Inovace, nebo smrt?

20. 11. 2008

Finanční krize může mnoho inovačních procesů zefektivnit

Světem postupuje krize a v hledáčku má i podniky, které získávají náskok díky výzkumu. Právě nyní se dle odborníků ukáže, kdo měl správně nastavenou dlouhodobou inovační strategii a kdo byl běžcem na krátkou trať. Dle statistik za rok 2007, které v říjnu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), zůstává podnikatelský sektor v ČR nejvýznamnějším zdrojem financování výzkumných činností. V uplynulém roce vynaložily podniky na BERD Business Enterprise Expenditure on Research & Development (BERD) téměř 35 miliard korun. To představuje 63,8 procenta z výdajů na vědu a výzkum v zemi. V meziročním srovnání byly zvýšeny výdaje uskutečněné v podnikatelské sféře o 4,9 procenta, tedy o 1,625 miliardy korun. Co nás ohledně výzkumu a vývoje (VaV) čeká v důsledku globální krize?

Credit crunch & český výzkum

Koncem října vystoupil na konferenci v Lyonu vysoký úředník EU Jean-Noël Durvy s tím, že kvůli potížím v Evropě inovace zřejmě zpomalí. Zhorší se přístup firem – zejména malých a středních – jak k bankovním půjčkám, tak k veřejným penězům. Problémy by ale mohly mít i kladný dopad. Dočasný nedostatek prostředků dle Durvyho „pročistí nepřehlednou situaci ve financování“. Zdroje peněz jsou prý nyní příliš roztříštěné a zejména pro malé firmy je těžké se zorientovat a na prostředky dosáhnout.
Jak se projeví krize na investicích v ČR? „Lze očekávat obtížnější přístup společností k financím, což bude dáno opatrností bank poskytovat půjčky na podnikání a další rozvoj. Zároveň zahraniční investoři, kteří zvažovali expanzi, nyní s rozhodnutím čekají. Už i CzechInvest zaznamenal několik projektů, které jsou nyní ze strany investorů pozastaveny. Investoři vyčkávají na reálné dopady krize,“ řekla týdeníku EURO Alexandra Rudyšarová, pověřená ředitelka CzechInvestu. Dle ní je jasné, že výsledkem finanční krize bude i přestrukturování rozpočtů firem. Ty budou mít k dispozici méně peněz, což dozajista zasáhne také výdaje na výzkum a vývoj. Kromě světové krize však situaci v ČR ovlivní i očekávaná reforma financování výzkumu (zákon č. 130/2002 Sb.).
Dle docenta Stanislava Šarocha, prorektora pro vědu a výzkum Škoda Auto Vysoká škola je třeba oddělit dopad krize na vývoj financovaný jednak z veřejných prostředků a jednak ze zdrojů soukromých. V prvním případě, kdy je většina projektů víceletých, zatím neočekává nijak silný dopad. „Pokud nastane redukce rozpočtových výdajů na oblast vědy a výzkumu, bude pouze omezeno přidělování nových projektů. Myslím, že dopad ekonomického zpomalení na veřejné rozpočty bude v ČR mnohem výraznější až v roce 2010, kdy se dá spekulovat, zda vláda bude, nebo nebude krátit podporu VaV a o kolik,“ říká Šaroch. A výzkum z privátních zdrojů? „Co se týče velkých firem, které mají své vývojové týmy, nedomnívám se, že by nějak razantně omezovaly vývoj. Vývojáři nejsou skupina zaměstnanců, jež by se jednoduše sháněla. A proto by jedno- až dvouleté období ekonomického útlumu nemělo vést k utlumování vývoje,“ předvídá. Jinou otázkou je dle Šarocha zavádění výsledků výzkumu do praxe v mnoha investičně náročných oborech. Zhoršená dostupnost volných financí může vést k „restrukturalizaci“ výdajů na zavádění inovací a odkládání těch investičně náročných.

Kdo v Česku nejvíce inovuje

Dle údajů ČSÚ jsou proinovační podniky v tuzemsku v menšině. V letech 2004 až 2006 se inovačními aktivitami zabývalo 28,1 procenta podniků. Čili plných 71,9 procenta nikoli! Největší podíl inovačních závodů byl ve skupině velkých firem a nejmenší u malých společností, jež mají omezené možnosti. Podniky ve zpracovatelském, potažmo v celém průmyslu, jsou inovačně aktivnější než subjekty v oblasti služeb. V průmyslu jde o 36,8 procenta, ve službách přesně o čtvrtinu (nejvíce v oblasti IT), a ve stavebnictví dokonce jen o 18,3 procenta. Co se týče „územního rozložení“ inovovaly nejvíce podniky v Jihomoravském kraji (31,5 procenta), druhá byla Praha (30,9) a pomyslný bronz si vybádal Zlínský kraj (30,2). Nejmenší podíl má mezi inovátory kraj Karlovarský (20,5 procenta).
Dle čeho porovnávat „šikovné“ firmy? „Jednou z vypovídajících hodnot měření míry inovativnosti je například přepočet vytvořené přidané hodnoty na jednoho zaměstnance v dané společnosti. Jednou z velmi inovačních společností dle této metody je například ryze český Linet, který vyrábí nemocniční lůžka,“ říká Rudyšarová. Šéfka CzechInvestu zmiňuje rovněž zahraniční investice s velkým inovačním potenciálem, jako je letošní přesun centrály IBM z Vídně do Prahy. V metropoli je také jedno ze tří světových řídících center DHL, z Paříže „dorazilo“ i ústředí Honeywellu. Mezi další významné projekty patří dle ředitelky nové centrum pro vývoj softwaru Sun Microsystems nebo jediná zahraniční výrobní pobočka a vývojové centrum dánského výrobce exkluzivní audiovizuální techniky Bang & Olufsen. Olympus zase v ČR vyvíjí endoskopy.

Slabí zeslábnou, silní posílí ===== ? =====

Dotknou se černé dny světové ekonomiky i vývoje v českých firmách? „Samozřejmě, že se nás globální krize musí dotknout. Znamená totiž náhlý pokles poptávky po našich produktech. Ale znamená zároveň pokles poptávky po produktech našich konkurentů,“ řekl týdeníku EURO Zbyněk Frolík, ředitel Linetu. A doplnil: „Slabší firmy začnou bojovat cenou a snižují investice do vývoje, vzdělávání a inovací. Vzhledem k tomu, že je Linet výrazně ziskovější než evropská konkurence, může stále investovat do inovací i případně snižovat cenu svých výrobků. To si méně ziskoví konkurenti nemohou dovolit. Nebo alespoň po delší dobu. A proto paradoxně může být krize příležitostí k získání většího tržního podílu. Proto v podpoře inovací určitě nepolevíme.“ Některé z globálních korporací, jež jsou známé svými velkými výdaji na VaV, odmítly odpvědět na konkrétní otázky, zda na výdajích už nyní šetří. Není divu. Skrblení není tím, čím by se „velcí hráči“ chtěli chlubit. Frolík, jenž zároveň působí ve vládní Radě pro výzkum a vývoj (RVV) i Svazu průmyslu, už u řady kolegů zaznamenal hlasy obávající se poklesu výdajů na výzkum: „Jistěže zaznívají. Investice do budoucnosti se mohou v situaci, kdy firma bojuje o přežití, jevit zbytnými. Pokud taková firma krizi přežije, pravděpodobně se po ní setká s výrazně posilněnou konkurencí. Tak už to bývá, že z krize vyjdou vítězové v mnohem lepší pozici než outsideři.“ Na inovace ve svém hlavním segmentu by prý však silné firmy měly mít peníze vždy v zásobě.

Osekané vzdělání i pokrizový očistec

S Linetem je spřízněna Akademie produktivity a inovací (API), která připravuje mnoho kurzů a odborných seminářů. Dle jejího výkonného ředitele Petera Debnára lze už u klientů zaznamenat pokles objemu zakázek (dodavatelé pro automotive či strojírenský, potravinářský i textilní průmysl), což vede k tomu, že mnohé firmy pozastavují vývojové aktivity. „Ano, výdaje se omezují. V první fázi snižovaly podniky výdaje na investice a vývoj. Nyní začínají redukovat i náklady na vzdělávání. Takovému postoji rozumím. Je to však šance, jak svůj byznys a výrobní systém inovovat. Dobrou cestou se vydali v liberecké firmě Denso, v níž pozastavili výrobu a uskutečňují kaizen-aktivity a interní vzdělávání. Kdy jindy budete mít příležitost se takto připravit?“ táže se Debnár. A doplňuje, že některé inovační firmy mohou z krize i těžit. „Teprve teď se ukáže skutečná síla velkých hráčů na trhu. Firmy, jež žily z roku na rok, krizi dle mne nepřežijí. A naopak se udrží ty, které mají dlouhodobou inovační strategii. Hodně záleží na tom, jak rychle jsou schopné inovovat a umisťovat na trh správné produkty,“ zamýšlí se inovační inženýr.
Nabízejí se i další klady. Ve firmách může být zpřísněna metodika hodnotící přínos inovací. „Každý správný správce rozpočtu musí umět vyhodnotit, zda jsou jím vynaložené peníze využity efektivně. V tomto ohledu by mohla být krize jedním z motorů restrukturalizace výdajů a přinést zefektivnění výroby – a tedy i větší zhodnocení prostředků,“ domnívá se Rudyšarová. Další klady zmiňuje Frolík z Linetu: „Každá krize je jakýmsi koštětem na vymetení problémů. Snadněji se propustí nadbyteční, někdy i nekompatibilní pracovníci. Utuží se morálka i disciplína. Mezi managementem i liniovými pracovníky je větší ochota hledat rezervy a pracovat na přežití firmy. Zreální se výkaznictví, objeví se kostlivci. Správně řízená firma využije této situace k přednastavení priorit a k semknutí, což vše vede i ke korekcím v procesech a jejich zkvalitnění.“

*
GRAF (sloupcový):
Inovátoři v menšině Podíl inovačních podniků v ČR dle vybraných odvětví v letech 2004 až 2006 (v %) Inovační Neinovační
Celkem 28,1 71,9
Průmysl 36,8 63,2
Stavebnictví 18,3 81,7
Služby 25,0 75,0
Výzkum 67,9 32,1 Pramen: Český statistický úřad GRAF (koláč)
Organizování v čele Podíl dle druhu podnikové inovace v letech 2004 až 2006 (v %) Organizační inovace 29,7
Inovace procesu 21,9
Inovace produktu 18,5
Marketingová inovace 16,2
Ostatní 13,7 Pramen: Český statistický úřad BOX:
Peníze jako stopka**
Nejčastější faktory omezující inovace podniků (2004 až 2006)
* Nedostatek finančních prostředků v podniku.
* Příliš vysoké inovační náklady.
* Trh ovládaný zavedenými firmami.
* Nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
* Nedostatek financí ze zdrojů mimo podnik.
* Nejistá poptávka po inovovaném zboží nebo službách.