Uzavření závodu podstatně ovlivní nezaměstnanost na Zábřežsku
Lubomír Kvapil pracoval v potravinářském provozu Unileveru v Zábřehu na Moravě sedmadvacet let. Některé budovy továrny dokonce pomáhal stavět. Před dvěma roky dostal za věrné služby hodinky a byl přesvědčen, že si firma jeho práce váží. Toto přesvědčení však utrpělo letos 29. listopadu rázný úder. Lubomír Kvapil i další zaměstnanci se dozvěděli, že nadnárodní koncern Unilever se zábřežským podnikem od roku 2006 již nepočítá (EURO 49/2004). Jinými slovy: současných 280 zaměstnanců čeká v průběhu příštího roku postupné propouštění. V Zábřehu Unilever vyrábí instantní výrobky Knorr a majonézy Hellmann's. Majonézy se přesunou do druhého českého závodu firmy v Nelahozevsi, kde nahradí výrobu mýdel a kosmetiky, která se stejně jako produkce instantních směsí postěhuje mimo Česko.
Vytrvalý růst.
„Míra nezaměstnanosti je nyní v Zábřehu 12,8 procenta. Počet lidí bez práce ve městě vytrvale roste, ročně o 0,6 procenta. Kdyby Unilever propustil všechny zaměstnance okamžitě, podíl lidí bez práce by se zvýšil na 14,2 procenta,“ říká vedoucí Úřadu práce (ÚP) Miloš Antl. Ve městě je přitom 97 volných pracovních míst a 2290 uchazečů o práci. Z pohledu celého okresu vypadají čísla ještě hrozivěji: proti třem stovkám neobsazených pozic stojí 7500 nezaměstnaných.
Zpráva o uzavření továrny Unileveru přišla zcela nečekaně. „Byl to solidní zaměstnavatel. Areál zrekonstruoval, loni otevřel novou budovu,“ kroutí hlavou Antl. Od roku 2001 jsme v Zábřehu investovali 150 milionů korun,“ potvrzuje ředitel závodu Ivan Procházka.
Antl však oceňuje otevřenost komunikace. „Je dobré vědět o propuštění dopředu. Když v roce 1996 končila Hedva, zavřela svůj podnik v Zábřehu s 600 lidmi během měsíce,“ porovnává.
Co vědí v Nelahozevsi.
Generální ředitelka Unileveru pro Česko Cornelie Röttgerová tvrdí, že firma si závažnost situace plně uvědomuje a připravuje pro propouštěné sociální program. Zatím se počítá až s devíti platy odstupného. „Pět platů vyplývá z kolektivní smlouvy, jeden je jako výkonnostní bonus a další tři pomohou udržet lidi v závodu do konce roku 2005,“ vysvětluje Procházka. Kromě toho nyní firma vybírá personální agenturu, která pomůže propouštěným s hledáním práce.
Přesto v závodě panuje silné rozčarování. „Mám z toho špatný pocit. Hovořil jsem s předsedou odborů v Nelahozevsi, a tam se prý o uzavření závodu v Zábřehu mluvilo již od dubna,“ říká Kvapil, který vede odbory v Zábřehu. Management Unileveru však tvrdí, že rozhodnutí padlo až v polovině listopadu.
Problematické dojíždění.
Určité změny však zaměstnanci tušili. „Počítali jsme s ukončením výroby Knorru, které se dlouhodobě nedařilo, ale že by byl uzavřen celý podnik, nás nenapadlo ani v nejhorším snu,“ říká jeden ze zaměstnanců Radim Čmakal. Další neskrývají rozhořčení. „Co pomůže, že nás naučí psát životopis, když v regionu místa nejsou. Navíc práce se možná najde pro chlapy-techniky, ne však pro ženské,“ rozčiluje se jedna ze zaměstnankyň. S názorem souhlasí i Antl z úřadu práce i starosta města Petr Fabián. Žen přitom v závodě pracuje zhruba polovina. Závažným problémem je i to, že v Unileveru pracuje řada manželských párů i několik rodin.
Struktura místních firem dává úvahám o obtížném shánění práce za pravdu. Mimo někdejší PMV Zábřeh, který dnes vlastní olomoucká Olma, působí největší zaměstnavatelé v Zábřehu a okolí v elektrotechnice a strojírenství. Jistou možnost skýtá dojíždění do Olomouce, kde mají sídla potravinářské firmy Nestlé a Olma. „Jen měsíční jízdenka přijde na jedenáct stovek a vezmou vás nanejvýš na sezónní práce,“ tvrdí však zaměstnankyně Jana Urbanová.
Poslední šancí pro lidi ze Zábřehu je druhý závod Unileveru ve středočeské Nelahozevsi, do něhož se přemístí výroba majonéz. Tam však bude třeba jen několik desítek lidí a mnohých z nich pouze dočasně, dokud produkci nerozběhnou. „O tom mohou uvažovat jen svobodní a bezdětní. Navíc nikdo nezaručí, že si nás tam nechají,“ shrnuje obavy Urbanová. Přitom ovšem na firmu nedá dopustit. „Unilever nám dal to, co jiné firmy ne. Nehleděl na vzdělání, ale na schopnosti. Prošli jsme řadou školení, naučili se anglicky. Cítím se tu dobře a půjde-li to, zůstanu tady do konce,“ říká.
Sázka na perspektivu.
Závody Unileveru v Česku mají smůlu, že zájem o druh výrobků, které produkují, vytrvale klesá. „Český trh mýdel se každoročně zmenšuje o desetinu. Mýdlo nahrazují sprchovací gely,“ vysvětluje Röttgerová. Podobně se vyvíjí i odbyt másla a majonéz. „Chceme dát naší továrně v Nelahozevsi dlouhodobou perspektivu, proto jsme rozhodli o přesunu některých výrob mimo Českou republiku. Místo nich rozšíříme produkci růstových komodit, jako jsou roztíratelné sýry či salátové dresinky a omáčky na maso, ryby či grilování,“ dodává Röttgerová. Propouští se tak letos i v Nelahozevsi. Na začátku roku měla továrna 720 zaměstnanců, nyní je jich o 120 méně. Příští rok se počet pracovníků v Nelahozevsi ještě o něco sníží, ale pak podnik bude přijímat. Mezitím chce Unilever najít firmu, která převezme zábřežský areál. „Jednáme se starostou, CzechInvestem i bankami. Přesun výroby přijde na desítky milionů euro. Tyto náklady chceme samozřejmě prodejem továrny pokrýt, ale cena není naší hlavní prioritou. Důležité je najít někoho, kdo v Zábřehu zajistí kontinuitu,“ uzavírá Röttgerová.