Nad flotilou českých soukromých jachet slunce nezapadá...
… a horních deset tisíc se nestačí divit
Kolik Čechů vlastní námořní jachtu, s určitostí napsat nelze. Týdeník EURO však zjistil, že jen od roku 2000 vydal námořní úřad ministerstva dopravy téměř 2700 jachtařských oprávnění a Státní plavební správa přes patnáct tisíc průkazů. A soukromé námořní jachty podle expertů už můžeme počítat na tisíce. Přinášíme odpovědi osmi českých manažerů, kteří potvrzují rostoucí zájem suchozemců z České republiky o prožitky ve slané tříšti.
Před patnácti lety abyste českou posádku na jachtě v Chorvatsku pohledali. Dnes máte na Jadranu spíš problém zbavit se češtiny. Přestože nejsme přímořským státem, obliba plachtění ve slaných vodách kopíruje celosvětový boom zájmu o jachting.
Dokazuje to i statistika chorvatských úřadů. V zemi, která se v současnosti těší největšímu zájmu evropských milovníků větru a vody, se za poslední tři roky zvýšil počet charterových agentur, zabývajících se pronájmem lodí, téměř pětkrát, ze 148 v roce 2004 na 702 v roce loňském. Pod českou vlajkou přitom kotvilo v chorvatských marínách v roce 2006 celkem 142 lodí, což představuje nárůst o 31,5 procenta.
Ještě podstatnější je, že jachting se podobně jako golf přestává zbavovat nálepky zábavy pro horních deset tisíc. „Týden na jachtě vás podle velikosti a stáří lodi vyjde na pět až deset tisíc na osobu,“ konkretizuje šéfredaktor Yachting Revue Jan Langšádl. „K tomu je třeba připočíst 1,5 až dva tisíce korun na den za kapitána, pokud není v posádce.“ Cena se také odvíjí od sezony, v Chorvatsku je nejdražším obdobím druhá polovina léta, kdy se cena za pronájem lodi pro šest až osm členů posádky může vyšplhat na pět tisíc eur za týden.
Další výdaje ale už závisí na individuálních prioritách, jak doplňuje jednatel marketingové a PR agentury APC a člen výkonného výboru České asociace námořního jachtingu Juraj Groch. „Jachty mají zpravidla kuchyňku, takže si můžete jídlo připravit na lodi, anebo peníze probendíte v přístavech v hospodách. To je stejné, jako když jedete na hory.“
Moc náčelníků, málo indiánů.
Takže jak velký je v Česku námořní jachtařský trh? „V Česku je na 50 tisíc aktivních jachtařů,“ odhaduje Jan Langšádl. Jejich skutečný počet však zjistit nelze. „V Česku působí několik asociací pro jachting,“ upozorňuje na mírně chaotickou situaci Groch, „neexistuje povinnost registrace pod určitou organizací, na jachtu se můžete teoreticky vydat i bez průkazu.“ Bez něj vám ale žádná evropská půjčovna loď nepůjčí. „Když se vám něco stane na lodi, na které nemá nikdo průkaz velitele jachty, dá od toho pojišťovna ruce pryč,“ potvrzuje
vedoucí námořního úřadu ministerstva dopravy Evžen Vydra.
Podmínkou získání průkazu je totiž úspěšné složení teoretických zkoušek, kam patří například znalost základů námořního práva, plavební nauka v ovládání jachet, námořní navigace, meteorologie, základy angličtiny či poskytování první pomoci. Praktická zkouška se skládá z přípravy na plavbu, manévrování s jachtou, vedení plavby a řešení mimořádných situací.
Průkazy způsobilosti jachtařů jak pro vedení námořní jachty, které lze využít i ke komerčním účelům, tak pro vedení rekreační jachty může v Česku vydávat pouze námořní úřad ministerstva dopravy a Státní plavební správa (viz Kapitánem počesku). „Problémem ale je, že své průkazy vydává i například Česká unie námořního jachtingu,“ upozorňuje Vydra, „ty se ale označují jako neplatné a neměly by platit ani na moři.“
Kapitánský průkaz je ale možné získat i v jiné zemi. „Složení kapitánských zkoušek nabízejí také přímo charterové společnosti,“ říká Langšádl. Kritéria pro získání průkazu například v Chorvatsku jsou ale podle Vydry benevolentnější než u nás. „Jsou přímořský stát a předpokládá se u nich lepší vcítění,“ domnívá se Vydra. Není ale tajemstvím, že v Chorvatsku je možné si průkaz koupit, aniž by uchazeč vstoupil na palubu lodi. „Průkazy jsou především bojem o peníze a s boomem jachtingu je jasné, že se každý snaží získat co nejvíce lidí,“ vysvětluje Langšádl. A metody boje podle něj mohou být všelijaké.
