Rok 2024 bude pro finanční trhy dobrým rokem. Alespoň podle průzkumu poradenské a technologické společnosti Deloitte, jejíž index důvěry stoupá už tři pololetí po sobě. Za dvacet let, kdy firma mapuje náladu na trhu a optimismus investorů, se to stalo poprvé.
Počet respondentů, kteří se domnívají, že nás letos čekají vysoké výnosy, stoupl z loňských tří čtvrtin na 86 procent. Podobný dlouhodobý růst se obyčejně objevuje po zažehnání ekonomické krize, jako tomu bylo po propadech z let 2008 a 2012. Letos si však trh získává důvěru pomaleji, což může naznačovat obezřetnější optimismus obchodníků, jejich větší pragmatičnost i pokročilejší zkušenosti s překonáváním hospodářských cyklů a náročných podmínek.
„Opatrná důvěra je uklidňující a naznačuje, že letošní transakce budou probíhat promyšleně a s flexibilním financováním vhodným pro udržení tolik potřebné agility rychle rostoucích firem v našem regionu,“ říká vedoucí oddělení private equity a partner Deloitte Jan Brabec.
Podle Richarda Bechníka, hlavního investičního a ekonomického analytika společnosti Swiss Life Select, je základním předpokladem pro letošní dobrou výkonnost investic pokles inflace: „To by umožnilo centrálním bankám bez zbytečných průtahů snižovat úrokové sazby. Daný vývoj by pak podpořil růst reálných příjmů domácností a firmám by stlačil úrokové náklady na financování a umožnil udržet přijatelnou nerecesní zaměstnanost.“
Že je něco takového možné, si myslí i 42 procent účastníků průzkumu, kteří očekávají zlepšení celkové makroekonomické situace. Jen pro zajímavost, tuto odpověď letos zaškrtlo třikrát více investorů než loni, zatímco zhoršení se naopak ve srovnání s rokem 2023 obává o polovinu lidí méně.
Promyšlené obchody a nepředvídatelné události
Nejnovější barometr nálady v oblasti obchodování ve střední Evropě dosáhl celkově úctyhodné hodnoty 107 bodů. Polovina respondentů také očekává, že v roce 2024 dojde k nárůstu objemu transakcí, což je dvojnásobek oproti minulému pololetí a velký nárůst ve srovnání s létem 2022, kdy to bylo pouhých šest procent.
Otázkou je, jaký dopad budou na finanční trhy mít politické události ve světě. V březnu proběhnou volby nové hlavy státu v Rusku, zatímco v USA se chystají na listopad. Nového prezidenta by teoreticky měli volit i Ukrajinci – byť toto je stále vzhledem k objektivním okolnostem nepotvrzené. Na druhou, ať už volby budou, či nikoliv, nedá se očekávat, že by se řízení země, stejně jako v Rusku, chopil někdo jiný než teď.
V letošním roce se navíc uskuteční i obměna v Evropském parlamentu. A zapomínat nelze ani na skutečnost, že od července přebere předsednictví EU nevyzpytatelné Maďarsko v čele s problematickým Viktorem Orbánem.
Z ekonomického hlediska je středem zájmu očekávané snižování sazeb v podání amerického Fedu. Ten by letos mohl přistoupit k poklesu sazeb pětkrát či šestkrát, takže na konci roku se budou dolarové sazby pohybovat pravděpodobně někde pod čtyřmi procenty. To Evropská centrální banka bude letos sazby snižovat nejspíše dvakrát, pokaždé zhruba o půl procentního bodu.
A co se Česka týče, k prvnímu poklesu sazeb se Česká národní banka uchýlila již loni v prosinci. Další pak následovalo před týdnem, kdy Bankovní rada ČNB rozhodla o dalším snížení základní úrokové sazby na 6,25 procenta. Na konci roku by se pak dle odborníků měla pohybovat kolem úrovně čtyř procent.
Rozhoduje i udržitelnost
Pokud jde o jednotlivé investiční nástroje, je podle Swiss Life Select dobré mít na paměti, že dluhopisy jsou letos nejdostupnější od roku 2009 a že atraktivní příležitost představují také akcie firem se střední kapitalizací, ale stabilním zázemím a možností růstu. Stejně tak lákají k investici i fondy rozvíjejících se trhů, jako například Indie a Indonésie, protože se zatím tolik nesynchronizují s globálními cykly a méně je ovlivňují události, jako jsou zmíněné volby či válka na Ukrajině. Naopak investice do energetických komodit Bechník nedoporučuje nejen z důvodu klesající poptávky, nýbrž i kvůli politické nestabilitě na místech, jež protínají dopravní tepny.
Čím dál více investorů se navíc rozhoduje i na základě toho, jak firma, do níž chtějí své finance vložit, přistupuje k vlastním závazkům v oblasti ESG. Tři pětiny respondentů začaly připravovat budoucí závazky a cíle v oblasti klimatické neutrality (toto se týká 42 procent firem) nebo takové politiky už zavedly (18 procent).
„Ze své praxe mohu potvrdit, že firmy, které k ESG přistupují racionálně a soustředí se na příležitosti, podnikají v tomto směru velké změny, které jim v budoucnu mohou výrazně pomoci v jejich konkurenceschopnosti,“ komentuje David Mejsnar, jenž v Deloitte vede právě oblast udržitelnosti a ESG a je zodpovědný za řízení projektů napříč 19 zeměmi.
