Menu Zavřít

Inkubátory pro české mozky

22. 6. 2010
Autor: profit

Unikátní software pro firemní tisk, využití magnetoterapie pro léčbu celulitidy, navigace pro záchranáře na zemětřesením postiženém Haiti, automatizační systém pro hlídání spotřeby energie v inteligentních sítích.

Autor: Jakub Stadler

Nápady českých firem, které rostou v tuzemských podnikatelských inkubátorech, jsou často jedinečné. Jejich úspěchy dokazují, že Česko nemusí být nutně jen zemí montoven aut. Kromě zlatých českých ručiček nabízí i mozky.

Země montoven. Toto nelichotivé přízvisko si Česká republika získala kvůli desítkám továren, v nichž po celé zemi převážně najatí zahraniční dělníci skládají auta nebo elektroniku mnoha známých značek. Díky systému investičních pobídek, daňových úlev i levné pracovní síle se v minulosti Česko stalo oblíbenou destinací, kam převážně západní firmy přesouvaly výrobu. V době ještě levnější asijské konkurence, kdy se vyspělé země snaží naopak podporovat nové technologie a konkurenceschopné inovace, není závislost Česka na montovnách příliš povzbuzující.

Přesto i v Česku vznikají firmy a vyrůstají podnikatelé se skvělými nápady. Na okrajích měst, a to nejen těch velkých, se vedle bílých „krabic“ supermarketů či továrních hal stále častěji objevují také technologické parky a podnikatelské inkubátory. Ty pomáhají právě nadějným společnostem překonat nejobtížnější počáteční období v byznysu.

V zahraničí mají podnikatelské inkubátory více než dvacetiletou tradici, v Česku jsou většinou pozadu. I tak ale v inkubátorech odrostly desítky firem. Většina z nich po opuštění hájeného působiště uspěla i na trhu. Podle mezinárodních statistik je „úmrtnost“ inkubovaných firem velmi nízká: zatímco běžně krachuje do tří let až 80 procent firem, v případě inkubovaných naopak čtyři z pěti přežijí. Pro důkazy není třeba chodit daleko. Jedním z nejzářnějších je brněnská firma Y-Soft. Ta v roce 2000 začínala v rámci inkubátoru Jihomoravského inovačního centra (JIC) v Brně a dnes má desítky zaměstnanců, několik zahraničních poboček a tržby ve stovkách milionů korun. Takto závratného úspěchu pochopitelně nedosáhne každý podnikatel. I tak ale v inkubátorech mohou nevědomky vyrůstat budoucí tahouni českého technologického průmyslu.

Kde vyrůstají firmy

Podnikatelských inkubátorů různé velikosti jsou v současnosti po Česku více než tři desítky a další se stavějí. Často nevznikají samostatně, ale jako součásti technologických či inovačních center. Většinou se jedná o kancelářské budovy a haly na okrajích měst, jejichž hlavním účelem je „vypiplat“ a rozběhnout podnikání převážně mladých firem s originálními nápady. Proto inkubátory a technologická centra většinou spolupracují i s blízkými univerzitami. Inovační či technologické centrum včetně podnikatelského inkubátoru dnes najdete v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Zlíně, Hradci Králové, Olomouci a dalších městech.

Nejnověji se podobná zóna staví nedaleko Holešova ve Zlínském kraji. Projekt celého technologického parku, na němž spolupracují kraj a zlínská Univerzita Tomáše Bati, má vyjít na 150 milionů korun. Z nich více než 110 milionů činí dotace z evropských fondů. Podobně využily evropských peněz i další provozovatelé. „V technologickém parku najdou své místo inovačně zaměřené subjekty s delší historií, vlastním produktem, povětšinou zaměřené na nové materiály či informační a komunikační technologie,“ říká ředitelka Technologického inovačního centra Daniela Sobieská. Jedna budova ale bude fungovat i jako inkubátor pro mladé nadějné firmy.

Financování inkubátorů je různé – někde se na něm podílí město, jinde inovace podporuje kraj jako v případě brněnského JIC, některá centra si na sebe musejí vydělat sama. Evropská unie formou různých programů a dotací nicméně výstavbu inkubátorů podporuje. Podle generální ředitelky agentury CzechInvest Alexandry Rudyšarové v letech 2004 až 2006 využilo možnosti evropských dotací celkem 21 projektů inkubátorů. V aktuálním období žádost podalo dalších 29. V rámci programu Prosperita je na ně ve fondech EU v letech 2007 až 2013 vyčleněno zhruba 10 miliard korun.

Na co je možné evropské peníze použít? „Z dotace lze financovat nákup pozemku, kompletní rekonstrukci či výstavbu podnikatelského inkubátoru, pořízení a vybavení kanceláří, poloprovozních dílen a laboratoří, ICT, technologie a v neposlední řadě je možné z dotace pokrýt i samotné provozní náklady inkubátoru. Tedy například spotřebu elektřiny, plynu a vody, internet, propagaci,“ vypočítává Alexandra Rudyšarová. Maximální výše dotace je omezena na 300 milionů korun, pokud projekt zahrnuje i stavbu budov. V opačném případě dostane inkubátor pouze desetinu této sumy.

