Vodafone na český trh v dohledné době nevstoupí
V žebříčku největších fúzí v historii světového podnikání jsou na prvních třech místech telekomunikační firmy. Dvě z těchto akvizicí byly oznámeny během letošních prvních dvou měsíců, třetí byla domluvena už loni. A všechny mají jedno společné. Jejich aktéři se snaží vytvořit si co nejlepší startovní pozici na globálním internetovém trhu. Zatímco ve Spojených státech se hraje především o pevné širokopásmové sítě (EURO 4/1999), Evropa sází na bezdrátový přenos.
Na kolik přijde klient.
Spojením podniků Vodafone AirTouch a Mannesmann vzniká nejen největší provozovatel mobilních telefonních sítí na světě, ale především dominantní hráč na evropském trhu, společnost, která bude určovat vývoj evropského internetu.
V mobilní komunikaci má Evropa proti Spojeným státům zhruba dvouletý náskok. Britský Vodafone si nyní vytvořil velkou šanci ukrojit si v budoucnu z tohoto koláče největší díl. Nejde přitom o nic zanedbatelného. Jen v Evropě by už v roce 2003 mělo mít mobil zhruba 250 milionů lidí a většina z těchto přístrojů má být schopna připojení k internetu. Světový trh mobilního internetu by měl ve stejné době čítat nejméně 300 milionů zákazníků. Jeho cenu je možné vyjádřit i hodnotou jednoho zákazníka, vypočítanou z nedávných nákupů ve světě mobilní telekomunikace.
Když si loni v létě pořizoval Deutsche Telekom za třináct miliard dolarů britského operátora One 2 One, stál ho každý zákazník šest tisíc dolarů. Mannesmann si o něco později koupil jednoho zákazníka dalšího britského operátora Orange v průměru za sedm tisíc dolarů a Vodafone nyní za jednoho klienta Mannesmannu zaplatil neuvěřitelných 12 400 dolarů.
Hit roku.
Donedávna byl hlavním úkolem mobilní telekomunikace přenos hlasu. Analogový systém NMT (první generace mobilních telefonů) brzy vystřídal systém generace druhé (v Evropě GSM). Digitální systém pro přenos hlasu při rychlosti 9,6 kilobitu za sekundu je však možné použít i pro data. Nevídané popularity tak dosáhly například krátké textové zprávy známé pod zkratkou SMS. A zákazníci chtějí víc.
Už loni proto začali první evropští operátoři spouštět služby založené na rozhraní WAP, které umožňuje zatím vcelku primitivní připojení mobilního telefonu k internetu při rychlosti 14,4 kilobitu za sekundu. Displej přístroje, původně ve tvaru úzkého pásku, který stačil sotva na zobrazení volaného čísla, se začal zvětšovat. Cílem je barevná obrazovka, na níž bude možné zobrazovat internetové aplikace podobně jako na monitoru počítače, samozřejmě menší, zhruba ve velikosti digitálního diáře.
Tento rok bude v Evropě ve znamení WAP. Jako jeden z prvních operátorů na světě nabídl tuto službu český operátor EuroTel, jehož minoritním akcionářem je konsorcium Atlantic West, složené rovným dílem z amerických telekomunikačních firem Bell Atlantic a MediaOne. Společnost MediaOne už ovšem patří do skupiny AT&T, která ji loni koupila za 58 miliard dolarů.
WAP se nyní mnohým jeví jako přechodné stadium mobilního internetu, které bude za dva tři roky zapomenuto. Nikdo si totiž zatím neumí představit, jak by mohl být komerčně využitelný. Výjimkou jsou mediální společnosti. Giganti, jako CNN, ESPN, nebo Reuters, do propagace produktů založených na tomto způsobu připojení k internetu investují velké peníze. „Považovat WAP za neperspektivní je nedorozumění, pramenící ze špatného pochopení, řekl minulou středu v rozhovoru pro týdeník EURO Matthew Nordan, jeden z nejrespektovanějších internetových analytiků, který pracuje pro společnost Forrester Research. Podle něj je WAP rozhraním v počáteční fázi vývoje, které však rozhodně nezahyne. „Za tři roky, možná za pět let teprve uvidíte, co se z WAP vyvine, předpovídá Nordan.
