LÁZNĚ A CESTOVNÍ RUCH Stále větší roli v českém lázeňství by měly mít mimoléčebné pobyty. Tedy ozdravné a rekreační pobyty lidí, kteří pobyt v lázních vnímají jako jednu z variant trávení volného času. Samozřejmě jsou také při tom ochotni utrácet.
LÁZNĚ A CESTOVNÍ RUCH Stále větší roli v českém lázeňství by měly mít mimoléčebné pobyty. Tedy ozdravné a rekreační pobyty lidí, kteří pobyt v lázních vnímají jako jednu z variant trávení volného času. Samozřejmě jsou také při tom ochotni utrácet. Člověk od pradávna využíval přírodní léčivé zdroje k léčení nemocí a posílení zdraví. Postupně vznikl vědní obor - balneologie, který se zabývá lázeňstvím. Česká republika patří v tomto oboru k velmocem. Lázeňství je obtížně zastupitelné v léčbě řady chronických onemocnění, v rehabilitaci po závažných akutních onemocněních, po operacích a úrazech. Tvoří součást dlouhodobého rehabilitačního plánu. Jednotlivé typy léčivých vod jsou charakteristické pro léčbu určitých chorob - například uhličité vody jsou užívány především k léčbě krevního oběhu, radioaktivní, sirovodíkové a jódové vody jsou základem léčby pohybového aparátu. Vody se speciálními farmakodynamickými účinky zase pomáhají formou pitných kúr léčit nemoci trávícího ústrojí, látkové výměny, močového ústrojí. UŽ NEJEN S NEMOCEMI Stále více se ale do českých lázní nejezdí jen s nemocemi, ale také kvůli rekondici, k nabrání nových sil či z důvodu prevence. Lázeňství tak už není vnímáno jen jako součást zdravotnictví, ale také jako součást cestovního ruchu. Stává se tak významnou součástí ekonomiky. Nezanedbatelným dílem se podílí - ať již přímo, či nepřímo - na tvorbě hrubého domácího produktu a přispívá k aktivní straně zahraničněobchodní bilance. Lázeňství i jeho materiálně technická základna v České republice prošly za posledních deset až patnáct let řadou rozsáhlých změn. Po období transformace, které provázel i určitý pokles lázeňských hostů, je české lázeňství stabilizované. Přes určité počáteční problémy spojené s transformací se poskytování služeb profesionalizovalo a došlo ik postupné modernizaci lázeňského vybavení. Stabilita oboru dává větší jistotu pro případné investice podnikatelů do oborů, které s lázeňstvím a navazujícím turistickým ruchem souvisejí. PŘES POLOVINU PACIENTŮ NEPLATÍ Více než polovinu lázeňských pacientů v České republice tvoří pacienti s komplexní léčbou - tedy ti, jejichž pobyty jsou zcela hrazeny zdravotní pojišťovnou. Vzhledem k tradičnímu systému lázeňské péče tedy zatím není placení lázeňské léčby příliš rozšířené. Vzniká tak nerovnoměrnost poptávky a nabídky: na jedné straně existuje vysoká koupěschopnost zahraničních hostů, na straně druhé pak poměrně nízká koupěschopnost tradičních domácích klientů. Přes tyto pozůstatky minulosti se i v českých lázních postupně začíná projevovat trend placení pobytu ze strany lázeňského hosta. Lázně jsou stále více využívány také k rekondičním a relaxačním pobytům. Této nabídky mohou využít i podnikatelé - nejen jako poskytovatelé souvisejících služeb, ale také jako klienti. Zatímco na začátku 90. let nebyla mezi domácími manažery a podnikateli po těchto službách velká poptávka, postupem doby se jejich zájem začíná zvyšovat. Lze tedy očekávat rozvoj mimoléčebných, tj. ozdravných a rekreačních pobytů. Popularita takzvaného zeleného cestovního ruchu a ozdravných („wellness“) pobytů pravděpodobně povede ke stále větší popularitě lázeňských pobytů. Orientace na nově vznikající strukturu zákazníků je už u mnohých lázeňských společností patrná. V jejich nabídce lze nalézt mnohé relaxační, rekondiční a preventivní lázeňské programy. Zájem o takovéto využití volného času zaznamenaly i některé domácí cestovní kanceláře. PODPORY OD STÁTU I Z UNIE
Lázeňství tedy není záležitostí jen zdravotnickou, ale i ekonomickou. V ýrazně přispívá k rozvoji měst a regionů. Příliv lázeňských hostů a turistů vytváří také pracovní příležitosti. Přestože se úroveň a nabídka služeb v lázeňských oblastech za posledních deset až patnáct let výrazně zvýšily, mnohé služby ještě nejsou lázeňským hostům poskytovány vůbec nebo v nedostatečném množství. Lázeňství tedy skýtá nové podnikatelské příležitosti, a to i pro menší podnikatele a živnostníky. Při založení nebo rozvoji podnikání v oblasti lázeňství lze využít některých programů, určených pro podporu cestovního ruchu - ať již se jedná o národní program podpory nebo o možnost čerpání financí z některého z fondů Evropské unie.
MARKETING JE SLABINOU
Jedním z těchto programů je program Marketing, který lze využít pro financování propagace v oblasti cestovního ruchu. Právě v oblasti marketingu je jedna ze slabin lázeňských míst: Rozvoj lázeňství a trvalý zájem lázeňských hostů - domácích i zahraničních - je v zájmu jak města a místní regionální správy, tak lázeňských společností a podnikatelů. Efektivní je tedy společná propagace konkrétního lázeňského místa. Zdá se ale, že čeští malí podnikatelé a živnostníci zatím nejsou příliš nakloněni ke spojování se do podobných marketingových aktivit. Propagační a informační materiály si tedy vydávají jednotlivá města a jednotlivé lázeňské společnosti, zatímco poskytovatelé služeb se na nich podílejí méně. Přitom právě spojení ke společné propagaci by jim nejen ušetřilo peníze na vlastní propagaci, ale také by pomohlo více informovat lázeňské hosty o nabídce služeb a zboží.