„Dnes se skutečně objevuje spousta chorvatských rychlokvašek,“ domnívá se David Křížek, bývalý trenér olympijské medailistky v jachtingu Lenky Šmídové a první český závodník, který se kvalifikoval do jednoho z nejtěžších sólových závodů jachet přes Atlantský oceán Minitransat. Jenže i chorvatské vody mohou být nebezpečné a někteří lidé podle Křížkových zkušeností nedodržují ani základní pravidla: „Než vyplují, nehledí na předpovědi počasí, neumějí moc manévrovat, berou na palubu děti bez vest…“
„Jsme specifický národ, nechceme se pořádně naučit ovládat jachtu, hlavně aby všechno bylo rychle,“ charakterizuje situaci Groch. Své tvrzení dokládá příkladem dvou překladů z angličtiny, které kdysi vydal. „První kniha se jmenovala Kompetentní člen posádky a druhá Kapitánská příručka,“ vzpomíná, „jenže zatímco v Anglii se prodalo třikrát více Kompetentního člena posádky, u nás jsme museli udělat čtyři reedice Kapitánské příručky. Prostě moc náčelníků a málo indiánů.“
Koupit, nebo pronajmout?
„Jachtingu buď propadnete a zamilujete si ho, nebo po první plavbě na palubu již nevstoupíte,“ odpověděla v anketě týdeníku EURO ředitelka agentury Headline PR Regina Jandová, která se jachtingu aktivně věnuje. A jakmile mu propadnete, zcela jistě se dříve či později vynoří otázka, zda si pořídit jachtu vlastní, nebo se spolehnout na nabídky charterových agentur.
„Vlastnictví jachty může být nejen zdrojem zábavy, ale i výhodnou investicí,“ dočtete se například na internetových stránkách prodejce a poskytovatele charterových služeb Yacht.cz, „pokud investujete do koupi jachty a tu následně svěříte do charterového programu specializované firmy, nemusíte se na svých plavbách starat o pojištění, poplatky za přístavy, náhradní součástky či údržbu.“ V době, kdy na své jachtě nebudete pobývat, společnost vaši jachtu pronajímá, takže se vám vložené prostředky zčásti mohou vrátit. Tahle jednoduché to však není.
„Mít svoji vlastní loď je výhodné i nevýhodné,“ upozorňuje Juraj Groch, „když svou loď pronajímáte, je to podobné jako s autem z půjčovny. Když si koupíte superb, vydrží vám v klidu šest osm let. Podívejte se na pět let starý superb z půjčovny… Vlastnit jachtu má smysl, jen když ji využíváte.“
Podle odhadu Jana Langšádla vlastní v Česku nějaké plavidlo podléhající registraci kolem čtyř až pěti tisíc lidí. „Jsou to lodě od sta tisíc po miliardy,“ uvádí Langšádl. Přesné číslo je však velmi obtížné zjistit, protože pod českou vlajkou pluje jen zlomek lodí s českým majitelem. „Je totiž výhodnější mít loď registrovanou pod vlajkou země, v jejíchž vodách kotvíte,“ doplňuje Groch.
Souvisí to nejen s různými možnostmi odpočtu DPH za vlastní loď, ale i s procedurami registrace a výší poplatků, které se v jednotlivých zemích liší. V Česku má oprávnění registrovat námořní jachty oddělení námořní plavby ministerstva dopravy a Státní plavební správa. „V současnosti máme v rejstříku námořních jachet pod českou vlajkou registrováno asi 340 lodí,“ říká Vydra, „na plavební správě ale asi přibývají registrace více.“ To potvrzují i její údaje. Souhrnný počet Státní plavební správou vydaných a prodloužených mezinárodních osvědčení pro rekreační plavidla činí v současnosti téměř dva tisíce lodí, což představuje dvojnásobek proti roku 1998.