Levné nájmy, kontakty k nezaplacení Mezi hlavní výhody, které začínající firma díky vstupu do podnikatelského inkubátoru získá, patří především výhodné nájmy firemních prostor, často včetně vybavení. Neméně důležité je pro podnikatele začátečníky, kteří často do byznysu míří přímo z vysokoškolských poslucháren, také know-how. „Naučíme je základy podnikatelského plánování, formulování strategie, mapování trhu a konkurence a podobně,“ konstatuje ředitelka plzeňského Podnikatelského a inovačního centra (BIC) Jana Klementová. Podle marketingové manažerky brněnského JIC Lucie Kaniokové mohou nováčci využít i dotovaná školení, lektory, rady marketingového nebo právního experta. Konzultanti z inkubátoru ale také pomohou se získáním jinak pro začínající firmy téměř nedostupného úvěru nebo dotace z evropských fondů. „Máme kde sídlit, a to za velmi výhodných podmínek,“ pochvaluje si Petr Šlechta z firmy ENcontrol, sídlící v plzeňském BIC. „Hlavním přínosem pro nás ale bylo především získání kontaktů na domácí i zahraniční partnery,“ dodává šéf firmy, která konzultanty zaujala nápadem na automatizační systém pro domácnosti a malé firmy. Ten umožňuje trvale měřit a optimalizovat spotřebu energií. Podobně vidí výhody inkubátorů i Ondřej Coufalík, ředitel mladé firmy Global Business IT sídlící v inkubátoru JIC. „Levné prostory byly jenom příjemný bonus. Především nám šlo ale o navázání nových kontaktů a obchodní vztahů,“ vysvětluje motivaci pro vstup do inkubátoru Coufalík. Plzeňské i brněnské inovační centrum jsou členy nadnárodních organizací a mohou pomoci najít odběratele nebo dodavatele. V rámci „inkubátorských asociací“ funguje i transfer technologií. Pokud tedy česká firma hledá dodavatele technologie, kterou potřebuje pro svou činnost a nechce ji sama vyvíjet, může najít vhodného partnera právě přes tuto „burzu dobrých nápadů“. Podnikatelská a inovační centra spolupracují i se soukromými firmami. Jedním z příkladů je Microsoft inovační centrum (MIC). Jedno funguje přes dva roky v rámci JIC v Brně, další bylo nedávno otevřeno v Hradci Králové. Microsoft poskytuje mladým firmám především konzultace a školení, mohou však využívat i výhodné licence na software Microsoftu. „Prostřednictvím obou center máme možnost podnítit firmy k tomu, aby rozvíjely své nápady směrem k reálným produktům, a dáváme příležitost studentských týmům vytvořit firmy, kterým pomáháme získat sílu na dnešním trhu,“ vysvětluje ideu firmy ředitel divize vývoje Microsoftu Jiří Karpeta. Jedním z výsledků spolupráce inovačních center Microsoftu s mladými firmami je například projekt GINA. Trojice studentů – Zbyněk Poulíček, Boris Procházka a Petra Bačíková – vyhrála národní kolo soutěže Imagine Cup a vstupuje do inkubátoru JIC. Softwarový systém GINA, umožňující navigaci v náročném terénu, se ideálně hodí například pro záchranářské týmy pro koordinaci pátracích prací během katastrof. Přestože se jedná o novinku, která ještě není připravena vstoupit komerčně na trh, už byla vyzkoušena i v praxi při záchranných pracích organizace Hand For Help po zemětřesení na Haiti. Osvědčila se. Do inkubátoru jen ti nejlepší

Možnost získat levně prostory k podnikání a jako bonus navrch třeba startovací úvěr, to jsou pro podnikavce, kteří se chtějí vrhnout do byznysu, velká lákadla. Není proto divu, že zájemci o inkubaci v některém z inovačních nebo technologických center obrazně řečeno stojí fronty. Většina z nich však zkrachuje už na prvním pohovoru. „Během roku máme třeba i osmdesát až sto žádostí o vstup do inkubátoru. Přijmeme v průměru jen každého desátého uchazeče,“ tvrdí manažerka marketingu Jihomoravského inovačního centra Lucie Kanioková. Výjimkou podle ní nejsou ani vyloženě bláznivé nápady, které v praxi nemají žádnou šanci na uplatnění. Takoví podnikatelé na zařazení do inkubátoru mohou zapomenout. Podobně velký zájem o pomoc do startu podnikání mají i začínající byznysmeni v Plzni. Podle ředitelky BIC Jany Klementové jen na konzultace přicházejí ročně desítky neúspěšných zájemců. „Přijmeme obvykle tak dva až tři za rok,“ dodává Klementová.

