Láska je v očích toho, kdo se dívá, praví stará moudrost a totéž platí i pro ceny uměleckých děl
Není náhodou, že v první desítce loňských rekordních cen dosažených ve světových aukčních síních jsou dvě díla čínských autorů. To dražší, Návrat pěti opilých králů na koních, vytvořil Žen Žen-fa (v pchin-jinu Ren Renfa), který sloužil jako vrchní „vodohospodář“ za mongolské dynastie Juan na přelomu 13. a 14. století a ve volném čase maloval - hlavně koně. Zemřel, když „náš“ Karel IV. byl ještě prepubertální mladík.
Dva metry a patnáct centimetrů dlouhý barevný svitek byl součástí císařských sbírek, dokud jej z pekingského Zakázaného města neodvezl poslední čínský císař, pro změnu z mandžuské dynastie Čching, Aj-sin Ťue-luo Pchu I. Na konci 40. let minulého století se svitek dostal do Spojených států, kde jej koupil sběratel čínského umění Walter Hochstadter, který v roce 2007 zemřel v australském Melbourne. Z jeho pozůstalosti se dostalo dílo na aukci v Christie's v Hongkongu zpátky do Číny, v roce 2009 ovšem stálo „jen“ 5,93 milionu amerických dolarů.
Za sedm let tedy jeho cena vystoupala zhruba na sedmapůlnásobek, na 44 117 647 dolarů včetně poplatků a provizí. Cesty uměleckých děl napříč staletími bývají komplikované ajednou z možných variant je i návrat domů, pokud země původu dovede zbohatnout stejně jako Čína vposledních čtyřiceti letech.
Česká skromná cesta
Notoricky známé jsou obchody s uměleckými díly, jež byla vyprodávána buď vnouzi, nebo z indolence, případně z ideologických nebo čistě z korupčních důvodů. Velké výprodeje dělalo sovětské Rusko za Stalina, kupujícími byly třeba Andrew Mellon, který zaplatil v letech 1930 a1931 za 21 děl velkých mistrů ze sbírek Ermitáže šest milionů dolarů.
Předtím prodávali otomanští Turci v celé své říši včetně Řecka (Elginovy mramory) a Egypta.
Hodnotné „etnické umění“ z Afriky, Indie, Číny, Kambodže - vše našlo cestu k bohatým sběratelům, z nichž část budovala sbírky cílevědomě a s poučením, ale často bez velkého citu pro zachování kulturního dědictví v zemích původu.
České umění udělalo obdobnou -pravda z hlediska cifer podstatně skromnější - cestu, danou velikostí trhu a poptávkou, kterou jsou zdejší artefakty schopny vygenerovat na mezinárodní scéně. Pro Čechy je mnohem cennější kontext, jak se zdejší umění vyvíjelo ve srovnání s dobovými etalony, ale pochopitelně nejvíce vydělali ti, kteří mohli pořídit sbírky tuzemských autorů za levné peníze, protože domácí trh byl bez kapitálu.
Současné ceny českého umění - nejen moderny, ale také poválečných kousků a současného umění - reflektují především rostoucí ochotu místních sběratelů, kteří nakupují nejen v domácích aukcích, ale také ve světě (především předválečnou modernu), přičemž zpravidla bývají odhodlaní nabídnout cenovou prémii.
Špičková díla se počítají vdesítkách milionů korun, současní autoři jsou nejméně o řád levnější.
Je tady jeden problém - veřejné sbírky nemají na masivnější nákupy peníze, a tak vše závisí na bohatých dárcích, kteří jsou ochotni sponzorovat veřejný prostor v míře obvyklé pro civilizované země. Nejde jen o to, vystavit své sbírky, ale také oto, vybavit je odpovídajícími prostory a vyvolat nějakou aktivitu okolí.
Ve světě panuje neuvěřitelná renesance muzeí a výstavních galerií, které jsou často výsledkem partnerství soukromého a veřejného sektoru. Ekonomicky a intelektuálně nejde o nic jiného než o velmi kurážnou sázku na to, že pronikavým veřejným projektem lze vyvolat úplnou transformaci - z dříve zanedbané čtvrti udělat místo, kde to žije a kam se vrací investiční aktivita soukromníků a firem.
