI), jenž sleduje aktivitu ve výrobním sektoru a v sektoru služeb. Ten poklesl z červnových 49,9 na 48,9 bodu, přičemž jakákoliv hodnota pod hranici 50 značí recesi.
Česko ovlivňuje německá stagnace
Optimistický růst v zemích eurozóny se naneštěstí netýkal dění v Česku. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadů byl tuzemský hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí o 0,1 procenta vyšší než v předchozích třech měsících, v porovnání se stejným kvartálem roku minulého ovšem o 0,6 procenta klesl. „Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Naopak pozitivně opět působila zahraniční poptávka,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Aktuální situace podle některých odborníků naznačuje, že se v letošním roce česká ekonomika dočká spíše stagnace, nebo jen velmi mírného růstu. „Stále vysoká inflace totiž nutí domácnosti šetřit, o čemž svědčí i vysoká míra úspor. Domácí poptávka tedy růstu ekonomiky příliš nepomáhá. Hodnota nových zakázek, která může indikovat další vývoj v průmyslové výrobě, navíc podle posledních údajů v květnu meziročně klesla o 4,4 procenta. To je přitom nejvíce od léta 2020,“ podotkl partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Za tento nepříznivý vývoj může do velké míry stav německého hospodářství, na němž závisí mnoho tuzemských společností. „Německou ekonomiku – podobně jako českou – brzdí vysoké úrokové sazby a inflace. Vyhlídky na zbytek roku tedy nejsou o moc lepší. Červnový index podnikatelské nálady se totiž u našich sousedů již třetí měsíc po sobě zhoršil, což naznačuje, že cesta k oživení největší evropské ekonomiky nebude právě snadná. Ostatně německá centrální banka očekává pokles HDP o 0,3 procenta,“ uzavřel Kymlička.