Poplatky za registraci plavidla pod českou vlajkou závisí na délce jachty a tonáži. „Při zápisu se platí deset tisíc korun při délce lodi do dvanácti metrů a patnáct tisíc korun nad tuto délku,“ říká Vydra, „roční poplatky závisí na tom, do jaké oblasti plavby byla loď zařazena výrobcem.“ (Podrobné informace naleznete na internetových stránkách ministerstva dopravy www.mdcr.cz v sekci lodní doprava, námořní úřad.)
Více luxusu...
O jednom ze současných trendů v oblasti prodeje námořních jachet svědčí zkušenosti Vladimíra Navrátila, majitele jediného sériového výrobce větších lodí v Česku Avar-Yacht. „Sice se snižuje počet prodaných jachet, zvětšuje se však jejich velikost,“ říká. Finanční obrat tedy zůstává stejný, ale zákazníci přecházejí ze šestimetrových lodí na desetimetrové a větší.
„Snížení počtu prodaných jachet může být způsobeno částečným zasycením trhu i zesílením konkurence z východní Evropy,“ pokračuje Navrátil. Většina zákazníků se podle něj vrací a pořizuje si větší a luxusněji vybavená plavidla. „Z deseti prodaných lodí je ale minimálně osm motoráků,“ podotýká Navrátil. Češi podle něj mají dosud z plachetnic strach a bojí se, že je nezvládnou. Ročně přitom firma prodá zhruba dvacet plachetnic různých velikostí.
Převažující podíl motorových člunů na evropském námořním trhu dokládá i tisková zpráva mezinárodního veletrhu lodí v Düsseldorfu Boat Show 2006. Podle ní zaznamenal evropský námořní průmysl v roce 2006 průměrný růst o šest až osm procent. Z předpokládaných celkových tržeb ve výši 24,3 miliardy eur přitom osm miliard připadlo na příjmy z prodejů nových motorových jachet a plachetnic. A okolo 86 procent ze zhruba 213 tisíc prodaných lodí tvořily právě motorové čluny, z nichž více než 90 procent spadalo do kategorie pod 7,5 metru.
V posledních letech je v Česku patrná také změna ve složení zákazníků. „Kdysi jsme prodávali 90 procent produkce do Rakouska a Itálie, v současnosti je poměr exportu a domácích prodejů přibližně vyrovnaný,“ říká Navrátil ze společnosti Avar-Yacht. A doplňuje: „Našimi zákazníky už jsou dnes normální podnikatelé, kteří mají rodinné firmy, obchodníci s módou a obuví či výrobci výtahů. Už si prostě mohou dovolit takovouto hračku, která je jinak naprosto zbytečná k životu.“
... i více adrenalinu
A pak je tu početná skupina manažerů, kteří se spíše než k luxusu přiklánějí ke sportovnějšímu pojetí této zábavy. „Spousta jich přičichla k jachtingu během dovolených, ale postupně začali hledat adrenalinovější plavení,“ říká Langšádl, „svědčí o tom i nárůst počtu různých fun regat, kde nastupují lodě firemních týmů, a které se jezdí jak v Česku, tak po světě.“
O své zkušenosti s firemními týmy hovoří i profesionál David Křížek: „Je tam vidět velký posun. Ti lidé přecházejí z lážo plážo ježdění na sportovnější jachting. Je radost se s nimi setkávat, protože už něčeho dosáhli, dělají to kvůli sportu a člověk se od nich má čemu učit.“ Jako příklad uvádí předsedu představenstva developerské společnosti Rodop Martina Kulíka: „Když hraje golf, trénuje s tím nejlepším. Když dělá jachting, má svůj tým a jezdí s ním po závodech. Polovinu tvoří profesionální závodníci a druhou lidé z jeho branže.“ Ti jsou dnes podle jeho slov již schopni sami porážet i zkušenější jachtaře.