Hustota síta, jímž musí zájemce o usnadněný začátek podnikání projít, se u jednotlivých inkubátorů liší. Většinou je však hlavní podmínkou inovativní myšlenka. „Musí to být inovační produkt nebo služba, které jsou v něčem úplně nové nebo se minimálně nevyskytují v našem regionu,“ vysvětluje Jana Klementová. JIC dokonce posuzuje projekty hlásící se do inkubátoru dvakrát. „Nejprve zhodnotí podnikatelský záměr Ekonomická rada, která zjišťuje potenciální prodejnost produktu nebo byznys model. Poté Průmyslová rada, v níž sedí i experti na danou oblast, hodnotí firemní záměry po technologické stránce,“ popisuje konzultant a správce fondů JIC Kamil Krč.

Zkoumání ale podléhá i potenciální „životnost“ firmy. „Zjišťujeme, jaká je šance, že firma přežije první tři roky v byznysu. Mimo inkubátory to bývá zhruba dvacet procent, u firem z našeho inkubátoru je ale poměr spíš opačný a většina společností uspěje,“ tvrdí Klementová. JIC pro tento účel společně s Brain Logistic dokonce vyvinulo speciální metodologii s názvem Blues. Ta umí najít slabé a silné stránky firmy. „Tento nástroj hodnotí firmu z dvaceti hledisek od financí přes lidské zdroje až po marketing nebo motivaci podnikatele. Výsledkem je číslo od 0 do 300. Pokud firma překoná hranici 200 bodů, má dobrý potenciál, aby byla úspěšná,“ vysvětluje Miloš Sochor, hlavní konzultant JIC. Nástroj svou propracovaností zaujal dokonce i v zahraničních inkubátorech, například v Cambridge nebo Silicon Valley. „Zájem mají dokonce i české a zahraniční banky, chtějí pomocí Blues hodnotit klienty,“ dodává Sochor.

Tři roky a dost**

Ani podpora inovačních firem ale pochopitelně netrvá věčně. Inkubátory většinou limitují dobu, kterou tam mohou mladé firmy fungovat, na tři až pět let. Existují i výjimky, jako například plzeňské BIC. „Podle našich zkušeností většina úspěšných firem po třech až čtyřech letech stejně sama potřebuje větší a reprezentativnější prostory. Pokud se nám ani po této době ale nezdá zralá, nijak násilně ji nevyhazujeme,“ tvrdí ředitelka Jana Klementová.

Z tamního inkubátoru odešla jedna taková firma právě nedávno. Společnost Elsin Zdeňka Sluky a jeho syna Jiřího se rozvíjela v plzeňském inkubátoru zhruba čtyři roky. Důvodem byly především prostory, v nichž pomocí v Česku jinde nedostupné technologie opravoval LCD panely a zachraňoval data z těžce poškozených paměťových médií. Pronajaté místnosti ale letos přestaly stačit. „Zúčastnili jsme se významného výběrového řízení, které skončilo před třemi měsíci. Vyhráli jsme, jenže při auditu nám pak říkali – umíte to, ale vypadá to stále jen jako velmi pokročilá garážová výroba,“ vysvětluje Zdeněk Sluka, proč se synem přestěhovali firmu o kus dál, stále v rámci BIC.

bitcoin_skoleni

Takový byl ostatně osud více firem. Po skončení inkubace se jim ať už kvůli kontaktům na místní firmy nebo prostě dobrému místu z inovačního centra nechtělo, a tak si v něm pořídili už za tržní nájem odpovídající prostory. Přesun z „chráněného“ do komerčního pronájmu, nicméně v rámci téže lokality, nabízí svým klientům většina technologických parků a inovačních center.

Vzhledem k zaměření na začínající firmy by člověk očekával v areálu inovačních center jen byznysmeny mladší generace. Ale to ani neplatí. V inkubátorech najdete i zralé firmy, které se rozhodnou inkubovat jenom novou, inovační část svého byznysu. V Brně tak zahajuje inkubaci společnost Envinet, která se více než 15 let zabývá službami pro jaderné elektrárny. V inkubátoru plánuje rozjet projekt, který zásadně vylepší její výrobky a odstraní závislost firmy na některých dodavatelích. Jiným příkladem je firma Enjoy. Narozdíl od většiny společností v JIC ji nepředstavuje student, ale docent Ivan Rampl. Na výzkumu využití magnetického a světelného pole pro lékařské i kosmetické účely pracoval mnoho let. Nyní, v pokročilejším věku, se naplno věnuje komercializaci svého bádání. Vzhledem k zaměření na ošetřování pleti nebo léčbu celulitidy, která je světově unikátní a prý skutečně funguje, najde jistě tisíce, ne-li miliony zákaznic.

  • Našli jste v článku chybu?