Londýnská Tate Modern nebo Guggenheim v Bilbau jsou notoricky známými příklady, v českém prostředí člověka nejspíš napadne Aula Gong v historickém plynojemu v Dolní oblasti v Ostravě-Vítkovicích, jenže podobné projekty rostou jako houby po dešti - od mysu Dobré naděje až po východní Asii.
S napětím se očekává třeba zářijové otevření Zeitz Museum of Contemporary Art v Kapském Městě. Komplex, vzniklý přestavbou obilních sil ve zdejším přístavu, je největším muzejnickým počinem na africkém kontinentu od dob káhirského Egyptského muzea, což bylo v roce 1892.
Fata morgána v zrezivělé poušti
Když chybí tradice, pomohou velká jména, například v Emirátech letos přibude architektonicky pozoruhodná (pod návrhem je podepsán slavný francouzský architekt Jean Nouvel) „filiálka“ proslulého pařížského Louvru, pod vše vystihujícím názvem Louvre Abu Dhabi. Náklady se odhadují na miliardu dolarů.
Jedním z největších trhů uměleckými díly je dnes Čína a nákupům odpovídá také výstavba náležitých prostor. V jihočínském dvanáctimilionovém Šen-čenu, který byl před čtyřiceti lety bezvýznamnou rybářskou vesničkou, se v muzeu designu blýsknou jiným slavným jménem v podobě londýnského Victoria and Albert Museum.
Guggenheim v baskickém Bilbau dostane kantábrijskou odpověď vSantanderu v podobě hypermoderní architektury Centro Botín od slavného Renza Piana.
Očekávání investic tohoto typu jsou různá - od pozvednutí prestiže a lákání návštěvníků až po snahy ovlivnit budoucnost.
Někde se podaří vystavovat starší díla velmi tvořivým způsobem a nádavkem skutečně nastartovat nějaký hluboký transformační proces v širším okolí, jinde působí architektonické veledílo jako fata morgána v zrezivělé postindustriální poušti. Vnést do ní život je sice umění, ale samotné umění za to nemůže. •
Světový trh uměleckými předměty (údaje za rok 2016, pokud není uvedeno jinak) ZDROJ: TEFAF ART MARKET REPORT 2017
Odhad celkové velikosti světového trhu
2015
Obchodníci a soukromé transakce: 23,25 mld. USD
Dražby v aukčních síních: 21,08 mld. USD
Celkem
44 mld. USD
2016
Obchodníci a soukromé transakce: 27,9 mld. USD
Meziročně růst o 20 %
Dražby v aukčních síních: 16,9 mld. USD
Meziročně pokles o 18,7 %
Proč klesají obchody přes veřejné aukce? V časech politické nejistoty se cení diskrétnost a anonymita daná privátními transakcemi přes obchodníky nebo neveřejné dražby.
Meziročně růst o 1,7 %
45 mld. USD Nevýznamnější centra světového obchodu uměleckými předměty
USA 29,5 %
Čína 18 %
Velká Británie 24 %
Cenový vývoj v jednotlivých kategoriích
současné umění
4 %
moderna
4 %
staří mistři
13 %
Podíl na celosvětovém obratu aukcí
Asie 40,5 %
Amerika 27,5 %
Evropa 31,0 %
Čína dnes představuje 90 % obratu aukčních síní v Asii. Aukční rekordy v roce 2016
Claude Monet „Meule“ (Christie’s, New York)
81 447 500
Willem de Kooning „Bez titulu XXV“ (Christie’s, New York)
66 327 500
Pablo Picasso „Sedící žena“ (Sotheby’s, Londýn)
63 537 444
Peter P. Rubens „Lot a jeho dcery“ (Christie’s, Londýn)
58 602 713
Jean-Michel Basquiat „Hlava černého ďábla“ (Christie’s, New York)
57 285 000
Amedeo Modigliani „Portrét Jeanne Hébuterneové“ (Christie’s, New York)
56 547 723
Edvard Munch „Dívky na mostě“ (Sotheby’s, New York)
54 487 500
Ren Renfa „Návrat pěti opilých králů na koních“ (Poly Intl. Auction, Peking)
44 117 647
Cui Ruzhuo „Zasněžené hory“ (Poly Auction, Hongkong)
39 564 634
Cy Twombly „Bez titulu“ (Sotheby‘s, New York)
36 650 000
Časová klasifikace uměleckých děl
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz
