Robert Fico se v mnohém podobá Vladimíru Mečiarovi. Oba usilovali o koncentraci moci, říká přední slovenský sociolog
Ostrá kampaň Roberta Fica nemá jen přilákat konzervativní voliče, ale také znechutit potenciální voliče Andreje Kisky, říká sociolog Vladimír Krivý. Podle odborníka na analýzu volebního chování, který působí ve Slovenské akademii věd, může premiér s takovou taktikou uspět.
* Co se dá vyčíst z výsledků prvního kola voleb?
Myslím, že se potvrdilo několik dělicích linií. Zaprvé regionální – hlavní kandidáti byli v některých oblastech úspěšní, v jiných málo. Zároveň je třeba sledovat i urbánně-rurální linii, vnímat odlišnosti podle velikosti obcí. Třetí důležitou dělbu vidím mezi liberálními a konzervativními voliči.
* Volební souboj vypadá na první pohled jako boj mezi pravicovým a levicovým kandidátem. Při bližším pohledu to ale nevyzní tak jednoduše…
Často odkazuji na historika Ľubomíra Liptáka, který upozornil na tři prvorepublikové nosné pilíře volební úspěšnosti politických stran: národní, sociální a náboženský. Politická strana, která nestála ani na jednom z těchto pilířů, byla marginální. Naopak strana, která zahrnula více než jeden pilíř, sklidila úspěch. Platí to do značné míry stále, dějiny si nosíme v sobě. Nynější volební souboj je veden především o způsob chápání politiky a výkonu moci. Je také poznamenaný nedůvěrou vůči politickým stranám a hledáním „nových tváří“. Andrej Kiska je méně vyprofilovaný, méně spjatý s jedním prostředím – a v tom je i jeho volební síla.
* Premiér se zjevně rozhodl lovit v konzervativním voličském táboře. Už dlouho před prvním kolem začal zdůrazňovat, jak byl jako dítě ovlivněn vírou. Přináší mu to body?
Premiér mohl být ovlivněn poměrně religiózním prostředím kolem Topoľčan ještě před svou svazáckou a komunistickou dráhou. Téma z toho ale udělal až před těmito volbami. Fico je člověk s velkým mocenským instinktem a hledá, kde všude by mohl nasbírat hlasy. Nejde přitom jen o oslovení konzervativního voliče. V prvním kole získal překvapivě vysokou podporu nejmladší kandidát Radoslav Procházka, skvěle vzdělaný právník. Ten se netajil svými sociálněkonzervativními životními postoji a byl voličsky úspěšný především v silně katolickém prostředí na severu – na Oravě a ve velkých městech. Jinde, na sociálněkonzervativním severovýchodě, byl však mimořádně úspěšný premiér. Ten před druhým kolem volby obviňuje filantropa Kisku z lichvy a zpochybňuje ho zejména v očích katolíků.
* Do jaké míry se voliči nechají ovlivnit Ficovými útoky na údajnou spolupráci Andreje Kisky se scientology?
Špinavá část kampaně proti Kiskovi už běží. V minulých prezidentských volbách se útočilo na Ivetu Radičovou protimaďarskou kartou a bylo to účinné.
* Poukazování na odlišnou víru a lichvu. Nebrnká Fico tak trochu na stejnou strunu, jakou v minulosti rozechvíval lidový antisemitismus?
Až tak daleko bych nezacházel. On brnká na mnoho strun. Většina voličů nemá ráda bohaté lidi, s Židy si je ale dnes neztotožňuje. Voliči nemají rádi ani lichvu, v jejich povědomí je však spojena spíš s romským prostředím. Někteří si dokonce kladou otázku, zda to, co premiér označil za lichvu, lichvou také skutečně je. Citlivých témat je víc. Například splátkové prodeje nejsou v povědomí lidí zřetelně odděleny od nebankovních subjektů. Vidíme ale, že premiér za sebe skutečně bojuje a je v ofenzivě. Méně je tak ohrožen otázkami na korupci a na své vlastní nevysvětlené činy.
* Část voličů Směru zůstala v prvním kole doma. Jaké má Fico šance, že se mu podaří svůj tábor zmobilizovat?
První kolo voleb ukázalo vyšší mobilizaci voličů těch kandidátů, kteří se vyjadřovali velmi kriticky vůči Ficovi. V jeho případě tak mohou být mobilizovatelné „zálohy“ pro druhé kolo větší. Kromě mobilizace vlastních přívrženců jde vždy i o úsilí převzít hlasy vyřazených kandidátů. Třetí Ficovou úlohou je alespoň znechutit voliče inklinující ke Kiskovi a odradit je od účasti. Otázka nicméně je, zda Fico drží prst na tepu svých voličů. Mnozí si dříve mysleli, že nebude kandidovat na prezidenta, že to nemá jako šéf vlády zapotřebí. V prvních průzkumech mu vyšly poměrně nízké preference. Část voličů Směru totiž chtěla, aby Fico zůstal premiérem. Postupem času mu podpora narostla a zdálo se, že své voliče přesvědčil, teď je ale ta otázka možná opět ve hře. Jiné vysvětlení výsledku z prvního kola je, že Ficovi začala „cesta dolů“. Může se však stát, že jeho přívrženci, kteří v prvním kole nevolili, napodruhé přijdou a dostanou ho do Prezidentského paláce. V případě, že se tak nestane, může Fico použít první vysvětlení.
* Je to asi zjevné, ale přesto se zeptám. Přebral Fico a Směr voliče Mečiara a jeho HZDS?
To je evidentní a dá se to doložit. Fico také převzal faktor vůdcovství, mezi ním a Mečiarem je řada podobností. Oba si vytvořili silné strany jednoho muže, usilovali o koncentraci moci a vytvářeli klientelistický systém. I Fico potřebuje nepřítele, vytváří si jej a dehonestuje jej. Využívá rétorické schopnosti k zahlcení a manipulaci obecenstva, veřejnosti. Nepřekračuje však hranice výkonu moci tak nehorázným způsobem jako jeho předchůdce v 90. letech.
* Je zajímavé, že Směr aspoň navenek ideově vychází ze sociální demokracie, kdežto HZDS stálo někde jinde…
Někdy se stává, že strana má jinou politickou orientaci než její voliči. Příkladem bylo právě HZDS. V pozdějším období se podle sociálně-ekonomických postojů dalo hovořit o pravicové straně s levicovými voliči. Mnozí mladí levicoví intelektuálové se od Fica distancují. Strana je levicová z hlediska deklarovaných socioekonomických postojů, málo však z hlediska vztahů k menšinám nebo z hlediska ochrany životního prostředí. l
O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz
