Průměrná on-line útrata českých zákazníků vzrostla na 1324 korun.
Česká pobočka společnosti PayU, třetího největšího zprostředkovatele on-line plateb v Česku, vloni zrealizovala nákupy na internetu za 8,4 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2015 to představuje nárůst o 1,4 miliardy, tedy o 20 procent.
Podle údajů PayU roste průměrná útrata v českých e-shopech. Zatímco v roce 2015 při on-line nákupu zaplatil zákazník přes PayU v průměru 1278, loni to bylo 1324 korun. To je zhruba dvakrát více než v Polsku, ale o 900 korun méně než průměrná objednávka v Maďarsku a o 500 korun méně než v Rumunsku.
Meziročně stoupá i celkový počet transakcí – o téměř 900 tisíc na více než 6,3 milionu. „K dvacetiprocentnímu nárůstu objemu plateb přes PayU znatelně přispělo, že se v České republice zaměřujeme zejména na velké klienty, kteří obchodují na více trzích. Oceňují, že jsme silný globální hráč, ale přitom nabízíme v každé zemi nejpoužívanější lokální platební metody a peníze jim vybíjíme v měně dané země,“ říká Barbora Tyllová, country manažerka PayU pro Českou republiku a Slovensko.
Nejčastěji Češi přes internet a PayU platili za dopravu, jízdenky a letenky, ale také za vstupenky na kulturní akce a kurzové sázky. Většina, celkem 58 procent transakcí, se uskutečnila přes platební tlačítka PayU napojená na české bankovní domy. Téměř 39 procent transakcí přes PayU byla platba platební kartou a zbytek připadl na běžné bankovní převody. Mezi klienty PayU v České republice patří například ČEZ, Škoda Auto, Mall.cz, Aukro.cz, Sazka, Heureka.cz, Tipsport, Česká pošta, CZC.cz, či Electro World.
Šéfka českého PayU Barbora Tyllová považuje EET pro e-shopy za zbytečnou
Na českém internetu máme dlouhodobě stabilní podíl zhruba ve výši čtvrtiny trhu on-line plateb, říká v rozhovoru pro Euro.cz Barbora Tyllová, country manažerka PayU pro Českou republiku a Slovensko.
Jaké jsou klíčové faktory růstu objemu on-line transakcí?
Roste celá ekonomika a stále víc odvětví se přesouvá na internet. Češi zároveň mění své chování a za zboží na internetu častěji platí moderními metodami, postupně ustupují od dobírky a platí online. Mají větší důvěru v moderní způsoby transakcí. Vliv měla i změna naší strategie, nově se zaměřujeme primárně na velké klienty, kteří obchodující na více trzích. Přizpůsobili jsme tomu také naši organizační strukturu a veškeré interní procesy. V rámci našeho globálního řešení nabízíme přes 200 lokálních platebních metod, vždy ty nejoblíbenější pro daný trh. Tím se odlišujeme od konkurence. Nárůst i rekordní obrat potvrzují, že tato cesta byla správná.
Roste obrat u zákazníků, kteří s vámi spolupracují již delší dobu?
Až na drobné výjimky stávající zákazníci ve srovnání s rokem 2015 rostou. Právě tito klienti se podílí na našem růstu asi ze 60 procent. Velký růst zaznamenáváme u internetových obchodních domů, kde nakoupíte vše: knihy, obuv, oblečení či televizi. U těchto obchodníků se zvyšuje nejen jejich celkový obrat, ale také podíl on-line plateb na celkových tržbách. Potvrzuje to fakt, že na internetové platby si zákazníci zvykají postupně a je pro ně důležité vědět, že probíhají přes důvěryhodného obchodníka i zprostředkovatele transakcí.
Přečtěte si také:
Spor o milion dolarů. Výrobce tiskáren Průša válčí s Paypalem
Dalším výrazně rostoucím segmentem je oblast módy a dětského zboží. Nové zákazníky, kteří se podíleli na našem celkovém růstu zhruba 40 procenty, získáváme zejména v segmentu služeb. Ten je pro nás zajímavý proto, že zde prakticky neexistuje dobírka a osobní odběr. U těchto zákazníků je velmi důležitá rychlá online platba s okamžitou notifikací, že byla v pořádku dokončena. Na základě této notifikace může daný obchodník ihned službu poskytnout. Jako jediný subjekt na našem trhu nabízíme napřímo ve spolupráci s bankami všechna dostupná online platební tlačítka a jsme také jediný agregátor na trhu, který svůj vlastní acquiring, tedy máme licenci pro akceptaci bankovních karet. V oblasti karet tedy nejsme odkázáni na řešení jiných bankovních institucí a sami si určujeme, jak bude naše kartová platební brána vypadat.
