Zaměstnanci mohou přinést řadu zajímavých a potřebných poznatkůMalá a střední firma ve svém marketingu často využívá zdvojení funkcí - výkonem některých marketingových činností pověří zaměstnance, kteří marketing nemají ve své hlavní pracovní náplni. Ale přerozdělit jen úkoly nestačí.
Zaměstnanci mohou přinést řadu zajímavých a potřebných poznatků
Malá a střední firma ve svém marketingu často využívá zdvojení funkcí - výkonem některých marketingových činností pověří zaměstnance, kteří marketing nemají ve své hlavní pracovní náplni. Ale přerozdělit jen úkoly nestačí.
„Přepych“ velkých firem, které mají marketingové oddělení se specialisty, si většina malých a středních nemůže z finančních důvodů dovolit. A tak tím, kdo má marketing mnohdy na starosti, je buď sám majitel firmy, nebo se marketingem zabývá obchodní oddělení. „Zdvojování“ funkcí, kdy jednotliví pracovníci mají vedle své hlavní pracovní náplně na starosti i určité výseče z marketingových činností, je tak pro mnohé tyto firmy řešením. A to i tehdy, když na marketing přijmou jednoho zaměstnance - ten se pak většinou soustřeďuje na propagaci firmy, na přípravu veletrhů a dalších prezentací, ale na sběr informací z terénu se mu většinou nedostává potřebného času a mnohdy ani zkušeností. Přesto takovýto způsob organizování marketingu může být pro firmu přínosný.
Jen se shýbnout
Říká se, že peníze leží na ulici. Totéž lze ale říci i o informacích potřebných pro marketing. Je ovšem nutné se pro ně „shýbnout“ a umět je využít. V malé a střední firmě mohou takovéto informace sbírat a přinášet snad všichni zaměstnanci. A to nejen obchodníci či technici z terénu (což je v podstatě běžné), ale i zaměstnanci z výroby a svým způsobem i pracovník recepce a uklízečka. Každý z nich může přinést zajímavé poznatky - o konkurenci, s jejíž nabídkou se zaměstnanec osobně (či jeho příbuzný, známý) setkal, informace z různých sdělovacích prostředků (třeba o nové technologii, novém výrobku, o nějaké aktivitě konkurence, o jejích inzerátech atd.), poznatky z návštěvy výstavy či veletrhu (a nemusí to být jen výstava z oboru firmy, vždyť i informace o zajímavém způsobu prezentace ve zcela jiném oboru může být inspirativní) a podobně. Při takovémto způsobu sběru informací pro marketing by ale asi měly platit dvě hlavní zásady. První z nich: nepřipustit informační chaos. Druhá zásada: motivovat zaměstnance k takovéto činnosti a pěstovat v nich marketingové myšlení. První zásada je zřejmě, co se týče proveditelnosti, jednodušší. Potřebný je systém, aby informace ve firmě nezapadly. Lze si například určit jakousi pomyslnou hierarchii, či marketingově personální pyramidu: její základ tvoří všichni zaměstnanci, každý z nich přináší své poznatky, případně nápady, návrhy. Ty předává pověřenému pracovníkovi (koordinátorovi, pracovníku marketingu), který informace shromažďuje, archivuje, vyhodnocuje, jednotlivé poznatky dává k sobě. Souhrnnou zprávu a návrhy řešení pak předává majiteli firmy, který je na vrcholu pomyslné pyramidy a na němž také spočívá tíha rozhodnutí. Složitější již je naplňovat druhou zásadu. Jak při tom lze postupovat?
Motivovat zaměstnance
Přidělit práci (tedy určit nějakou marketingovou činnost) a případně zajistit pro pověřené pracovníky nějaké odborné marketingové školení zřejmě samo o sobě nestačí. Dotyční zaměstnanci se také musí s touto činností ztotožnit, vědět, proč ji dělají, jaký má smysl. A také musí být pro ni motivovaní. Přitom motivace mnohdy není jen o penězích. Majitel firmy, který za dobrý nápad či podnět ve prospěch firmy neumí zaměstnanci ani poděkovat, těžko může očekávat, že dotyčný pracovník iniciativně přijde příště znovu. Jak tedy pěstovat marketingové myšlení zaměstnanců? Především to souvisí s kvalitou managementu a personální práce, ale také s pěstováním loajality k firmě (což je zásada moderního managementu velmi propagovaná, v praxi však minimálně podporovaná). Zjednodušeně lze říct, že zaměstnanec by měl mít pocit, že firma je „také jeho“, protože mu dává práci a živobytí. Když firma nebude prosperovat, nebude ani na zvýšení jeho platu nebo nebude na jeho plat vůbec. Patří sem i pěstování hrdosti každého zaměstnance na výrobky či služby firmy, na nichž se svým dílem podílí.
Kroky k výchově marketingového myšlení
Jednotlivé kroky, které mohou podporovat a rozvíjet marketingové myšlení zaměstnanců, mohou být tyto:
* Vzdělávání - zajištění odborných kurzů pro zaměstnance, ale také podpora vzdělávání z jejich vlastní iniciativy.
* Motivační benefity - mohou být jak finanční, tak jiné hmotné povahy (například zájezd pro nejlepšího pracovníka v daném období, možnost využívání služebního mobilu aj.) nebo nehmotné (další vzdělávání, vstupenky do divadla či jiné akce). Patří sem i umění poděkovat za dobrou práci či dobrý nápad, podnět (což samozřejmě neznamená chválit bezdůvodně, na každém kroku).
* Pořádání marketingových brainstormingů - například veřejná výměna získaných poznatků, diskuze o jejich využití apod. Na nich také lze poukazovat na užitečnost informací, které zaměstnanci získali a přinesli do firmy. Takovéto diskuze a vyhodnocení přispívá k orientaci pracovníků, na co se mají či mohou soustředit, ukazují, že i sebemenší, zdánlivá maličkost může být pro firmu velmi užitečná. Pěstování loajality k firmě a hrdosti na příslušnost k firmě.
* Pěstování profesní hrdosti a hrdosti na produkty firmy.