Za sedm let.
Ještě letos by mělo do hry o zákazníka vstoupit další vylepšení mobilní komunikace. Jedná se o systém GPRS (General Packet Radio Service), který umožňuje přenos dat rychlostí až 115 kilobitů za sekundu. Podle odhadu společnosti EuroTel by se mohly první přístroje pro GPRS objevit na trhu už ve třetím čtvrtletí letošního roku, pravděpodobně to však bude až na počátku roku 2001.
Skutečným převratem v mobilní komunikaci a opravdovým nástupem bezdrátového internetu v kvalitě překonávající současný „počítačový internet budou mobilní sítě třetí generace, známé pod zkratkou UMTS (Universal Mobile Telecommunications System). Jejich prostřednictvím budou přenášena data rychlostí dva megabity za sekundu. První licence na UMTS už udělilo Finsko, brzy by se měla přidat Velká Británie a v průběhu roku i další evropské země.
Mezi analytiky však panují rozpory v názoru na to, jak rychle budou mít Evropané mobily třetí generace k dispozici. „V této věci jsem skeptický. Nebude to dříve než za sedm let, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Philip Townsend, telekomunikační analytik ze společnosti Arnhold & Bleichroeder se sídlem v Londýně. Podle jeho slov je třeba vzít v úvahu, že zařízení pro provoz sítě GSM má zhruba sedmiletou životnost. V Evropě přitom mnozí operátoři stále spouštějí nové sítě druhé generace a nedá se předpokládat, že by už za dva roky chtěli stavět nové. „O něco dříve by se systémy třetí generace mohly objevit v metropolitních oblastech, kde bude dost podniků ochotných platit za rychlejší přenos dat, uvedl dále Townsend.
„Sedm let je příliš dlouhá doba, oponuje Matthew Nordan z Forrester Research, „bude to zřejmě už kolem roku 2004. Podle jeho názoru nebyl v oblasti přenosu hlasu systém GSM dosud překonán. Firmy však zřejmě budou ochotny platit za možnost pořádat prostřednictvím telefonů třetí generace například videokonference.
O něco později bude systém UMTS určitě zaveden do zemí střední a východní Evropy. „Je to drahá záležitost, pro kterou je třeba vystavět úplně novou síť. Pokrytí území o velikosti Velké Británie přijde na zhruba jednu miliardu eur. Ve východní Evropě se to hned tak nevyplatí, tvrdí analytik Nordan.
Hlavní trh pro mobily třetí generace je tedy v západní Evropě, kde má počítač s internetovým připojením k dispozici zatím každý pátý člověk. A pokud je cílem společnosti Vodafone ovládnout evropský internet, jak tvrdí například americký týdeník Business Week, pak má podnik vyšlápnuto správným směrem.
Gent si počkal.
Vodafone si první místo ve světovém žebříčku mobilních telekomunikačních firem zajistil počátkem loňského roku, kdy se této firmě podařilo převzít za 65,9 miliardy dolarů společnost AirTouch, o níž usiloval i Bell Atlantic. V té době byl Vodafone sice jedničkou ve Velké Británii, tedy na nejlukrativnějším z evropských mobilních trhů, ale na jednotlivých národních trzích měl jen minoritní podíly. Řešením bylo převzít Mannesmann. Šéf Vodafonu, bývalý marketingový manažer Chris Gent (51), však nikam nespěchal.
Loni na jaře, ve snaze ochránit se před hrozícím nájezdem britské mobilní jedničky, si Mannesmann pořídil společnost Infostrada, druhého největšího operátora mobilních telefonů v Itálii. Celá transakce přišla německou firmu na - z dnešního pohledu neuvěřitelně nízkých - sedm miliard dolarů, přičemž Mannesmann k tomu získal ještě další italský telekomunikační podnik Omnitel Pronto Italia.
Ani poté se Gent neodhodlal k útoku. Nechal ještě dvaapadesátiletého šéfa Mannesmannu Klause Essera (portrét na str. 44) dokončit pokus o zvýšení ceny společnosti tím, že vydělí telekomunikační operace Mannesmannu od tradiční strojírenské výroby a koupí britského operátora Orange. V listopadu pak Vodafone nabídl akcionářům Mannesmannu převzetí společnosti v transakci za 163 miliardy dolarů. Esser nabídce dlouho vzdoroval, počátkem února se však vzdal (EURO 6/1999) zvýšené nabídce za 183 miliardy dolarů.
