ZNAČENÍ POTRAVIN Na obalech potravin se již brzy začne objevovat více informací než dosud. Řada výrobců tak chce předběhnout iniciativu Bruselu, který má záměr množství povinně uváděných údajů rozšířit. Od druhé poloviny letošního roku budou mít spotřebitelé šanci dozvědět se podstatně více údajů o složení potravin než dosud.
ZNAČENÍ POTRAVIN Na obalech potravin se již brzy začne objevovat více informací než dosud. Řada výrobců tak chce předběhnout iniciativu Bruselu, který má záměr množství povinně uváděných údajů rozšířit.
Od druhé poloviny letošního roku budou mít spotřebitelé šanci dozvědět se podstatně více údajů o složení potravin než dosud. Na tuzemském trhu se totiž objeví stovky výrobků (postupně tisíce), obsahujících informace například o množství vlákniny nebo obsahu důležitých mastných kyselin.
Rozšíření spektra informací na obalech potravin je podle prezidenta Potravinářské komory ČR Jaroslava Camplíka reakcí výrobců na iniciativu Bruselu. Ten chtěl totiž uvádění podrobnějšího složení na obalu nařídit direktivně.
Konkrétně evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Marcos Kyprianou již měl připravenu příslušnou směrnici, po jednání na půdě Evropské konfederace výrobců potravin a nápojů (CIAA) ale byla nakonec zvolena cesta samoregulace.
Největší nadnárodní firmy jako Nestlé, Unilever, Coca-Cola, Kraft a další se tak dobrovolně zavázaly na obalech uvádět více údajů o nutričním složení svých výrobků.
Výsledky podrobnějšího informování spotřebitelů by se měly podle Camplíka v průběhu dvou let vyhodnotit s tím, že by se staly jedním z podkladů pro celkovou revizi značení potravin na evropském trhu.
„Konečným cílem má být zpřehlednění a zjednodušení údajů tak, aby skutečně napomáhaly orientaci spotřebitele,“ doufá Camplík.
Prezident zároveň upozorňuje, že princip dobrovolnosti nebude v praxi znamenat stoprocentně jednotné rozšíření údajů o složení potravin. „Jednotlivé oborové svazy mají své specifické úpravy, například v případě cukrovinek chtějí navíc uvádět doporučené denní dávky pro děti,“ říká šéf potravinářů.
ZE ČTYŘKY NA OSMIČKU
Společný jmenovatel ale existuje. Podle ředitele vnějších vztahů Nestlé Česko Martina Waltera jde v principu o rozšíření takzvané „velké čtyřky“ (povinně uváděných údajů o obsahu bílkovin, sacharidů, tuků a energetické hodnoty) na „velkou osmičku“. Do té by kromě zmíněných povinných údajů patřily ještě obsahy mastných kyselin, vlákniny, soli nebo sodíku a cukru jako takového. Další novinkou mají být podle Waltera informace o doporučených denních dávkách základních živin, které obsahuje jedna porce prodávané potraviny. I o tom se již jednalo na půdě CIAA, kde se potravináři dohodli, že základním měřítkem bude průměrný kalorický příjem ženy.
Potraviny s uvedenými rozšířenými údaji na svých obalech by se měly v tuzemských obchodech objevovat postupně tak, jak budou výrobcům docházet zásoby obalů, které tyto údaje ještě neobsahují. Do podrobnějšího označování nutričního složení se přitom mají kromě nadnárodních firem zapojit i ryze tuzemské podniky, například některé masokombináty. V první vlně ale půjde především o nápoje a cukrovinky. Podrobnější informace hodlá přitom Potravinářská komora zveřejnit tento týden ve středu.
PROBLÉM PRO MENŠÍ VÝROBCE
Na první pohled záslužná věc má ale také svá rizika. Podle Camplíka mohou mít problémy hlavně menší výrobci, kteří často mění sortiment a zvýší se jim náklady na výrobu obalů. Podstatnější ale je, že spočítat nutriční hodnoty znamená využívat laboratorní rozbory, vhodné vlastní laboratoře ale malí potravináři nemají. „Příslušné rozbory určitě nějakou tu tisícovku stát budou,“ upozorňuje Camplík.
Dalším problémem jsou možné komplikace při exportu. Zejména u potravin v menším balení povede totiž rozšíření informací k tomu, že se na obal například nevejdou ve čtyřjazyčné verzi, ale jen ve dvoujazyčné. Zcela zásadní bude ale podle Camplíka reakce spotřebitele. „Je otázka, zdali nové údaje přijme, někteří budou jistě spokojeni, většina zákazníků se ale o podrobné informace zase tolik nezajímá. Proto bude velmi důležitá doprovodná osvěta, aby spotřebitel věděl, k čemu ty údaje slouží a jak s nimi má pracovat,“ říká prezident komory.
V některých zemích Evropské unie již podobná, byť také dobrovolná praxe značení existuje. Například spotřebitelé v Anglii rozšířené údaje o složení potravin vyžadují a výrobci již na tyto požadavky reagovali.