Kapitánem počesku
Námořní úřad ministerstva dopravy vydává tyto druhy průkazů způsobilosti k vedení námořní jachty:
Průkaz s oprávněním A: zahrnuje námořní plavbu jachty bez omezení plavby (od roku 2000 do 31. července 2007 vydalo ministerstvo 24 průkazů)
Průkaz s oprávněním B: zahrnuje námořní plavbu jachty s omezením plavby do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřežní linie (403 průkazů)
Průkaz s oprávněním C: zahrnuje námořní plavbu jachty o maximální délce do dvanácti metrů s omezením plavby do deseti námořních mil od pobřežní linie, když síla větru nepřesáhne čtyři stupně Beaufortovy stupnice (2126 průkazů)
(V úvahu není u počtu vydaných průkazů bráno průběžné zvyšování kvalifikace jachtařů, takže jejich celkový počet bude nižší než prostý součet.)
Státní plavební správa vydala do konce roku 2006 téměř 15 tisíc mezinárodních průkazů vůdce rekreačního plavidla na moře.
Kolik stojí kapitánský průkaz?
Nejdražší je praktická zkouška. Týdenní jachtařský kurz stojí od dvanácti do osmnácti tisíc korun v závislosti na výcvikovém středisku a zahrnuje většinou přístavní poplatky, pohonné hmoty, učební pomůcky a poplatek za zkoušku.
Za složení teoretické zkoušky se platí provozní náklady od 500 do 1000 korun.
Zkouška z radiotelefonie na Českém telekomunikačním úřadě stojí zhruba 400 korun.
K tomu je třeba zaplatit okolo 300 korun za lékařskou prohlídku a 500 korun za kolek.
Pramen: Námořní úřad ministerstva dopravy, Státní plavební správa
Za kolik?
Pro ilustraci, v jakých cenových relacích se může pohybovat pořízení nové plachetnice nejběžnějších rozměrů pro mořský jachting, uvádíme loď českého výrobce z Veverských Knínic a turistickou variantu francouzské plachetnice, která patří mezi nejběžnější a v současnosti nejžádanější.
A-34
Výrobce: Avar-Yacht
Celková délka: 10,25 m
Celková šířka: 3,2 m
Celková hmotnost: asi 4500 kg
Cena (bez DPH): ve standardním vybavení okolo 2 milionů korun
Specialitou lodě je centrální kokpit – kormidlo je umístěno uprostřed lodi, takže na zádi vznikl prostor pro plošinu, pod kterou je v podpalubí umístěna ložnice.
Bénéteau Océanis 40
Výrobce: Bénéteau
Celková délka: 12,17 m
Šířka: 3,96 m
Výtlak: 7680 kg
Cena (bez DPH): od 115 900 eur
Proti sportovní verzi First 40.7 je širší a těžší a má menší plochu plachet. Obě lodě jsou špičkově vybaveny pro pohodlné žití, Océanis 40 poskytuje více prostoru a tím komfortu.
Manažeři pod plachtami Exkluzivní anketa týdeníku EURO
Jiří Balvín generální ředitel TV Óčko
Kdy jste se s jachtingem setkal poprvé? Začínal jsem v dávných časech na moři s malými motorovými čluny, protože nenávidím pláže a davy lidí. Na „plachty“ jsem přešel v roce 2000.
Jak často na jachtu vyrážíte? Jednou, maximálně dvakrát ročně. Minimálně na čtrnáct dní, maximálně se mi povedlo 21. Nejčastěji s přáteli na pronajaté lodi.
Váš oblíbený typ lodi? Bavaria 44. Na Kubě jsme byli na katamaránu Lavezzi, a bylo to také fajn.
Která je vaše oblíbená destinace? Dříve to bylo Chorvatsko, ale bohužel služby neodpovídají ceně. Řecko je naprosto super. A Kuba, co se týká přírody a moře – něco nepopsatelného. Ale bohužel tam zase nejsou žádné služby.
Jaký je váš jachtařský sen? Karibik! Na dva měsíce a celý jej projet!
Jaký je váš největší jachtařský zážitek? Plavba Rhodos – Atény za sedm dní! Jinak ale nic nepředčilo Kubu. Zažil jsem také dvě bouře na moři a jednu v přístavu. Nechtěl bych to zažít znovu.
Vlastníte kapitánský průkaz? Dva. Jedny zkoušky jsem skládal v Praze, jedny v Chorvatsku.