Jak se vyvíjí počet obchodníků, se kterými spolupracujete?
Tím, že jsme změnili naši obchodní strategii a zaměřujeme se na velké a cross-border klienty, není náš růst jen o počtu nových klientů. V souvislosti se změnou strategie jsme v loňském roce ukončili spolupráci téměř s polovinou menších klientů. Aktuálně máme přibližně tisíc obchodníků.
Kolik procent českého trhu v současnosti ovládáte?
V České republice máme dlouhodobě stabilní podíl zhruba ve výši čtvrtiny trhu on-line plateb. Podle objemu transakcí jsme na tuzemském trhu jeden ze třetí největších zprostředkovatelů internetových plateb společně se dvěma velkými bankami. S nimi ale zároveň spolupracujeme. Přesný podíl v procentech lze ale zjistit těžko, protože oficiální statistiky neexistují. Bohužel. Složitě se také určuje, kam zahrnout obrat za online bankovní tlačítka, která sice prodáme zákazníkovi my, ale poskytuje je banka.
Dominantní platební formou na českém internetu je stále dobírka…
Dobírka je na tuzemském trhu stále velmi populární. I když Češi na internetu nakupují stále častěji, více než polovinu zboží, které si vyberou on-line, pak zaplatí buď na dobírku, nebo si pro něj dojedou k obchodníkovi a zaplatí ho v prodejně. Za posledních osm let přitom Češi udělali velký posun, dobírkou tehdy platilo přes devadesát procent lidí, kteří si objednali něco přes internet. Tím jsme se blížili více Rumunsku, kde je takto vysoký podíl plateb na dobírku i nyní. Naopak v zemích západní Evropy nebo v USA dobírka již téměř neexistuje a převažují v nich on-line platby kartou a rychlé on-line bankovní převody přes takzvaná bankovní tlačítka. Z plateb, které proběhly online, byla většina provedena platební kartou, aktuálně je to asi 55 procent a dále roste.
Můžete již teď odhadnout dopad zavedení EET na segment e-shopů?
EET je samo o sobě dost složité téma, které nás v posledních týdnech intenzivně zaměstnává. Je poněkud nešťastné, že až nyní se vyjasňuje, jak má vlastně EET v on-line světě fungovat. Ukazuje se, že při tvorbě tohoto zákona jeho tvůrci poněkud zapomněli na specifika e-commerce. Z podstaty věci je EET pro e-shopy zbytečné. Veškeré transakce provedené on-line za sebou nechávají elektronickou stopu, která je snadno dohledatelná a osobně nevidím důvod tyto transakce ještě dodatečně hlásit. Navíc, pokud využíváte agregátora, veškeré peněžní prostředky za prodej zboží a služeb dostáváte na bankovní účet. Paradoxní pak je, že platby bankovním převodem obchodník nehlásí, naopak platby kartou hlásit musí. Nejvíc problematická je pak definice okamžiku, kdy má obchodník tržbu nahlásit. Zda je to v okamžiku vytvoření objednávky po stisknutí tlačítka „zaplatit“, či až v okamžiku, kdy obchodník obdrží notifikaci o tom, že platba byla úspěšně provedena. Další složitou a nevyjasněnou oblastí jsou obchodníci, kteří prodej jen zprostředkovávají jako Aukro, či Heureka. Do hry vstupuje několik subjektů a pokud do toho ještě vložíme přeshraniční prodej, pak už je situace hodně nepřehledná. Věříme, že více světla do celé situace vnese upřesňující metodika, na které nyní pracují zástupci z Ministerstva financí. Faktem však je, že pro některé malé e-shopy je jednodušší platby kartou vypnout, než vkládat finanční prostředky do vývoje řešení pro hlášení tržeb.
Dále čtěte:
