Deficity státního rozpočtu způsobované vládními investicemi i celou strukturou výdajů postupně vytlačují z ekonomiky investice soukromé, především podnikatelské úvěry. Nepomáhá tomu ani úvěrová garanční politika vlády. Vyplývá to z letošní měnové zprávy ČNB.
V krátkosti jde o to, že jakákoli státní investice se děje na úkor investice soukromé, čímž dochází k takzvanému „crowding out“ efektu, tedy vytlačování soukromých investic státem. Podle ekonomických analýz každá koruna vynaložená státem vytlačí z trhu korunu. Ten nevytváří sice žádné hodnoty navíc, ale díky svému mocenskému postavení je pro banky větší zárukou návratnosti půjčených peněz než soukromý subjekt. A tak státní dluhopisy bobtnají na úkor podnikatelských úvěrů. Zároveň s tím roste tlak na ekonomicky nepodložené posilování koruny, protože vláda si na krytí rostoucího shodku státního rozpočtu půjčuje peníze v korunách, čímž povzbuzuje spekulanty. Tím dochází nejenom k poškozování podnikatelů, kteří se bez úvěru neobejdou, ale navrch i exportních firem. Snížení korunového ratingu České republice může navíc znamenat, že si příště vláda nemusí půjčovat tak levně jako doposud, až začne být problémem i samotná dluhová služba. Zodpovědnost za tento stav nesou vlády sociální demokracie, což dokazuje i zmíněná měnová zpráva ČNB. Za poslední čtyři roky, tj. v období mezi lety 1998-2002, vzrostou čistá zahraniční aktiva v České republice o 383 miliardy korun, zatímco domácí úvěry poklesnou téměř o 200 miliard korun, úvěr vlády se zvýší o 271 miliardu, a klientské úvěry obchodních bank a České národní banky klesnou o 331 miliardu. Měnový přehled České národní banky nerozlišuje sice podnikatelské a spotřební úvěry, ale po jejich srovnání by situace vypadala zřejmě ještě hrozivěji. Spotřební úvěry jsou totiž v posledním období tahounem všech soukromých úvěrů, podnikatelské investice však žádné nepřinášejí.