David Bečvář generální ředitel DialTelecomu SK
Kdy jste se s jachtingem setkal poprvé? Poprvé ve třech letech s rodiči na motorovém nafukovacím člunu v Jugoslávii.
Jak často na jachtu vyrážíte? Asi šestkrát ročně, dohromady čtyři až pět týdnů. Nejčastěji na vlastní lodi s přáteli nebo rodinou.
Váš oblíbený typ lodi? Sportovní motorové cruisery okolo 46 stop (šestnáct metrů).
Která je vaše oblíbená destinace? V poslední době jsem zvolil za domovský přístav marínu Frapa v Rogoznici. Mezi nejoblíbenější místa patří Kornatské ostrovy a větší ostrovy, například Dugi Otok, Brač a Hvar.
Jaký je váš jachtařský sen? Plavit se mezi řeckými ostrovy. Z lodí to budou asi Pershing nebo Fairline, ale to jsou opravdu zatím jen sny.
Jaký je váš největší jachtařský zážitek? Rozhodně nepříjemný a poučný zážitek jsem měl před třemi lety, kdy jsem si koupil svoji první loď, „jen“ silný motorový člun Regal. Bylo najeto pět motohodin a s kamarádem jsem vyplul z maríny Betina na chorvatském Murteru. Neměl jsem GPS a neuměl tenkrát číst mapu. Zapluli jsme do jiné zátoky, než jsem se domníval. Na jejím konci byla absolutní mělčina a na ten pohled do vody těsně před nárazem asi nikdy nezapomenu. Od té doby jachting beru vážně. Začal jsem číst knihy, absolvoval kurzy, pořídil si mapy… Jinak minulý rok jsem při návratu z celodenního výletu potkal asi dvě stě metrů od pláže hejno velkých delfínů, kteří plavali těsně u naší lodi.
Vlastníte kapitánský průkaz? Ano, i když „jen“ pro oblast C, tedy asi dvanáct námořních mil od břehu. Zkoušky jsem skládal v Bratislavě.
David Gottwald majitel reklamní agentury Garp
Kdy jste se s jachtingem setkal poprvé? V roce 2000. Kromě setkání s přírodou jsou pro mě důležité i zážitky s lidmi na moři. Tvoří jeden tým, často nahodile sestavený, a na čas se setkávají v omezeném prostoru lodě, kde spolu musejí vyjít za každých okolností a spolehnout se jeden na druhého.
Jak často na jachtu vyrážíte? Snažím se alespoň dvakrát za rok na týden, někdy se to povede i na celkem tři až čtyři týdny. Využívám pronájmu lodi, charter. Kromě dvou dovolenkových plaveb s dětmi jsem se vždy účastnil kurzu na zvýšení kvalifikace (skipper tréninku) nebo plavby do náročnějšího terénu.
Váš oblíbený typ lodi? Plachetnice všech druhů a velikostí. Kdyby si mohl vybrat, chtěl bych cruiser s hliníkovým trupem kolem 45 stop, na značce nezáleží.
Která je vaše oblíbená destinace? Obecně mám raději přístavy a maríny sloužící i běžnému neturistickému provozu, rybářské přístavy. Plavil jsem se v Jadranu, Baltu, Severním a Středozemním moři, v kanálu La Manche.
Jaký je váš jachtařský sen? Obeplout svět.
Jaký je váš největší jachtařský zážitek?
Když nám uprostřed Baltu přestala večer fungovat elektřina na lodi, takže jsme zůstali bez pozičních světel, vysílačky, GPS, možnosti nastartovat motor. Do toho začala bouře s větrem o síle 50 až 60 uzlů. Vyřešila to Dánská královská záchranná služba, kterou jsme zavolali, když jsme po několika hodinách zázrakem chytili jednu čárku signálu na mobil.
Jednou jsme měli půjčenou loď s hliníkovým trupem, u níž se kormidlo i kýl daly pomocí mechanismu zasunout do trupu, takže loď byla vespodu plochá. Někde u německého ostrova Westerland jsme za přílivu zakotvili na pěti metrech a počkali, až voda odteče. Za odlivu jsme se vydali suchou nohou po nekonečné písečné pláni, uprostřed které v zapadajícím slunci kotvila naše loď…
Vlastníte kapitánský průkaz? Ano, zkoušky jsem skládal v chorvatském Zadaru. V současné době se připravuji na zkoušky RYA v Anglii.
