Že koronavirová krize nepředstavuje pouze zdravotní problém, je po více než roce zcela zřejmé. Zásadním způsobem ovlivnila také sociální život a tvrdý dopad pociťuje i ekonomika. Řada podnikatelů musela přerušit nebo zcela ukončit činnost.
„S vážnými problémy se nyní potýkají stovky firem. Některé podniky stojí před rozhodnutím, zda snížit náklady na minimum a počkat, až se virus přežene, změnit obor podnikání nebo úplně skončit,“ konstatuje Jiří Vácha, výkonný ředitel společnosti Headim, která zprostředkovává služby přechodných vedoucích pracovníků, tzv. interim manažerů.
Největší finanční ztráty jsou podle Váchy patrné v restauračním, ubytovacím, kongresovém nebo eventovém byznysu a také ve všem, co s těmito obory souvisí. „Státní dotační programy drží některé postižené společnosti nad vodou, ale skutečné problémy nastanou po jejich ukončení,“ tvrdí s tím, že stále více firem se v důsledku koronavirových opatření obrací na služby interim manažerů. Ti spojují práci externího poradce a projektového manažera s operativní činností kouče.
„Mnoho společností v Česku využívá služeb dočasných externích ředitelů, tedy interim manažerů. Jde o projekty firemních změn, pomoci v krizových situacích, náhrady za neočekávané odchody klíčových manažerů a podobně,“ přibližuje Vácha. V současné době registruje jeho firma největší poptávku po marketingových, obchodních a technických ředitelích.
Interní manažery si podle něj najímají zejména malé a střední podniky od dvaceti a více zaměstnanců, jejichž majitelé usilují o posun v podnikání, nebo se dostali do potíží a potřebují svůj byznys revitalizovat. Zájem však mají i mezi start-upy nebo investoři, kteří koupili firmu a nejsou si jistí, zda je její vedení kompetentní dosáhnout nově stanovených cílů. Malý zájem je naopak u nadnárodních korporací řízených ze zahraničí.
Ředitel krát 1,3
Výdaje za interim manažera lze podle Váchy v některých případech vypočítat pomocí koeficientu 1,3, kterým se vynásobí plat ředitele na HPP. Obecně se ale výdaje za jednotlivé manažery mohou výrazně lišit. „Máme interim manažery, kteří pracují na pozicích generálních ředitelů za 25 tisíc za den, ale také za osm tisíc za den,“ říká.
Počet interim manažerů v České republice odhaduje na několik stovek. Vhled do fungování společnosti získává takový externí vedoucí pracovník z předchozích zkušeností, které mu pomohou posoudit, na co se zaměřit a jakým aktivitám naopak nevěnovat pozornost: „Na začátku si udělá analýzu aktuálního stavu ve společnosti, pak si ověří, že na základě analýzy existuje cesta, jak splnit cíle, a pak již pracuje.“
Že by manažer zvenku svými razantními zásahy bez znalosti hlubších souvislostí nadělal víc škody než užitku, podle něj nehrozí: „Efektivní ředitel má zkušenosti s vedením firmy a nastavováním strategií, řízením lidí a prošel si větším portfoliem společností. Podniky si najímají tento typ lídrů buď na přechodné období, než si najdou někoho na HPP, nebo v krizové situaci.“ Vácha uznává, že i člověk, kterého zaměstnavatel najme na HPP, může být ostřílený matador. „Externista ale bývá větší dravec, osvobozený od zdlouhavých korporátních procesů, který posune společnost o level výše rychleji a efektivněji.“
