Na počátku byla úvaha o evropské Praze. Městě podobném Vídni, Kodani nebo Amsterdamu. Městě, kde by se lidé v uliční džungli mohli bezpečně pohybovat s nohama na šlapkách a rukama na řídítkách. Městě, kde by se na kolo nebáli skočit ani ti, kteří na něm neseděli od dětství.
Trvalo dlouhé roky, než se pouhá úvaha dostala na papír. Než dospěla politická vůle cyklistiku v Praze podpořit. Přitom cyklistika je už mnoho let standardní součástí veřejné dopravy v mnoha západních metropolích, pomáhá úspěšně řešit tamní dopravní problémy, snižuje zplodiny v ulicích a v neposlední řadě posiluje zdraví obyvatel měst. Není náhoda, že právě města s nejrozvinutější infrastrukturou pro cyklisty pravidelně bodují ve světových žebříčcích kvality života na těch nejvyšších příčkách.
Komunitně to nešlo
Politická vůle v Praze dospěla až letos v březnu. Magistrát se rozhodl pověřit dopravní podnik vypsáním tendru na provozovatele sdíleného půjčování kol v hodnotě sto milionů korun. Město ovšem s nabídkou štědré dotace vstoupilo na terén, kde už se kola dávno sdílejí. A to téměř bez dotací z veřejných rozpočtů. Vůli totiž měli sami občané a podnikatelé.
Na počátku stáli dva mladí muži, kteří mlhavou ideu začali v pražském Suchdole měnit v realitu. Studenti Vojta Němec a Martin Petřík před více než třemi lety zrenovovali několik starých kol, natřeli je narůžovo a dali je k dispozici obyvatelům Suchdola. Nápad neskončil dobře, většina kol brzy zmizela. Studenti se proto rozhodli kola vybavit číselným zámkem a na kartičku napsali kódy k jejich otevření. Pokud člověk náhodou nějaké růžové kolo našel, mohl si ho odemknout. Ani tento velkorysý komunitní systém se neosvědčil.
Podívejte se na rozhovor s Viktorem Ježkem pro Euro TV:
Růžového nápadu dvou suchdolských studentů si ale brzy všiml tvůrce webů a aplikací Vítek Ježek. Rozhodl se, že nápad vylepší o mobilní aplikaci a rozšíří ho do celé Prahy. Vznikla společnost Rekola Bikesharing, která zatím nejvíce ovlivnila půjčování kol nejen v Praze, ale i v dalších českých městech. Růžová kola letos absolvovala téměř 100 tisíc jízd, z toho více než polovinu v hlavním městě. Jde o čtyřnásobný nárůst oproti loňsku.
„Vycházeli jsme z myšlenky, že nejsou třeba ani tak pevné parkovací stojany, jako spíš dostatek jízdních kol,“ říká dnes zakladatel projektu Vítek Ježek. Vymyslel mobilní aplikaci, která ukazuje, kde je nejbližší kolo. V aplikaci člověk získá kód klasického číselníkového zámku, kterým je kolo na ulici uzamčené. Půjčí si ho a při odevzdání uvede v aplikaci konec výpůjčky. Kolo ale může připevnit nejen k cyklistickým stojanům, kterých je v Praze stále nedostatek, ale i k jiné uliční infrastruktuře. Tedy i k zábradlí nebo k dopravním značkám. To ovšem může být v rozporu se zákonem, pokud přivázané bicykly brání chodcům nebo jiné dopravě. Anarchie v odkládání růžových kol byla dosud největší slabinou celého systému a úřady ji hlasitě kritizují.
Vyřazení anarchisté
Kvůli absenci pevných stojanů byl projekt Rekola vyřazen i z letošního stomilionového tendru pražského dopravního podniku. Ježek se svými spolupracovníky však podmínky této zakázky napadli u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Považují je za diskriminační. V nejlepším případě chtějí dosáhnout zrušení celého tendru.
„Je zbytečné vyhazovat 100 milionů z okna. My tu dotaci vůbec nepotřebujeme a nepotřebuje ji vlastně nikdo. Bikesharing může fungovat ve volném trhu,“ je přesvědčen Ježek a argumentuje tím, že systém pevných stojanů už je dnes přežitý. „Z 50 milionů na investiční náklady půjde zhruba 30 milionů jen na vybudování těchto stojanů. Ty navíc nepříznivě zasáhnou do veřejného prostoru. Představte si, že pro jedno ‚hnízdo‘ pevných stojanů je potřeba prostor o velikosti autobusu. Těch stojanů mají být přitom po Praze desítky,“ upozorňuje Ježek.
Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) ale smysl tendru hájí, přestože on sám nad projektem Rekola převzal politickou záštitu, a Ježkovy růžové nadšence dokonce osobně finančně podpořil. „Ze všech dat nám vyplývá, že podpora sdílené cyklistiky je jedním z důležitých posunů Prahy ke snížení zahlcení auty. Nejen kvůli fyzické přeplněnosti, ale především kvůli zplodinám. Město proto musí být v této oblasti aktivním lídrem. Když nepřevezme iniciativu, tak se to v rámci nějakých pravidel samo nerozjede,“ vysvětluje Dolínek a varuje před chaotickým odkládáním kol bez pevných stojanů zejména ve stísněném prostředí historického středu Prahy.
Přivazování „nadivoko“ podle něj nedělá centru města dobře. Ale v okrajových částech, třeba v Dejvicích, to může být naopak velmi progresivní styl sdílení kol, domnívá se náměstek. Odmítá, že by kvalifikační předpoklady veřejné zakázky byly diskriminující právě kvůli nutnosti postavit pevné stojany. „Kvalifikační předpoklady byly připraveny ve spolupráci s dopravním podnikem, ČVUT a studií České spořitelny, takže jsme je nediktovali my politici. Odborníci doporučili systém s pevnými stojany i na základě zkušeností ze zahraničí,“ konstatuje Dolínek.
Strmý rozjezd
Společnost Rekola současně reaguje na výhrady politiků a úřadů. Příští rok chystá významný evoluční krok. Z původně punkové komunity hipsterských cyklistů se postupně stává standardní bikesharingový systém s originální aplikací. Projekt povzbudila zejména velká investice od Ondřeje Fryce, zakladatele internetového obchodu Mall.cz. Fryc letos v listopadu prostřednictvím své firmy Spread Capital investoval do firmy Rekola několik desítek milionů korun výměnou za dvacetiprocentní podíl ve společnosti. O projektu se dozvěděl od svých známých, kteří růžová kola začali používat. Sám pak Vítka Ježka oslovil, jestli nepotřebuje pomoc.
„Rekola je na pomezí byznysu a CSR (společensky prospěšných projektů – pozn. red.). Musíme také dělat krásné věci, nejen suchý byznys,“ odpověděl Fryc na dotaz týdeníku Euro po motivaci jeho investice. Tato finanční injekce umožní růžová kola vybavit GPS, aby byl celý systém spolehlivější a odolnější proti krádežím.
Rekola vyvíjí své vlastní GPS čipy, které by měly odolat vandalům a prakticky znemožnit krádež kola. Vítek Ježek tvrdí, že „centrála“ bude nejen vědět, kde se přesně bicykl nalézá, ale pracuje se i na tom, aby čip nebylo možné ani takzvaně „odstínit“, tedy ho například zabalit do aluminiové karimatky, a přerušit tak vysílaný signál.
Frycova investice navíc umožní pořídit další nová růžová kola. V Praze příští rok bude 450 bicyklů, v Brně 100. Společnost také slibuje konec anarchie v odkládání a přivazování kol. „Jsme si vědomi toho, že vracení může být v některých lokalitách problém. Proto v příštím roce ten systém zčásti umožní vrátit kolo jen v určitých bodech, takzvaných repointech. Jeden typ repointů bude vynucený, další bude doporučený,“ popisuje novinky zakladatel projektu Vítek Ježek. V Praze 1 by tak bylo nutné rekolo vrátit jen v daných místech do cyklistických stojanů, ale například v Praze 6 by zůstala možnost vrátit kolo kdekoli, třeba i u zábradlí.
Firma Rekola plánuje i další vylepšení svého vozového parku. Součastí některých kol by se mohla stát automatická převodovka a výhledově také mikrofon s repráčkem. Jezdec by díky nim mohl komunikovat s help linkou například v případě závady na kole. Kromě toho Rekola vylepší i logistiku – společnost každý den rozveze kola tam, kde budou chybět.
Bikesharing může být vnímán jako veřejná nezisková služba, ale stále více se jedná také o lákavý byznys. Důkazem je i Frycova investice do Rekol. „Až to bude využívat násobně více lidí než dnes, postavíme na tom smysluplný byznys model,“ říká Fryc.
Sdílená kola jsou všude po světě vyhledávaným nosičem reklamy. Podle studie České spořitelny o bikesharingu z roku 2014 tvoří roční příjmy z provozu sdílených kol například v Barceloně bezmála 50 milionů korun a náklady 120 milionů. V tom však nejsou započteny příjmy z reklamy a další doprovodné výnosy. Ty mohou podle studie tvořit až 70 procent celkových příjmů bikesharingového systému. Ale bikesharing otevírá i další možnosti – například doplňkové služby pro turisty. Marketingově velmi cenná jsou i data, která systém díky GPS získá o pohybu konkrétních lidí ve městě.
Česká rekola by příští rok měla jezdit už v šesti českých a moravských městech: v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích, Teplicích a jedná se i o provozu v Pardubicích.
Čtěte také:
Discgolf: Od hipíků k profíkům
Cyklistický výrobce Specialized se v Česku zbavil obchodů
ČLÁNKY DO MAILU