Regina Jandová ředitelka agentury Headline PR
Kdy jste se s jachtingem setkala poprvé? Při chorvatské regatě Kornati Cup před pěti lety. Můj první jachtařský zážitek byl velice silný, neboť nás během závodů zastihl silný vítr Jugo, který způsobuje vysoké a dlouhé vlny. Závod byl přerušen a všech 90 lodí muselo zakotvit na 24 hodin v malé maríně na Kornatech. Plavba zpět byla spojená s pořádnou dávkou adrenalinu.
Jak často na jachtu vyrážíte? V průměru strávím na jachtě 35 dní v roce. Nejčastěji se plavím jako účastník různých závodů nebo s francouzskými přáteli na jejich jachtách. Dále pořádáme pro své klienty akce spojené s jachtingem.
Váš oblíbený typ lodi? Sun Fast 35 od francouzské loděnice Jeanneau. Takový kompromis mezi závodní a výletní lodí.
Která je vaše oblíbená destinace? Francie, La Rochelle. Jeden z největších přístavů na evropském břehu Atlantiku s vysokou kvalitou služeb. Na své si přijdou i milovníci francouzské gastronomie. V Chorvatsku pravidelně vyplouvám z ostrovu Murter.
Jaký je váš jachtařský sen? Vyzkoušet si plavbu s vítěznou posádkou Amerického poháru na švýcarské jachtě Alinghi. A účast na Luis Vuitton Cupu.
Jaký je váš největší jachtařský zážitek? Kromě nepřízní počasí a zdolávání čtyřmetrových vln jsem řešila stávku francouzských rybářů, kteří nekompromisně uzavřeli přístav, postavili barikády s oznámením, že když vláda nevyřeší jejich problém, nikam nás nepustí. Proti sobě stály dva tábory - rozhořčených jachtařů a neústupných rybářů - a do toho se snažili zasáhnout bezradní úředníci ve spolupráci s policií a médii. Nakonec jsme po čtyřech dnech mohli opustit přístav a zúčastnit se plánovaných závodů.
Vlastníte kapitánský průkaz? Ano, zkoušky jsem skládala v Chorvatsku. Další bych chtěla složit ve Francii.
Juraj Groch jednatel agentury APC
Kdy jste se s jachtingem setkal poprvé? V šestnácti letech ve Středomoří.
Jak často na jachtu vyrážíte? Ne dost často, čtyři až šest týdnů v roce.
Máte oblíbený typ lodi? Jsou dva. Katamaran 47 stop. A špičková prostorná loď řecké výroby Ocean Star 56.
Která je vaše oblíbená destinace? Nejoblíbenější je Egejské moře. Je obtížné, hodně na něm fouká, je v něm sedm set ostrovů a každý jiný, příjemní lidé. Nejméně oblíbené mám Chorvatsko.
Jaký je váš jachtařský sen? Jeden jsem si splnil: souostroví Markézy a francouzská Polynésie. Rád bych proplul Indonésii, která je ale nebezpečná kvůli pirátům. A chtěl bych postavit 24metrovou loď, na které by mohli jezdit hendikepovaní lidé.
Jaký je váš největší jachtařský zážitek? Kotvili jsme v Jihočínském moři mezi vysokými skálami a ráno jeden člověk z posádky skočil do moře. Byl jen tři metry od lodě a pochopil, že už se na ní nedostane. Přišel odliv a rychlostí sedmi uzlů ho odnášel pryč. Na motoráku jsme ho naštěstí chytili. Nejhorší bylo, když jsem v severní Austrálii chytil okraj cyklonu. Musíte stáhnout plachty, vypnout motor a čekat, jak to dopadne. To vám nikdo nepomůže.
Vlastníte kapitánský průkaz? První zkoušky jsem skládal v Chorvatsku, druhé mám z Česka a třetí z námořní akademie ve Štětíně.
Zdenek Jirkovec předseda představenstva společnosti ICZ
Kdy jste se s jachtingem setkal poprvé? V dětství jsem jezdil v neckách po potoce a v šestnácti jsem s kamarádem postavil kajutovou plachetnici. Pokračovalo to stavbou motorového kluzáku, následovalo několik let závodění na kanoi na divoké vodě. K plachetnicím jsem se vrátil při letních dovolených s dětmi u vody.