Gent v mezičase nezahálel. Koncem ledna ohlásil dohodu o spolupráci s francouzskou společností Vivendi a uzavřel několik partnerství, mezi jinými i s IBM. Pokud se Gentovi podaří naplnit původní záměry, dostane se do první ligy internetových hráčů, mezi podniky jako Yahoo!, Microsoft nebo America Online. Vodafone se však stane historicky první společností, která hodlá postavit své internetové operace na bezdrátových sítích.
Voňavý pomeranč.
V důsledku převzetí společností Vodafone se nyní Mannesmann kvůli antimonopolním zákonům bude muset zbavit operátora Orange. Za nejžhavějšího kandidáta na odkoupení tohoto nejrychleji rostoucího poskytovatele mobilních telefonů ve Velké Británii je považována japonská telekomunikační společnost NTT DoCoMo. Na dotaz agentury Bloomberg odmítl minulý týden tiskový mluvčí NTT DoCoMo zprávu o chystaném plánu na převzetí potvrdit, když řekl, že o žádných jednáních neví.
S tímto výkladem ovšem nesouhlasí anlytik Nordan, který sází spíše na France Télécom. „Tato firma je už nyní partnerem společnosti Energis, která ve Velké Británii nabízí pevné linky. Podle mého názoru se bude chtít France Télécom v Británii pustit i do mobilů, tvrdí Matthew Nordan.
Na druhé místo řadí tento analytik nizozemský telekom KPN, který má s Orange společný podnik v Belgii a s firmou už měsíc vede jednání. KPN by navíc mohla pomoci americká telekomunikační společnost BellSouth. Třetí v pořadí je podle Nordana MCI WorldCom a až na čtvrtém místě japonský telekomunikační gigant NTT DoCoMo. Nejmenší šanci dává francouzské společnosti Vivendi. Ta se sice podle Nordana pokusí Orange koupit, ale nebude mít dostatek peněz, aby mohla vyhrát závěrečné přebíjení.
Japonská společnost NTT DoCoMo loni zaznamenala obrovský úspěch se svými internetovými telefony, její nevýhodou však v tuto chvíli je, že má naprostou většinu zákazníků pouze v Japonsku. Ve snaze dostat se na mezinárodní trh koupila letos v lednu mezinárodní telekomunikační společnost KDD a už loni si pořídila devatenáctiprocentní podíl v Hutchinson Telephone, což je největší mobilní operátor v Hongkongu. Hutchinson byl zároveň společností, od níž nedávno Mannesmann koupil britského operátora Orange. Hongkongský podnik tak získal desetiprocentní podíl v Mannesmannu a stal se tak jeho nejvýznamnějším akcionářem. Po ohlášené fúzi s Vodafone se podíl Hutchinsonu v novém podniku zmenší na zhruba pět procent. I tak bude podnik patřit mezi nejvýznamnější akcionáře této veřejné společnosti.
Americké nákupy?
Po prodeji Orange čekají zřejmě Vodafone další nákupy. Agentura Bloomberg minulý týden informovala o názorech analytiků, kteří předpokládají, že Vodafone tentokrát opět zamíří do Spojených států. Z akvizice Mannesmannu totiž vyplývá, že se původně ryze britský operátor chce stát globální společností.
Mezi potenciální kandidáty na převzetí se řadí především společnosti VoiceStream Wireless a Nextel Communications. Vodafone by také mohl zvýšit svůj podíl (45 procent) v loni ohlášeném společném podniku s Bell Atlantic a GTE, který se stane největším bezdrátovým operátorem ve Spojených státech. Počet jeho zákazníků by měl už v roce 2001 dosáhnout 27 milionů.
Bell Atlantic je nyní americkou dvojkou v lokálních telekomunikacích. Společnost GTE, kterou Bell Atlantic kupuje za 85,1 miliardy dolarů, poskytuje lokální a bezdrátové služby v devětadvaceti státech Unie, má však také internetovou operaci a živí ji i hovory na dlouhou vzdálenost.
Analytik Lowenstein se domnívá, že Vodafone by se mohl pokusit vyjednat převzetí většího podílu v chystaném podniku s Bell Atlantic. Důvodem může být negativní stanovisko regulačních orgánů k dalším případným nákupům, pokud Vodafone zůstane byť jen minoritním podílníkem konsorcia operujícího na národním trhu. Pokud se však Vodafone s Bell Atlantic nedohodne na zvýšení svého podílu, Lowenstein nevylučuje, že podnik konsorcium opustí a pokusí se o jiný nákup.
Pak by se cílem mohl stát například VoiceStream, který ve Spojených státech nabízí mobilní telefony GSM, nebo Nextel, další provozovatel mobilní sítě založené na systému GSM.
Nevýhodou setrvání v konsorciu s Bell Atlantic může být skutečnost, že tato firma provozuje síť na bázi technologie CDMA (Code Division Multiple Access), nekompatibilní s GSM.
Třeste se!
Tažení Vodafonu navždy změní telekomunikační mapu Evropy. Britský operátor vyvolal paniku především mezi bývalými národními monopoly, které budou nyní muset bojovat nejen mezi sebou, ale i s americkou a asijskou konkurencí. Do hry by mohly vstoupit i podniky z Jižní Ameriky. „Když se podíváte na telekomunikační trh, ať je to hlas, nebo data, marže se neustále snižují a jediná šance, jak si udržet slušné zisky, je zvětšit objemy přenosů, říká Matthew Nordan. Do pěti let bude podle jeho slov v Evropě nejvýše pět nebo šest mobilních operátorů, ale i menší počet poskytovatelů pevných linek. „Otázkou už nebude, zda se společnosti spojují, ale s kým se spojují, vysvětluje analytik.
Nad svým osudem se proto budou muset zamyslet i kdysi neotřesitelné společnosti. British Telecom zřejmě přehodnotí strategii nákupů minoritních podílů v silných lokálních hráčích. Stejně jako Deutsche Telekom také Britové se potřebují dostat na francouzský trh mobilních telefonů. British Telecom má však jistou výhodu, kterou je globální partnerství s americkou telekomunikační společností AT&T. To by podle analytiků mohlo časem vyústit v regulérní sloučení obou podniků.
Deutsche Telekom svou pozici posílil nákupem britského operátora One 2 One, ale ve Francii se zřejmě střetne s British Telecomem v souboji o mobilního operátora Cégétel.
France Télécom je sice silný ve Francii a v Německu, ale nemá žádné operace v Británii ani v Itálii. Objektem jeho zájmu by se mohl stát Orange, dalším potenciálním soustem se může stát španělská Telefónica, která nemá v evropském měřítku žádné ambice.
Telecom Italia je zcela závislý na domácím trhu a nemá k dispozici žádné peníze. Omezené možnosti expanze se rýsují v bývalé Jugoslávii, v Řecku a ve Španělsku. Přijít by však mohl italský telekomunikační podnik o svého mobilního operátora Telecom Italia Mobile.
Španělská Telefónica má dobrou pozici v Jižní Americe, ale z uvedených evropských telekomunikačních firem je tou nejslabší. V úvahu připadá pouze aliance s Portugal Telecomem.
Do Česka ne.
Česká republika je dnes jednou z mála evropských zemí, v nichž Vodafone nepodniká (viz mapa na str. 13). Společnost se sice loni na podzim ucházela o licenci pro třetího operátora mobilních telefonů, v tendru však nakonec skončila až na třetím místě.
„Vodafone teď sice v soutěži neuspěl, ale i v České republice se budou rozdělovat další licence, takže jeho vstup na český trh není vyloučen, naznačují znalci. Není ani vyloučeno, že by se Vodafone mohl pokusit převzít některého z českých operátorů. Nejblíže má nyní ke společnosti Český Mobil, jejímž majoritním vlastníkem je kanadská společnost Telesystems International Wireless (TIW). „TIW je velmi dravá společnost, jejíž management chce vydělávat. Proti případnému partnerství by však nemusela nic namítat, vysvětluje analytik, který se vyzná na českém telekomunikačním trhu.
