Češi jsou spořiví. Pravidelně spoří téměř polovina národa. Bohužel (pro ně) většina neumí nebo se bojí investovat. Z loňského průzkumu NMS Market Research pro Golden Gate vyplývá, že uspořené peníze investuje jen pětina dotázaných. Častěji investují muži, mezi kterými je podíl investorů 26 procent, a domácnosti s příjmy nad 40 tisíc korun. Vliv na ochotu investovat má i vzdělání, ze skupiny vysokoškoláků se rekrutuje 38 procent všech investorů.
Z dlouhodobých statistik ohledně investičního chování Čechů vychází – již téměř tradičně –, že nejvíce riskují mladí muži – 29 procent z nich dává přednost vyššímu riziku a vyšším výnosům.
Naopak u žen je to jen 13 procent.
K vyššímu riziku s vyšším výnosem jsou shovívavější lidé s vysokoškolským (25 procent) a středoškolským (24 procent) vzděláním než lidé se základním vzděláním (16 procent) a vyučením (18 procent).
Češi investují do zlata, tradičních bankovních produktů, do akcií, vyšší částky pak do nemovitostí a půdy. Obecně platí, že do rizikovějších oblastí investují Češi méně. Jedním z nejvíc rostoucích segmentů jsou investiční a pamětní mince. Dokazují to statistiky České národní banky, která v roce 2018 vydala 2,7 milionu pamětních mincí. Větší zájem o investice do drahých kovů potvrzuje i Česká mincovna, stejně tak i řada aukčních domů. „Z hlediska investora je zajímavá výnosnost případné investice do nákupu medailí. Dá se přirovnat nejlépe k investici do uměleckých předmětů, jako jsou obrazy a podobně. Jejich pořizovací cena je vyšší, ale výnos z prodeje bývá po několika letech mnohonásobný,“ říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské společnosti Next Finance.
Zhodnocení zlatých nebo stříbrných mincí se odvíjí od ceny drahých kovů.
Například zlatu se letos poměrně daří.
O budoucí ceně rozhoduje jedinečnost, a tedy i limitované množství vydané v dané sérii. „Z investičního hlediska představují lepší zúročení mince jubilejní, ty jsou navíc vydávány v omezených sériích, a jakmile jsou vyprodány, vstupuje do hry poptávka, která žene jejich ceny nahoru,“ dodává Pikora.
Nový burzovní trh láká
Jedním z nejtradičnějších investičních instrumentů je burza. Akcie na pražské burze sice vloni příliš nerostly (nejlepších výsledků dosáhly cenné papíry Avast a ČEZ), ale nový burzovní trh Start dokáže přilákat i menší firmy, pro které by hlavní burzovní trh byl příliš ambiciózní. Minulý týden tak na trh Start vstoupila holdingová společnost Karo Invest, která se původně věnovala obchodu s kůžemi pro nábytkářský průmysl, nyní svůj kožařský byznys značně rozšiřuje. Firma předpokládá výnos z IPO mezi 53 až 60 miliony, což by podle serveru Patria.cz celou skupinu ohodnotilo až na 150 milionů korun.
Český kapitálový trh se sice může zdát ve srovnání s původními 15 státy Evropské unie malý a nelikvidní, avšak při porovnávání se zeměmi, které vstoupily do EU v roce 2004 (a později), se řadí mezi nejlepší jak z hlediska tržní kapitalizace k hrubému domácímu produktu na hlavu, tak z hlediska objemu obchodů.
Ročně se na pražské burze zobchodují papíry přibližně za 140 miliard korun.
Tradice a jistota: investiční byt
V posledních letech jsou v oblibě tradiční investiční instrumenty: zemědělská půda, lesy a především nemovitosti. Byty jako investici – ať už z hlediska spekulace na růst ceny, nebo na pronájem – si pořizuje téměř každý třetí kupující (viz str. VI). Investiční apetit však klesá s trvalým růstem cen a týká se to i kdysi levné půdy.
Největším hitem poslední doby mezi bonitnějšími investory jsou pak fondy kvalifikovaných investorů (FKI), v Česku jich vznikají desítky. Jejich prostřednictvím lze investovat do zemědělské půdy, kancelářských budov, solárních elektráren, firemních startupů, ale třeba i do umění, vína či autoveteránů. Jsou otevřeny širšímu okruhu zájemců, kteří si mohou dovolit jednorázově investovat aspoň jeden milion korun. „Fondy kvalifikovaných investorů už nejsou jen pro ty nejbohatší, dnes u nás investují často lidé z vyšší střední vrstvy – poradci, advokáti, lékaři a další,“ říká obchodní ředitel skupiny Conseq Lukáš Vácha. Dříve založené FKI však dodnes slouží hlavně k daňové optimalizaci v rámci velkých podnikatelských skupin. Tyto fondy mají omezený počet vlastníků, kteří se o zisky nechtějí dělit. Díky fondům kotovaným na burze šetří na daních ČEZ, Unimex Group či mnozí realitní magnáti. Ve hře je však novela zákona o dani z příjmu, která je může o úsporu připravit.
Nové zaklínadlo jménem FKI
Fondy kvalifikovaných investorů lze s jistým zjednodušením popsat jako fondy pro milionáře, kterým se běžné otevřené podílové fondy zdají být málo originální. FKI totiž mají volnější pole působnosti. Neplatí pro ně přísné požadavky na diverzifikaci a likviditu aktiv. Mohou tedy nabídnout vyšší výnos, i když za cenu vyššího rizika.
Statistiky jasně dokládají rostoucí zájem o tuto formu kolektivního investování.
Na počátku roku 2016 evidovala Asociace pro kapitálový trh 147 těchto fondů s objemem aktiv lehce přes 68 miliard korun, vloni v létě to bylo již 210 fondů s celkovou výší aktiv 139 miliard korun. A ke konci roku jich ČNB evidovala zhruba 250, přičemž jejich aktiva navíc rostla téměř na 155 miliard korun (meziročně o 17 procent více).
Co stojí za tímto skokovým růstem? Oslovení odborníci se shodují, že je to hlavně zásluhou změn v zákoně.
Trhu prospělo zavedení možnosti zakládat investiční fondy s proměnným základním kapitálem (SICAV) v roce 2014 a také snížení hranice pro minimální investici ze 125 tisíc eur na jeden milion korun v předminulém roce. „Před rokem 2014 bylo investování do FKI těžkopádné, a to z legislativních důvodů. Mohly zde existovat jen uzavřené akciové společnosti nebo podílové fondy. Tyto struktury nejsou pro FKI vhodné,“ vysvětluje výkonný ředitel Amista investiční společnosti Ondřej Horák a upozorňuje na ještě jednu příznivou změnu. Poslanci v zákoně škrtli maximální limit 100 investorů vjednom fondu.
Výhodou FKI je fakt, že skrze tyto fondy mohou investoři nahlédnout i do oblastí, ve kterých je poměrně obtížně se z pozice individuálního investora kapitálově a odborně prosadit.
Možná právě tyto oblasti budou v době vysoké volatility a nestability na tradičních trzích tím pověstným bezpečným přístavem umožňujícím nejen uchovat, ale i konstantně zvyšovat hodnotu samotné investice. Čeká nás zajímavé období.
Na začátku roku 2016 bylo v Česku 147 fondů kvalifikovaných investorů s objemem aktiv 68 miliard korun, na konci loňska jich bylo zhruba 250 a jejich aktiva narostla téměř na 155 miliard korun.
O autorovi| Václav Herz, s využitím Euro.cz, Finance.cz a BusinessInfo.cz