Jak často na jachtu vyrážíte? V rámci ČR tak desetkrát a na moře asi čtyřikrát ročně, celkem tak čtyři až pět týdnů. Nejvíce času strávím na plachetnici na moři s přáteli. Zpravidla jezdím pokaždé jinam, takže si plachetnice půjčuji.
Váš oblíbený typ lodi? V současné době Melges 24.
Která je vaše oblíbená destinace? Nádherné je Egejské moře se svými ostrovy s tisíciletou historií a vydatným větrem i v letních měsících. Oblast severního Norska s půlnočním sluncem, ledovci, průzračně čistou vodou a hojností ryb. Ostrovy a pobřeží Jadranu s historickými městečky a dobrou kuchyní. Stejně tak Sardinie a Korsika. Kvalita marín a služeb je rozmanitá, ale bývá kompenzována jinými přednostmi lokality. Například na severu Norska maríny prakticky nejsou a nafta a voda se doplňují v rybářských zpracovatelských provozovnách.
Jaký je váš jachtařský sen? Vlastnit loď pro osobní využívání se vyplácí až tak od čtyř měsíců pobytu na lodi za rok. Až se mi podaří tolik času získat, plachetnici si určitě pořídím.
Jaký je váš největší jachtařský zážitek? Jízda ve skluzu na Melges 24. Na plachetnici ale není o zajímavé události nouze. Mezi krásné určitě patří setkání s delfíny, kteří skáčou před přídí lodě a doprovází vás kus cesty, nebo když vám velryba zamává ocasem.
Vlastníte kapitánský průkaz? Ano, jeden vydaný Ministerstvem dopravy ČR a druhý chorvatský.
Vladimír Kovář generální ředitel společnosti Unicorn
Kdy jste se s jachtingem setkal poprvé? V roce 2000 - s ředitelem naší chorvatské pobočky jsem byl na charteru (na lodi Elan 33). Chytli jsme bouřku a zbytku posádky se udělalo nevolno, a tak musel loď někdo dovézt do přístavu.
Jak často na jachtu vyrážíte? Zhruba desetkrát do roka, na své vlastní flotile jachet strávím přibližně šedesát dní v roce.
Váš oblíbený typ lodi? Mám rád plachetnice, na kterých se dá vyplout za každého počasí. Oblíbil jsem si lodě skandinávských výrobců, zejména Nauticat.
Která je vaše oblíbená destinace? Chorvatsko, doma jsem v maríně Kremik a Rogoznica. Plavil jsem se ve Středomoří a Atlantiku - je to totiž prekérka dostat svoji loď rychlostí šesti uzlů až do Tichého oceánu. Ale jednou to taky přijde.
Jaký je váš jachtařský sen? Zátoka s bójkami.
Jaký je váš největší jachtařský zážitek? Pozorovat America‘s Cup a to, jak závodí Larry Ellison. Také je fajn koupat se s delfíny. Jinak se při každé naší plavbě něco semele. Když je vítr do sedmdesáti uzlů, tak už máme flotilu plně pod kontrolou. Od sedmdesáti výše máme pravidlo, že každá loď pluje sama za sebe.
Vlastníte kapitánský průkaz? Ano, zkoušky jsem skládal v chorvatském Trogiru. Kapitány také učím.
Vlastimil Riedl majitel společnosti IN.Org a hotelu Styl
Kdy jste se s jachtingem setkal poprvé? Na jaře 2000. Měl jsem velké zdravotní problémy a tenkrát za mnou přišli kamarádi a odvezli mě přímo z nemocnice do Chorvatska na loď, postavili za kormidlo a od té chvíle jsem se kormidla v podstatě nepustil. Tento moment mi zachránil život.
Jak často na jachtu vyrážíte? Veškerý volný čas, asi čtyři měsíce v roce, trávím na vlastní lodi. Rád si vyjedu jen sám a užívám si svobody a klidu. Často zvu na projížďku své přátele, mnozí z nich jachtingu propadli a dnes se tomuto sportu věnují. V roce 2004 jsem spolu s jachtaři Jirkou Zindulkou a Tomášem Krejzou založili sportovní klub Yachting Styl. Hlavním cílem do budoucna je práce s dětmi.
Váš oblíbený typ lodi? Jeanneau 150 Mississippian, se kterou již sedmým rokem brázdím moře. Důstojná krásná mořská dáma.
Která je vaše oblíbená destinace? Jadran, Chorvatsko. Loď kotví v maríně Agana u Trogiru. Malebné staré městečko s malým přístavem a příjemnými lidmi. Z mnoha pohledů je Jadran vůbec ideální destinací pro jachting. Krásné moře, spousta ostrovů a zálivů, služby na úrovni. Hlavně musím pochválit čistotu a zázemí tamních přístavů. V porovnání s jinými přímořskými státy v tomto Chorvaté opravdu vynikají. Obeplul jsem celý Jadran, část Itálie, několik dnů jsem se plavil i po Karibiku.
Jaký je váš jachtařský sen? Přál bych si strávit celý rok plavbou po Jaderském a Středozemním moři, obeplout celá pobřeží.
Jaký je váš největší jachtařský zážitek? Osmnáctihodinový přejezd z Itálie do Chorvatska v roce 2001, kdy po celou plavbu zuřila bouřka a loď zdolávala pětimetrové vlny. Nebo bouřka, která nás v roce 2002 zasáhla při přeplavbě z Chorvatska do Itálie kolem jedenácté hodiny v noci. Vlny dosahovaly čtyř metrů a vítr nám zlomil ráhno. Zážitkem jsou ale vždy i delfíni, kteří s vámi dokážou plout kolem lodě i několik mílí.
Vlastníte kapitánský průkaz? V roce 2002 jsem složil kapitánské zkoušky v Chorvatsku a mám i průkaz z ČR.
Jana Žižková country manažerka společnosti SAS Institute pro ČR a SR
Kdy jste se s jachtingem setkala poprvé? Na univerzitě jsem si vybrala z volitelných předmětů jachting. Každé převrácení loďky Optimist na studeném jezeře v Minnesotě se proměnilo v kurz otužování.
Jak často na jachtu vyrážíte? Mám „naplachtěno“ na pár let dopředu, takže velmi zřídka. Letos nula, vloni asi pět týdnů, předloni 365 dní.
Váš oblíbený typ lodi? Zákonitě naše loď - švédské plachetka Malö 38, hlavně když jsem zjistila, jak bezpečně se chová za špatného počasí.
Která je vaše oblíbená destinace? Na začátku minulého roku jsme s přítelem dokončili cestu kolem světa. Nejúžasnější mi připadala místa, kde nebyly žádné služby ani maríny, jako jsou Papua-Nová Guinea a Šalamounovy ostrovy. Nejsou pořádně zmapována a často musíte navigovat jen z přídi lodi pohledem do vody, kotvíte v zátokách, kde místní lidé ještě neviděli jachtu…
Jaký je váš jachtařský sen? Byla by jich spousta, ale jestli se v budoucnu vydám na podobnou cestu, tak to bude určitě na katamaránu.
Jaký je váš největší jachtařský zážitek? Cesta kolem světa. Nejvíc jachtařská část asi byla, když se nám na začátku přeplavby dlouhé tři tisíce námořních mil porouchal motor a my byli odkázáni jen na plachty. Závěr byl ještě trochu dramatický, když jsme po třech týdnech vjížděli do hlubokého zálivu ostrova Nuku Hiva a kvůli silným proudům a náhlému bezvětří málem skončili na skále. Ráda vzpomínám na úžas, když se nám pár metrů za lodí vynořila velryba nebo se nám uprostřed bouřky, za větru okolo čtyřiceti uzlů a strmých vlnách chytil tuňák a my ho v té vřavě tahali na palubu. Ryby se často chytnou za zvláštní situace. Proplouvali jsme Arabským zálivem mezi Jemenem a Somálskem, nechvalně známou pirátskou destinací, a když jsem měla ten největší strach (okolo nás jezdily čluny, které byly popsané jako ty „zaručeně pirátské“), chytily se dva ohromní žlutoploutví tuňáci. Strach byl zapomenut.
Vlastníte kapitánský průkaz? Nevlastním a ani se nechystám si ho pořídit.