Vodafone podle jeho slov navíc není podnik, který by se uměl pohybovat na trhu orientovaném na malé zákazníky. Ve Velké Británii začínala firma tak, že nasadila ceny podstatně vyšší, než jaké si účtovali lokální operátoři pevných linek. V první polovině devadesátých let však penetrace mobilními telefony ještě nebyla vysoká a trh byl orientován na ty, kdo bezdrátové telefony nutně potřebují i za cenu vysokých poplatků, tedy na podnikatele. „To Vodafone umí, tvrdí Townsend.
Jinak je tomu na trhu, kde je penetrace vyšší. Příkladem může být Řecko. Tam Vodafone vstoupil v době, kdy se trh začal orientovat na běžné zákazníky, a nikdy se nedokázal prosadit proti lokálnímu operátorovi. To se nyní může opakovat i v Maďarsku, kde je hlavním konkurentem britského gigantu donedávna státní telekomunikační monopol Matáv. Po vstupu Vodofanu na maďarský trh snížil Matáv ceny, na což bude Vodafone podle Townsenda reagovat jen s obtížemi.
Vodafone v tuto chvíli nemá žádnou operaci ani ve Švýcarsku. Tam sice zákazníci disponují větší kupní silou než ve východní Evropě, ale pro Vodafone se zatím nerýsuje žádná šance nakupovat. V úvahu totiž připadá pouze operátor Natel (druhým operátorem je Orange), který patří národní telekomunikační společnosti Swisscom. Ten se však své úspěšné operace zbavit nehodlá.
Nic není neměnné.
Z rostoucího trhu mobilní telekomunikace profitují i společnosti, které vyrábějí telefony. Loni se na světě prodalo 283 milionů telefonů, o 65 procent více než v roce 1998.
Světovou jedničkou je v této oblasti finská Nokia. Loni prodala 76,3 milionu přístrojů, což je o 97,7 procenta více než v roce 1998, kdy si přístroj Nokia koupilo 38,6 milionu zákazníků. Loni tak firma obsadila 26,9 procenta trhu, což je bezmála tolik, kolik společně patří druhému a třetímu v pořadí, americké Motorole a švédskému Ericssonu. Na čtvrté místo se překvapivě posunul jihokorejský Samsung s podílem 6,2 procenta. Meziročně však tato firma zaznamenala nárůst podílu na trhu o úctyhodných 227,4 procenta.
Samsung přitom těží především ze vzrůstající popularity mobilních telefonů fungujících ve Spojených státech a v části Asie na bázi technologie CDMA (obdoba evropského GSM). A právě CDMA bude s největší pravděpodobností tvořit základ budoucího systému třetí generace.
Naopak Nokia a Ericsson vyrábějí především telefony GSM. I v tomto segmentu se ovšem Samsungu daří. „Samsung má velký potenciál pro další růst a zvyšování podílu na světovém trhu, tvrdí Peter Richardson, hlavní analytik společnosti Dataquest. V průběhu následujících tří až čtyř let by se proto mohla situace na trhu změnit. „Je to právě tento vývoj, který dělá z firem jako Nokia cíl možného nepřátelského nájezdu, tvrdí Richardson.
Možná i proto hledá Nokia nové partnery pro spolupráci. Minulý týden oznámila evropská pobočka společnosti America Online, která má nyní 3,4 milionu klientů, že se spojila s firmami Nokia a Ericsson za účelem vývoje nového telefonu. Ten má uživatelům umožnit využívání služeb AOL. Ředitel společnosti AOL Europe Andreas Schmidt už oznámil, že v budoucnu by měli být zákazníci AOL schopni prostřednictvím svých telefonů přijímat a odesílat e-maily, později se mají přidat videoslužby a společnost prý pracuje i na vývoji platformy pro digitální televizi.
Králem je zákazník.
Akviziční horečka v telekomunikacích ještě není u konce. Jisté je jen to, že nejlepší pozici má nyní Vodafone, který má šanci nahradit ve velké míře úlohu někdejších národních telekomunikačních firem. Kdo se k Vodafonu připojí, ještě není jisté. Ve finále však na telekomunikační revoluci vydělají především zákazníci, kteří budou platit stále méně peněz za stále kvalitnější služby.
